I kdybychom měli navýšit dluh města, i kdybychom museli přenést do dalšího volebního období nesplněné volební sliby - což je pravidelnou realitou určitě nejen Zlína - na další bronzový výtvor se peníze najdou vždycky. Před areál zlikvidovaného baťovského impéria nechají zlínští radní postavit další sochu Tomáše Bati.Je to vždy snazší než navázat na jeho podnikatelské úspěchy.
Tomáš Baťa si postavil pomník svým Zlínem. Z každé červené cihly na nás kouká... Kam se zahleděli zlínští radní, těžko říct. Prostor moderního města jim poslouží k umístění další bronzové realistické sochy. Naproti 21. budovy bude hlídat bratra Jana osobně sám „šéf“, Tomáš Baťa. Sochy bratrů budou stát vedle sebe. „Už mu leští sako“, sdělují občanům novináři. ( Blesk, 31.12.: Tomáši Baťovi už leští sako!)
Tomáš Baťa rozuměl architektuře do té míry, že odmítl sám rozhodovat o urbanistické budoucnosti Zlína. Do své metropole proto pozval světově proslulého Le Corbusiera. Od té doby uteklo hodně vody. Dnešní pohraniční Zlín obohacuje známá architektka Eva Jiřičná. Její neužitečné kongresové centrum poslouží současné radniční reprezentaci ke zviditelnění se ve volebním roce. Osobně bych uvítal jiný přínos jubilantky ( loni se dožila 70 let). Např. se mi líbí, že nosí ponožky... každá jiné barvy.
Zmíněný způsob barevného vidění světa je určitě blízký studentům univerzity, ale kam s tím na radniční vrchnost! Nečekám od nich žádné myšlenkové „urbi et orbi“, jenže proč další místo k pokládání věnců?A přitom by si kdysi moderní a prosperující město zasloužilo skutečný objekt směřování do budoucnosti. Už kvůli mladým lidem, kterých se nikdo nezeptal, zda chtějí mít ve svém parku zmíněné bronzové sochy.
