Neustálá snaha o nepřirozenou idylku mezi romskou a neromskou komunitou

Myslím si, že pokud rodiče neromských dětí je nechtějí dávat do škol a tříd s převážně romským osazenstvem, je to jejich právo a mají pro to svoje důvody a nemá to co dělat s barvou kůže. Těch důvodů je hodně a snaha mnoha organizací o jakési umělé sdružování a idylické spolužití na tom vůbec nic nezmění. I kdyby na to padlo ještě víc dotací a popsali se hory papírů. Nápad nařizovat kde a s kým by se měl kdo vzdělávat už je úplná hloupost.

Jestliže jsou dvě skupiny obyvatel spolu nekompatibilní svým založením, stylem života, myšlením, zvyky, kulturou, tak můžou spolu určitým způsobem žit vedle sebe, ale málo kterým z nich se bude chtít splynout nebo sladit s tou druhou. Navíc když není snaha a ani po tom netouží nikdo z nich. Právo na svůj názor, stejně jako způsob života by měly mít obě. STEJNÉ PRÁVO.  A různé organizace pořád mluví nebo prosazují právo jen jedné z nich, tzv. utlačované a diskriminované. Jenže už se nikde neuvádí, že nakonec i ta druhá tzv. zvýhodněná skupina může trpět výraznou diskriminací, znevýhodňováním v určitých oblastech. Problém je, že jakmile se o věcech začne otevřeně a méně kulantně mluvit, tak hned vyskočí nějaký spolek a začne s oblíbeným tématem o rasismu. Jenže tyto problémy tu jsou, ať se to Amnesty nebo komukoliv jinému líbí nebo nelíbí. A ještě jsem nikdy nezachytila jedinou zprávu, kdy by se kdokoliv z nich zastal té druhé strany, přestože to mnohdy neromská většina tak cítí a prožívá.

Existuje teorie a pak je praxe. Jestliže rodiče udělají špatnou zkušenost se školou nebo třídou, pak si to mezi sebou řeknou a udělají radikální změnu. Každý chce pro své dítě to nejlepší, včetně vzdělání nebo bezproblémové školní docházky. Jsou školy, kam žáci dojíždí i z větší dálky a jsou školy méně oblíbené.

Žádná instituce ani administrativní násilí nedonutí změnit názory lidí, kteří vidí a řeší své problémy každý den hezky zblízka, nikoliv z kanceláře nebo dalekého Bruselu. Jestliže se stokrát v praxi ověří, že něco, přes všechnu snahu opravdu nefunguje, pak je zbytečné na tom samém trvat, ale mnohem lepší by bylo podívat se, kde a v čem je skutečně chyba.