Víc bojujeme proti nezdravým potravinám než hledáme cesty k těm zdravým

Cituji:"Zákonem je upravený způsob, jak zabezpečit, aby byly potraviny zdravotně nezávadné. Ale my nepotřebujeme zdravotně nezávadnou zeleninu, ale tu, která bude zdraví prospěšná." A to je velký rozdíl.

Tolik pozoruhodná myšlenka z rozhovoru Adély Banášové se soukromým zemědělcem Jánem Šlinským. Je to jednoduchá pravda. Alespoň my ve městech víc sledujeme a děsíme se obsahu škodlivin a jedů      v dosažitelné nabídce než toho, že sice těch škodlivin bude méně, ale výživová hodnota nebude stejně prakticky žádná. Zajímá mě téma živé stravy, ale o čem to je, když ta zdánlivě "živá" zelenina neobsahuje nic prospěšného, je to jen voda s kdoví čím, co se tváří jako paprika nebo rajče (to dokonce nemá vůni ani chuť ničeho, snad jen plastu). 

Na venkově zase vede myšlenka, že bez hromady chemie nelze přežít a nic vypěstovat. Škůdci se jen třepou na jejich produkci.. Včetně soukromých zahrádkářů, kteří si ovoce a zeleninu pěstují pro potřebu vlastní rodiny.Kde je pravda? Lze omezit postřiky a polévání půdy jedy a obnovit zdravé zdroje potravin přirozenou cestou? Je pozdě a jen naprostí eko šílenci se snaží o nápravu? Odpověď neznám, hledám. Ráda bych věřila v tu pozitivní. 

Ale neustálý strach je stejný, ne-li horší jed než éčka. Občas je třeba se zastavit, podívat se na vlastní život novýma očima a co se nám nelíbí, tak změnit. Od stravování po cokoliv, co vám nevyhovuje a trápí vás. Někdy je řešení mnohem blíž než si myslíme.