Poslat imigranty šupem domů je nejlepší a nejrychlejší řešení problému

Evropské národy mají zvláštní schopnost nechat si vnutit pocit viny za to, co vybudovaly a zodpovědnost za životy lidí z mnoha jiných koutů světa. Jakoby jim všechno co mají spadlo odněkud z nebe, bez práce a námahy.

Nejsem proti pomoci druhým, jen by bylo potřeba jí víc promýšlet a když pomoc, tak rozumná.

To znamená pomoc v místě, kde žijí, s přihlédnutím k jejich podmínkám, nátuře a zvykům.

Ne je přestěhovat k sobě domů nebo jim vnutit variaci našeho způsobu života a představu, jak by měli žít oni. Historie už mohla lidstvo dávno poučit, že tohle nikdy nefunguje. Nemusíme chodit daleko - viz hromadná migrace občanů jiných národností za velkými sociálními dávkami do ekonomicky silných zemí, nebo přinášení některých (podle našich měřítek) pozitiv do jiných kultur, které jim přinesly spíš negativní změny do stylu života a naopak.

Před nějakým časem byly velkým trendem kurzy asertivity s jejich výbornou myšlenkou naučit lidi říkat NE a stanovit hranice toho, co si ještě nechají líbit. Včetně toho, nenechat se citově vydírat a manipulovat. Bylo by potřeba je znovu obnovit.

Nechat si vnutit zodpovědnost za tisíce uprchlíků ze všech koutů světa, nechat si nakukat, že se musíme o ně postarat a pak o další a další vlny jejich následovníků je cesta do pekla pro obě strany.

Proč vyspělá a vzdělaná Evropa místo logického řešení problémů pořád vymýšlí nesmyslné přerozdělování uprchlíků do vlastních zemí, které přinese nejen obrovské množství komplikací, ale bude mít následky, jaké už nebude možné vrátit nebo vyřešit.