Další přiznaný doping

Bylo nebylo. Svět vrcholového sportu a úspěšných sportovců je jedna velká pohádka, plná slávy a čím dál větších peněz. Stojí za nimi celé týmy trenérů, koučů, masérů, lékařů a v neposlední řadě i lékárníků. 

Protože dneska vymyslet způsob dopingu, který tu ještě nebyl a není na seznamu zakázaných podpůrných prostředků není vůbec snadné. Mazanost lidstva v podvádění nezná hranice. A jsou dodnes záhadné "zázraky", které se nepodařilo nikdy odhalit. 

Další pohádky jsou pak výmluvy dotyčných, jak se to tak mohlo přihodit, že byli odhaleni. Chápu je. Kdo by chtěl být za podvodníka, když v tom nejedou v žádném případě sami. Jen ti ostatní, lékaři, "lékárníci" nebo sportovci, nebyli odhaleni. Velmi zajímavý, v tomto směru, byl film o Lance Armstrongovi. Nevím, jak dalece je pravdivý v detailech, ale je tam zajímavá myšlenka, že kdyby mu stačila sláva, které dosáhl a nechtěl ještě víc, tak by se na nic nepřišlo a všechna ocenění by mu zůstala. Navíc nikdo stejně nevěří, že ostatní v takovém náročném závodě jako je Tour jsou čistí. Jen se na ně nepřišlo. Mimochodem na tomto krásném prestižním závodě je víc zvláštností, jako obětování všech závodníků týmu jednomu supermanovi, který musí vyhrávat apod. 

Hlavní otázkou a vykřičníkem není hledání čím dál dokonalejšího podpůrného prostředku, aby nešel odhalit, ale kam až jsou schopni lidé, v honbě za výsledky, slávou a penězi zajít. Kdy se dostanou až kamsi za hranici života a smrti rovnou při závodech a jestli je možné zvrátit tuhle štvanici zpátky směrem ke zdravému rozumu. Možná teprve v době, kdy se v oblasti vrcholového sportu přestanou točit tak závratné sumy peněz. Protože to je, v celých dějinách lidstva, ta hlavní a nejdůležitější, motivace.