Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Sto padesát let od nejhorší bouře v Čechách a na Moravě

V těchto dnech si meteorologové a hydrologové připomínají sto padesát let od extrémní bouře a následné smrtící povodně v povodí Berounky a Ohře (Blšanky). Dnes by byla taková událost zcela jistě spojována s klimatickou změnou.

Zmiňovaná bouře a následná povodeň nastala 25.-26. května 1872. Této bouři, a hlavně jí způsobené povodni v povodí Blšanky (pravostranného přítoku Ohře), je věnována výstava v žateckém muzeu, zmiňují se o ní i některá média (např. zde). Pánové M. Müller a V. Kakos ji odborně popsali v Meteorologických zprávách č. 3 / 2004. Podle dostupných informací lze usuzovat, že šlo asi o dosud nejsilnější a nejtragičtější zdokumentovanou konvektivní bouři (nepřesně: bouřku nebo spíše bouřkový systém), která zasáhla území Čech a Moravy. Povodeň spojená s touto bouří zasáhla převážně povodí Berounky a následně i Vltavy; v Praze je dodnes z hlediska průtoku (3300 m3/s) třetí největší po povodních z let 2002 a 1890. Nejhorší a nejtragičtější byla ale povodeň na Berounce a hlavně na jejích přítocích (Střele, Rakovnickém potoce, Litavce) a dále na pravostranných přítocích Ohře - Teplé a Blšance. Mimořádnost srážek dokladuje i vznik Mladotického (Odlezelského) jezera, které vzniklo sesuvem hornin po málo propustném podkladu. Na Berounce v Berouně je vodní stav této povodně stále nejvýše z dochovaných případů od r. 1595, kdy se výše povodňových stavů zaznamenávají.

Nejhorší na této události byl počet obětí, který se odhaduje na 240 (podle některých zdrojů na 300), což bylo způsobeno rychlým nástupem povodně a samozřejmě absencí jakékoliv fungující výstražné služby, což bylo dáno dobou, kdy se tento případ odehrál.

Po této povodni proběhlo poměrně podrobné šetření, kdy se na základě nádob naplněných dešťovou vodou z této bouře a pomocí záznamů o průběhu deště rekonstruovaly intenzity a úhrny srážek, které  patří k spolu s událostmi z července 1897 a července 1997 mezi největší zaznamenané na území naší republiky. Tyto dvě zmiňované měly ale jiný charakter – vznikly z intenzivních trvalých srážek za výrazného působení orografického efektu, tedy výstupných pohybů na návětrných svazích pohoří. Naproti tomu povodeň na Berounce před sto padesáti lety je jednoznačně spojena s konvektivními bouřemi (bouřkami).

Největší úhrn zaznamenali 25. 5. 1872 v Měcholupech, a to 289 mm za 12 hodin, ale asi největší krátkodobá intenzita byla dohledána v Mladoticích: neuvěřitelných 237 mm za 1,5 h. Pro představu, průměrně za květen naprší v této oblasti kolem 70 milimetrů; více než tři průměrné květnové úhrny zde spadly za jeden a půl hodiny!

Tato čísla, která ale nebyla zaznamenána standardní srážkoměrnou sítí, byla často zpochybňována jako nevěrohodná (až nemožná), ale pouze do doby, než byla 12. července 1957 na meteorologické stanici Salka na jižním Slovensku zjištěna intenzita přívalových srážek 228,5 mm za 65 minut, což je už intenzita srovnatelná s rozebíraným případem. Co je ale u této povodně z května 1872 ještě mimořádné, je plošný rozsah oblasti, která byla přívalovými srážkami nad 100 mm / 24 h postižena – činila asi 3 000 km2, což je zřejmě řádově více než u podobných známých případů přívalových dešťů z bouřek v naší oblasti.

Kromě tragických rychlých přívalových povodní se v rámci zmíněné bouře vyskytla i tornáda, která také působila nemalé škody („velké zpustošení“). Jedno tornádo mělo podle záznamů šířku sto metrů, což také svědčí o jeho poměrné velké intenzitě. Současný výskyt více silných tornád a takto rozsáhlé extrémní přívalové povodně je také jev, který je velmi vzácný (resp. není mi podobný případ znám).

Jednalo se tedy o naprosto extrémní hydrometeorologickou událost, která ale vznikla v době, kdy se podobná neštěstí připisovala hlavně božímu hněvu. Dnes ale žijeme v (dez)informační době, takže kdyby se podobná bouře vyskytla, tak můžeme celkem přesně uhodnout, čemu by byla připsána. Vzpomeňme si třeba na loňské povodně na řece Ahr v Německu: Média, politici a aktivisté okamžitě zmiňovali klimatickou změnu (samozřejmě člověkem způsobenou) a nutnost boje proti ní, čímž se mj. výhodně odváděla pozornost od možných problémů ve výstražné protipovodňové službě. Ano, při podobných případech jsou včasné a přesné výstrahy objektivně problematické, ale podle mého názoru je velmi zavádějící neustále skloňovat klimatickou změnu jako příčinu jakéhokoliv extrému v atmosféře nebo na vodních tocích namísto snahy o zlepšení výstrah. Připomeňme, že celkové přesvědčení klimatologů o míře zvýšení intenzit srážek antropogenním vlivem (česky: zda lidstvo přispívá k větším lijákům) dominantně nízké (IPCC, SPM AR6, s. SPM-12), ale to nebrání různým aktivistům a politikům v tom, aby klimatickou změnou nezdůvodňovali kdejakou silnější bouřku, sucho nebo povodeň.

