Parlamentní seminář na téma energetické budoucnosti ČR a perspektiv energetické politiky proběhl dne 27. 11. 2018. To co zaznělo, byla směs bezradnosti a neinformovanosti.
Vlastně to nepřekvapilo. Hned na počátku parlamentního semináře, na němž by se dalo čekat, že padne slovo o nutnosti co nejrychlejší dekarbonizace a o perspektivách obnovitelných zdrojů energie uvedl pan poslanec Jiří Kobza, že scénáře s obnovitelnými zdroji jsou příliš optimistické. Pravdou ovšem je, že bez nich vůbec o žádném optimismu hovořit nelze, neboť musíme co nejrychleji přestat používat uhlí, ropu a zemní plyn.
Analogicky k úvodu pokračoval program vystoupením paní Aleny Vitáskové, někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Také ona neopomněla uvést, že na OZE šly neskutečné dotace, že způsobují blackouty, či že byly na pokraji. Z historického přehledu velkých světových blackoutů, nijak neplyne, že by byly způsobeny obnovitelnými zdroji elektřiny. Naopak jako důvody jsou ve dvou případech uvedeny problémy s výrobou v jaderných elektrárnách, v několika dalších špatné komponenty sítě nebo špatné počasí s množstvím sněhu, který přetrh dráty nebo plánované odpojení tras vysokého napětí kvůli stavebním pracím, či průjezdu velké lodě, jak se stalo v roce 2006 v Německu. Podle spolkové síťové agentury SRN dochází při zvyšujícím se procentu obnovitelné elektřiny naopak ke zvýšení kvality dodávky elektřiny. Dále paní Vitásková postrašila přítomné nedostatkem elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pokud se týče dotací, je seriózní uvést, že na obnovitelné zdroje sice šly dotace, ale jejich výše byla férově známá z účtů odběratelů, na rozdíl od různých skrytých forem dotací do fosilní a jaderné energetiky. Celkově ale jsou dotace v ČR na OZE nižší, protože představují 400 miliard korun v průběhu deseti let, zatímco skryté daňové a rozpočtové dotace těžby i prodeje fosilních v různých oblastech představují ročně 63,5 miliard korun.
Energetický analytik Michal Šnobr neopomněl poukázat na Německo, vůči jehož energetické politice jsou ostatní evropské země podle něj bezmocné. Rovněž prohlásil, že se v Německu nesnížila spotřeba uhlí, což ale není pravda, jak je možno nahlédnout z energetických statistik Frauenhoferova institutu. Podle uvedených údajů došlo mezi roky 2007 a 2017 ke snížení spotřeby elektřiny z černého uhlí o 31,4%,u plynu o 13,8% a u hnědého uhlí 3,4%. Je pravda, že pokles výroby elektřiny z hnědého uhlí není nijak famózní, ale nelze jej nazvat nesnížením spotřeby, především ke snížení celkové fosilní spotřeby. Obnovitelné zdroje energie vyprodukovaly letos v Německu cca 40% a mezi roky 2007 až 2017 nahradily veliký podíl elektřiny vyráběné v jaderných elektrárnách, pokles 51,3%.
Další panelista Vladimír Štěpán správně odsoudil vysoké znečištění polétavým prachem, jehož hlavním producentem je Polsko. Uvedl, že fosilní paliva u nás splňují emisní limity, ale v emisích nebyl uveden hlavní skleníkový plyn – oxid uhličitý. Podpořil rovněž užívání zemního plynu, jako údajně nízkoemisního zdroje, zapomněl ale poukázat na publikované ztráty při těžbě a dopravě, které z ekologického zemního plynu ve skutečnosti činí energetický zdroj přispívající ke změně klimatu více, než uhlí.
Bizardní vystoupení měl pan poslanec Jan Skopeček. Nazval německou Energiewende environmentálním aktivismem a zpochybnil efektivitu OZE. Postěžoval si rovněž na setkání ve Vídni poslanci Evropského parlamentu, kteří na setkání prosazovali snížení emisí a přísnější limity. Glosoval slovy „… poslanci EP by měli mít zdravý rozum.“
Patrně je podle tohoto ekonoma zdravým rozumem nesundávat nohu z plynu, když se řítíme proti zdi. Pilně následuje svého učitele a mistra Václava Klause. Jaký učitel takový žák. Pravděpodobně oba předpokládají, že klimatická změna neexistuje, všechno jsou jenom nepodstatné teplotní fluktuace, s jejichž účinkem se trh brzy vyrovná. Možná, že by si pan poslanec měl přečíst prohlášení skupiny vědců z IPCC.
Na konci semináře jsem využil možnosti položit několik otázek, chtěl jsem vysvětlit, jak je možné, že u nás nejsou podmínky pro obnovitelné zdroje, zatímco v Burgenlandu, spolkové zemi na východě Rakouska, ležící 100 km od moravské hranice, jsou podmínky dobré. Od roku 2013 Burgenland s 288 tisíci obyvateli zásobován výlučně elektřinou lokálně vyrobenou z obnovitelných zdrojů, především větru a biomasy. V dnešní chvíli je Burgenland exportérem obnovitelné elektřiny. Na tuto otázku nikdo z panelistů neodpověděl. Upřímně řečeno jsem to předpokládal. Když jsem pak nadnesl otázku úplného zásobování ČR obnovitelnou energií, a že bychom měli zadat profesoru solární ekonomie Christianu Breyerovi studii úplného zásobování ČR obnovitelnou energií v sektoru elektřiny, tepla i mobility, dostalo si mi i ostatním posluchačům výsměchu jednoho z panelistů, „… to bych mohl vypracovat studii o zásobování fúzní elektřinou.“
