Rozhodnutí magistrátu Hlavního města Prahy o rozšíření letiště je pokusem o pokračování krachující neoliberální politiky a nepochopením zásadního ohrožení klimatickou katastrofou. Konec konců i hazardem se zbytky racionality.
Cestovní ruch se stal jedním z prvních odvětví, které byly hluboce zasaženy pandemií. Opatření zavedená k omezení šíření viru vedla k téměř úplnému zastavení turistických aktivit po celém světě. S pokračujícími cestovními omezeními a globální ekonomickou recesí bude sektor ohrožen rizikem, že bude mezi jedním z posledních který se vzpamatuje. To má důsledky i mimo ekonomiku cestovního ruchu, přičemž je významně ovlivněna i řada dalších odvětví, která cestovní ruch podporují a jsou jím podporována.
Pravděpodobně se jedná o počátek hlubší transformace.
Emise z leteckého provozu jsou vyšší, než se uvádí
Podle publikace z roku 2018 v nature climate change je světový klimatický příspěvek turismu téměř 10 %.
Nejnovější výzkum vlivu exhalací letecké dopravy na klima ale zjistil, že obvykle vnímané působení, týkající se oxidu uhličitého, není jediným příspěvkem. Ukázalo se, že emise jsou vyšší, a že činí celkem asi 3,5 % celkových emisí. Podle Mezinárodní organizace pro čistou dopravu (ICCT) byl v roce 2018 podíl uhlíkových emisí 2,4%, a emise komerčního leteckého provozu od roku 2013 do roku 2019 vzrostly o 29 %.
Nová studie zveřejněná Evropskou komisí se týká skutečných dopadů emisí mimo CO2 z letectví, poškozujících klima. Komise předložila konkrétní údaje o drasticky podceňovaných škodách na klimatu způsobených celkovými emisemi z letectví. Letecký provoz poškozuje klima nejenom prostřednictvím emitovaného CO2, ale současně řadou dalších extrémně škodlivých látek, jako jsou NOx, CH4, uhlovodíků a vodní páry, které jsou do atmosféry každý den vnášeny leteckým průmyslem a společně poškozují klima dvakrát tolik než samotný CO2.
Overturismus
Mnoho míst na světě se potýká a řeší problémy s množstvím turistů a snaží se nastalé problémy řešit. Přemíra turistů donutila odpovědná místa bojovat s overturismem různými způsoby.
Skotský ostrov Skye doporučil návštěvníkům, aby nejezdili, pokud nemají rezervované ubytování přes noc. Hallstatt v Rakousku měl v roce 2020 780 občanů a více než 10 000 návštěvníků denně, kteří přijíždějí především prostřednictvím zájezdových autobusů, krátce se zastaví kvůli fotografiím a pokračují dál. Město v roce 2020 zavedlo nový systém k omezení vstupu autobusů. Benátky v Itálii čelí klesající populaci kvůli přehnanému cestování. V roce 2019 jej Forbes označil za jeden z „nejzajímavějších turistických cílů“ na světě. Město v roce 2018 testovalo použití turniketů na náměstí svatého Marka za účelem kontroly počtu návštěvníků a v roce 2020 zavedlo denní turistickou daň 11 USD.
Ostrov Capri v roce 2018 testoval způsoby, jak omezit denní turistiku. Cinque Terre navštívilo v roce 2015 2,5 milionu návštěvníků a místní úřady se snažily v roce 2016 omezit počet návštěvníků na 1,5 milionu. CNN v roce 2017 uvedla, že turisté z výletních lodí, kteří cestují několik hodin a neutrácejí peníze, jsou obviňováni z poškození životního prostředí. Úředníci v Římě zakázali sedět na Španělských schodech s pokutou až do výše 448 USD kvůli škodám způsobovaných turisty.
Amsterdam v roce 2019 zavedl denní turistickou daň a v roce 2020 vyloučil prohlídky čtvrti Red Light District.
V Barceloně obyvatelé demonstrovali na plážích a turistických čtvrtích a objevily se proti turistické graffiti. Město omezilo vstup do Parku Güell počtem denních přístupů. Airbnb přispěl v Barceloně k nadměrnému turistickému ruchu, přičemž v některých částech města došlo v letech 2007 až 2019 k 45% poklesu počtu rezidentů kvůli investicím do nemovitostí pro krátkodobé pronájmy. V roce 2020 měla Barcelona v plánu omezit počet výletních lodí.
Na řeckém Santorini byl počet návštěvníků výletních lodí omezen na 8 000 denně kvůli nadměrnému množství návštěvníků po letech, kdy ostrov s 15 000 obyvateli přijímal až 18 000 turistů denně.
Do roku 2017 navštívilo Dubrovník tolik návštěvníků, že UNESCO uvažovalo o vyjmutí města ze seznamu světového dědictví UNESCO. Město omezilo počet návštěvníků, kteří mohli vystoupit na hradby a od roku 2017 omezuje počet výletních lodí, které mohou v přístavu zakotvit. V roce 2020 uvažovali o omezení počtu nově otevřených restaurací.
Reykjavík uzavřel oblast Fja?rárgljúfur poté, co video Justina Biebera z roku 2015 učinilo toto místo velmi populárním.
Na těchto stránkách je uvedeno několik dalších světových destinaci, které zápasí s přemírou turistů. Ve svých důsledcích je overturismus faktor s potenciálem lokální i globální destrukce
Jiný koncept rozvoje
Je velmi pravděpodobné, že omezení spojená s covidem-19 jsou pouze drobnou předehrou a přijímací zkouškou na nadcházející omezení a zásadní změny, s nimiž se bude muset celosvětová společnost vyrovnat při nastupující klimatické katastrofě, kterou způsobila lidská nezodpovědnost.
Jsou města, které plánují celý komplex fundamentálních ekologických opatření; jsou země, jejich obyvatelé jsou ve vysokém počtu (téměř 90 %) ochotni dobrovolně změnit životní styl, jak doložil nedávný průzkum organizace Kantar v Německu.
Krize turismu je, jako každá krize, rovněž příležitostí. Využít výhod nových technologií, implementovat strategie ekologického zotavení a přejít na politiku a obchodní praktiky, které vyváží environmentální, sociální a ekonomické dopady cestovního ruchu. Tvůrci politik by měli využít příležitosti k restartování ekonomiky cestovního ruchu na spravedlivějším a udržitelnějším základě. Krize a plány obnovy , které se zavádějí, jsou příležitostí k přechodu k udržitelnějším a odolnějším modelům rozvoje cestovního ruchu.
Považujeme proto za velmi nezodpovědné, aby veřejné a městské prostředky nebyly v největší možné míře využity na podporu opatření spojených s klimatickou krizí, a aby Magistrát přijal rozhodnutí, které klimatickou krizi ještě prohloubí a je v ostrém protikladu k současnému poznání a politice jiných zemí.
Tento text byl formou Memoranda zaslán zastupitelům MHMP.