Tyto historické extrémní povětrnostní a hydrologické jevy je nutné si stále připomínat, abychom věděli, že mohou nastat kdykoliv, a že nejsou způsobené pouze nějakými emisemi oxidu uhličitého, které se musejí podobně jako za středověku vykupovat odpustky. Pravda, dnes žijeme v moderní době, takže místo odpustků máme tzv. emisní povolenky, protože si naši politikové zřejmě myslí, že energie je stále příliš levná a že plánovaným omezením a zdražením energetických komodit nějak pozitivně ovlivníme extrémy počasí. Jediné, co může Evropskou unií naordinovaná energetická a celková chudoba (tj. klimatická neutralita v rámci Green Dealu) přinést, je zhoršená odolnost vůči těmto jevům; chudší a politicky nestabilní společnost nemá tolik prostředků na dokonalejší varovnou službu ani na rychlejší obnovu postižených oblastí.

Některé další zajímavé odkazy o této bouři a povodni:

https://www.liborice.cz/

https://www.otrocineves.cz/ (velmi dramatické líčení)

 

 

 

 

Autor: Milan Šálek | pondělí 30.5.2022 23:16 | karma článku: 27,16 | přečteno: 920x
  • Další články autora

Milan Šálek

Více solárních a větrných elektráren – dražší elektřina!

Podíváme-li se na energetický mix států Evropské unie, vidíme celkem jednoznačnou závislost: Čím více solárních a větrných elektráren, tím dražší elektřina, zatímco u podílu jaderných zdrojů je tomu spíše naopak.

15.11.2023 v 17:48 | Karma: 29,77 | Přečteno: 655x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Milan Šálek

Zbourají družice klimatologické dogma?

Desetiletí nás velká část zelených politiků a aktivistů přesvědčuje, že člověk emisemi oxidu uhličitého nebezpečně otepluje planetu zvyšováním skleníkového efektu. Družicová data ale ukazují v poslední době poněkud jiný obrázek.

28.9.2023 v 23:45 | Karma: 34,06 | Přečteno: 1261x | Diskuse| Věda

Milan Šálek

Ministr Hladík podporuje větší likvidaci hmyzu

Ministr životního prostředí si stýská nad úbytkem hmyzu a zároveň připravuje cestu technologiím, které je budou ve větší míře likvidovat.

30.8.2023 v 22:10 | Karma: 25,44 | Přečteno: 418x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Milan Šálek

Opět nás straší klimatickou změnou

Ve sdělovacích prostředcích se ve zvýšené míře opět objevují katastrofické zprávy o tom, jak nastane klimatická apokalypsa, pokud průměrná teplota (odchylka od průměru) u zemského povrchu překročí 1,5 °C.

19.5.2023 v 19:06 | Karma: 42,30 | Přečteno: 3303x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Milan Šálek

Propagátor elektromobility nestydatě lže

Když nestačí argumenty, nastupuje pomluva. Tak se dá označit tweet pana Hataše po pořadu „Máte slovo“, kde se probíraly výhody a nevýhody navrhovaného zákazu automobilů se spalovacím motorem.

9.3.2023 v 22:57 | Karma: 38,33 | Přečteno: 1516x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Prezident Pellegrini nastupuje do úřadu. Složí slib, mezi hosty bude i Zeman

15. června 2024

Vítěz dubnových prezidentských voleb na Slovensku Peter Pellegrini v sobotu složí slib a ujme se...

USA tvrdí, že zničily sedm radarů Húsíů umožňujících zaměřovat lodě

15. června 2024  7:10

Americká armáda za posledních 24 hodin zničila v Jemenu sedm radarů Húsíů. Radary jim umožňovaly...

Ramaphosa byl opět zvolen prezidentem JAR, země se potýká s velkými nerovnostmi

15. června 2024  6:58

Cyril Ramaphosa byl v pátek zvolen prezidentem Jihoafrické republiky na druhé funkční období. Při...

Nej skluzavka, echt Divoký západ, exkurze do Bayernu... Krok za krokem zemí EURA

15. června 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Německu EURO je Německo. EURO si dělá z Německa, kde fotbal je národní sport, něco jako svoji výkladní...

  • Počet článků 37
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1617x
Odborník, který se živí meteorologií a který si rád ověřuje (dez)informace, které se často týkají fenoménu tzv. klimatických změn.

Seznam rubrik