Krize nekrize, Covid neCovid, i nyní nepřestalo platit ono klausovské, že peníze jsou vždy AŽ na prvním místě. Na začátku nám aspoň chvilku zatrnulo, i když zdaleka ne všem, a šlo nám hlavně o zdraví s patřičnou dávkou pokory.
Zatímco v prvních pandemických okamžicích většina lidí spíš tiše přemýšlela, co můžeme sami pro sebe udělat, jiní se už hlasitě začali domáhat náhrad za újmy, které jim stát způsobil. Měl nás přece nechat všechny vehnat do koronavirových spárů a nelpět na malichernostech, jako je třeba umírání. Vlastně ne všechny. Přesněji všechny ostatní, kromě těch, kteří se cítili poškozeni. Zvláštní způsob usebrání a vykročení na cestu do sebe.
Jak se ale zdá, strach pomíjí, pokora a zdraví se už na žebříčku hodnot začínají znovu propadat. Zato tahanice o prachy jsou takřka na denním pořádku. Sám bych si myslel, že na takové věci bude času dost, až se začne život vracet do normálních kolejí. Zatím by stačily spíš provozní kroky pro přežití každého z nás. Odklad placení záloh pojistného, pozastavení daňových odvodů spolu s vrácením už zaplacených záloh od začátku roku. Odborníci by jistě vymysleli spoustu dalších podobných kroků. Adresně spravedlivých pro každého, bez čachrování s žádostmi a zpolitizovaného žonglování s ciframi, která strana přihodí víc. A také bez ohledu na to, jak kdo národ sortýruje na firmy, drobné živnostníky, OSVČ, nebo zaměstnance, kterými se ale v obecných debatách jak politických, tak ekonomických, bohužel spíš pohrdá.
Místo toho se už předem začíná porcovat medvěd, kterého jsme ještě neulovili, a kdo ví, jestli nám nakonec neuteče. Přitom se nedá předem říct, jaký bude konečný účet a co bude v možnostech rozpočtu. Možná i proto je snaha si předem něco urvat, co kdyby pak nezbylo! A nikdo moc nehledí, že kdo má hodně peněz, hodně také utrácí, kdo peníze nemá, na utrácení mu moc nezbývá. Ve finále jsou na tom obě skupiny stejně, protože si zvykly žít z měsíce na měsíc. Jenomže ti, co doteď hodně utráceli, mají šanci si ‚polepšit‘ dočasným úsporným programem. Což si nízkopříjmoví říct nemohou...
