Eduard Janota – jednička našich anket V anketních žebříčcích čtenářů MF DNES a IDNES.cz obsadil první a druhé místo. A to je ministr žijící, ve funkci – neboli jev v České kotlině doslova nevídaný.
Proto si zopakujme, co pronesl v rozhovoru s Jitkou Vlkovou – viz dnešní MF DNES – náš nejlepší ministr financí, který na ministerstvu financí strávil 32 let!!!
Nejraději vzpomíná na spolupráci s Kočárníkem, Rusnokem a Kalouskem. Naopak, nejhorší zážitek měl s Tlustým.
Vztahy s Pavlem Mertlíkem či Bohuslavem Sobotkou byly korektní. Jsem schopen se každému z nich podívat do očí a s některými z nich jít na pivo či na dvě deci vína.
Tlustý? To byl podraz. Vydával pofiderní inzeráty o státním rozpočtu, ve kterých uváděl zkreslené, nepravdivé údaje, a podepisoval mě pod to, aniž jsem o tom věděl. Jeho nástup byl pro mě zklamáním, i když jsme spolupracovali pouze měsíc.
Moji předchůdci? Záleželo i na tom, jakou měli podporu premiéra. Jednodušší roli měl Kočárník nebo Rusnok, protože za sebou měli Klause, respektivě Zemana. Ti byli schopni zhodnotit vážnost problémů a návrhy důrazně prosadit.
Návod na úspěch? Skrblení.
Perspektiva? Co čeká příštího ministra financí? „Jeho situace bude horší, pokud se složení parlamentu bude pohybovat kolem 101 koaličních hlasů a bude záviset na přeběhlících“.
A čím tedy, my, občané, potenciální voliči můžeme narušit tuto pochmurnou perspektivu? Určitě ne hlasováním pro politické strany, se kterými máme své zkušenosti. Samozřejmě, sázka na nové politické subjekty je loterie. Škoda, že už nefunguje projekt Strany práv občanů, abychom mohli volit napříč politickým spektrem. S nižším limitem pro uplatnění preferenčních hlasů.
Programy jsou o ničem, neboť sliby a povolební realita jsou nebe a dudy. Určitě bude promrháním lidského kapitálu – a ten je značně omezený – pokud do parlamentu zasednou opět lidé bez páteře, kteří se neuplatnili na trhu práce, často ty pověstné „šedé myši“ ze zákulisí stranických sekretariátů.
Proč ve spojitosti s Janotou hovořím o volbách? Navazuji na jeho slova: „Nezáleží, co vám schválí vláda, ale co vám schválí poslanci. To jsem poznal na vlastní kůži.“
