Usmíření týrané angličtinářky a jiné pohádky

Kauza týrané angličtinářky graduje. Je pochopitelné, když se ředitel školy snaží na pověsti své školy, zachránit co se dá a přečkat na svém postu než se pozornost veřejnosti přežene jiným směrem.

Taky není jasné, co a jak se opravdu řeklo a jak na tom byla učitelka se svým fyzickým zdravotním stavem doopravdy. Jasné je jen to, že se všichni živí účastníci tohoto vyprávění snaží příběh stále víc upravovat ku prospěchu jedné strany. Usmíření učitelky s "nezbedy" za přítomnosti rodičů a ředitele, kdy výše jmenovaná odcházela s úsměvem na rtech (tak nějak mi to připomíná scénu z filmu Obecná škola...), údajné prohlášení učitelky o bezproblémovosti třídy, slzy dojetí v očích pana ředitele nebo zdravotní stav učitelky absolutně bez vlivu psychických problémů souvisejících s působením ve třídě. Prostě každý den se korouhvička příběhu mění a otáčí různými směry až za chvíli, jistě ruku v ruce s právníky a tiskem, zbude nevěrohodný blábol o jedné nemocné učitelce, která si všechno zavinila sama ve třídě "trošku zlobících chlapců", o kterých neměl nikdo ani tušení. Ubývá faktů, přibývá omáčky.

Jen ten happy end pro učitelku už se konat nebude. A jestli se dočkáme exemplárního potrestání viníků, aby ostatní přešla chuť a i něčeho dalšího na ochranu učitelů proti žákům? Necháme se překvapit. Pokud se ovšem šetření a trestání nepotáhne tak dlouho, až inkriminovaní žáci klidně odmaturují.

Kauza skončila, zapomeňte!  A veřejnost se mezitím bude už dávno pohoršovat na čímsi úplně jiným.