Jaké je ve skutečnosti reálné kulturní obohacení mezi českou a romskou menšinou?

Opravdu upřimně jsem se zamyslela nad neustále nám vnucovanou vizí, jak nás jiné národy neobyčejně kulturně obohatí, na příkladu těch, se kterými tu spolužijeme dlouhé roky.

Po pravdě řečeno tu sice žijeme s Rómy vedle sebe, ale máte dojem, že jsme se nějak multikulturně obohatili? Já tedy - při vší snaze - opravdu ne. Obě skupiny se, až na výjimky, stýkají a sdružují jen s tou, která je jim povahově, tradicí, kulturou nebo životním stylem bližší a ta druhá je jim v tomto směru víceméně ukradená. Rozdíly jsou jen zdrojem rozporů a častých střetů. Hranice mezi nimi je velmi křehká a bolavá a stačí málo aby se porušila. Jen díky zákonům státu má vzájemné spolužití jakous takous smysluplnou osnovu, kterou nabourávají, často na hlavu padlé a nesmyslné, snahy podivných organizací o idylické sbližování nebo přiléváním oleje do ohně tzv. rasismu nebo diskriminace. Nejsmutnější na tom je, že tím přispívají spíš k oddělenosti a nechuti jak jedné, tak i druhé strany. Umělá, třeba i předpisy posvěcená snaha, abychom se vzájemně obohacovali, nefunguje. Není zájem ani z jedné strany. Můžeme tu žít vedle sebe, snažit se nepřekážet, tolerovat vzájemné rozdíly, ale to je tak všechno. 

Pak tu máme další příklad a to velmi početné komunity vietnamských prodejců. Co o nich víme? Jejich zemi, zvycích, kultuře? Co vědí o nás, kromě toho, že jsme schopní se od rána do večera ládovat fast foodem, frčíme na slevách a levném textilu? Znají nás z večerek a jejich děti už chodí do našich škol. Ale kdo z vás má nějaké známé - kamarády se kterými se potkávají a blíž poznávají? Kam vlastně mizí večer po práci? Kam se chodí bavit? Alespoň já nemám tušení a nikdy jsem za poslední roky v žádném klubu nebo hospůdce, na žádné kulturní akci nikoho takového nepotkala. Je to velmi uzavřená společnost a mám pochybnosti, jestli se touží nějak u nás obohacovat. Teď mluvím o kultuře.

Řekla bych, že tyhle romantické vize v praxi nefungují, zvlášť když není zájem ani jedné strany nebo naopak se ta příchozí snaží svoje naprosto odlišné zvyky a tradice vnucovat a legalizovat u té domácí. Pak se z toho může vyklubat jen jeden obrovský průšvih.