Kterak ta naše čeština němčinu válcovala

Himlhergot, slyšeli jste? Že prej byla čeština ve vztahu k němčině imrvére v defenzivě… Tak to teda halt! Podobným bludům je třeba urychleně a jednou provždy učinit přítrž. To se ještě uvidí, kdo koho válcoval!

Promiňte, nechal jsem se trochu unést… Ruku na srdce, ono to s tím českým válcováním nebude zas až tak horké. Víte, nesmíte hned všemu věřit. Pokud jste ale dospěli až sem, pokusím se vám dokázat, že na každém šprochu pravdy trochu.

Nehodlám tu mírnix týrnix (čili mir nichts, dir nichts) fantazírovat. Budu se držet fakt. Ta tedy jsou, nalijme si čistého vína, neúprosná. Podle mého nepřesného odhadu činí poměr bohemismů a germanismů v dotyčných jazycích zhruba jedna ku šesti stům osmapadesáti (číselně vyjádřeno 1 : 658). Poměrně zdrcující, že?

Příval výrazů německého původu do naší mluvy totiž po celá staletí neumdléval. Čeština se sice nenechávala zahanbit a při sebemenší příležitosti odvážně kontrovala, do řeči našeho mocného souseda nicméně trvaleji pronikla jen hrstka výrazů. Třebas Peitsche (bič), Stieglitz (stehlík), Dudelsack (dudy), Haubitze (houfnice) a tak…

Nic moc, viďte? Netřeba však propadat trudomyslnosti. Výsledky výzkumu vídeňského profesora slavistiky S. M. Newerkly o stopách češtiny v němčině ve východním Rakousku všem zaručeně zvednou náladu. Vědí, přes dvě stě tisíc česky hovořících obyvatel Vídně na přelomu 19. a 20. století, to se holt musí někde projevit. Ostatně nejspíš proto se kdysi s nadsázkou říkávalo, že Rakušani jsou Němci, které pokazily české kuchařky…

Vy tomu vlivu češtiny na němčinu stejně furt nevěříte, že jo? Tak se na to tedy podívejme. Předvedu vám „ryze český“ dialog dvou Vídeňáků. No, český… Nemusíte mě hned chytat za slovo. Chce to špetku fantazie. To nenucené povídání bude jako by přeložené z rakouské (či spíše vídeňské) němčiny, ovšem s celou řadou ‒ zde graficky vyznačených ‒ českých prvků.

A: Ahoj, kam jdeš?
B: Ahoj.
Na poštu, na trh a pak na univerzitu. Mám dneska zkoušku z češtiny.
A:
Z češtiny? Tak to jako budeš mluvit česky? Super. A co jinak?
B: Pohoda. Zahájil jsem
přípravy na cestu!
A: Na cestu? Chystáš se, že
budeš pryč? A kam jedeš?
B:
Jedu za zábavou. Jedu na dovolenou, na dva dny do Prahy!
A: Do Prahy? No nazdar. A jinak jsi zdravý?
B: Proč? Je tam všechno za hubičku!
A: Promiň, ty jsi ale
mamlas. Jdi se vycpat! Tam to podle mě nestojí za nic. Za hubičku je leda tak karfiol.
B: Ty se jdi vycpat.
A: No tak si teda jeď. Mně už
je všecko jedno

K nevíře. V rakouské němčině (RN) se, jak zřetelně vidno, projevuje nejen vliv českých předložek, ale i nezdolná síla českých slovesných vazeb stejně jako sotva tušené zastoupení původně české slovní zásoby:

1) V RN je nápadné časté užívání předložky auf (pod vlivem české prepozice na) ve spojeních jako auf der Universität, auf der Post, auf dem Markt aj. V „normální“ němčině (N) se v takových případech užívá předložka in;

2) Hlavně dříve se v RN říkalo eine Prüfung aus Tschechisch ablegen (skládat zkoušku z češtiny), nikoliv in Tschechisch (tedy v češtině dle současné N);

3) Češtinou je v RN ovlivněna řada slovesných vazeb, např. jet na dovolenou je v RN auf Urlaub fahren, kdežto v N in Urlaub fahren; jet na dva dny do Prahy se v RN řekne auf zwei Tage nach Prag fahren, nikoliv N für zwei Tage…; přípravy na něco jsou v RN Vorbereitungen auf etwas, v N für nebo zu etwas atd.;

4) Z ustálených spojení vybírám (nejprve vždy RN, poté N): Ať se jde vycpat! = Er/sie soll sich ausstopfen lassen! x Zum Kuckuck mit ihm/ihr!; To nestojí za nic. = Es steht sich nich dafür. x Es lohnt sich nicht.; Jinak jsi zdravý? = Sonst bist g´sund? x Bist du bei Trost? A mnohé, mnohé další. Dokonce naše Bez práce nejsou koláče! vyústilo v RN do Ohne Arbeit gibt´s keine Golatschen, zatímco v N je ekvivalentem Ohne Fleiß kein Preis;

5) V RN se dále řekne jet za zábavou = auf Lepschi gehen, no nazdar! = na servus!, mluvit česky = böhmisch powidalen, všechno jedno = schezko jedno, být pryč = pritsch sein apod.

A co teprve to hafo (alias Haufe) původem českých slov! Klobásou, křenem, povidly, buchtami a koláči (Klobassi ‒ Kren ‒ Powidl ‒ Liwanzen ‒ Buchten ‒ Kolatschen) počínaje a piškoty, smetanou, rybízem či vinným střikem (Biskotte ‒ Schmetten ‒ Ribisel ‒ Spritzen) konče. Nesmíne však opomenout ani Babutschen (papuče), Hubitschko (hubičku), Kaluppe (chalupu), Leschak (ležák), natož pak mamlase (Mamlas) a některé další…

Tuze hezky se na to kouká.

Leč všechno má svůj konec – a my se ocitáme na jeho začátku. Uzavřu tu story slovy všechna sláva polní tráva… Čeština z vídeňské němčiny své pozice pozvolna vyklízí. Škoda. Rád bych věřil, že pouze tam.

Autor: Milan Hrdlička | čtvrtek 30.5.2024 12:29 | karma článku: 21,02 | přečteno: 485x
  • Další články autora

Milan Hrdlička

Čeština jako holubník?

Mnozí z nás mají rádi v podstatných záležitostech pořádek, jasno. Řád. Tedy nikoliv neřád. Není divu. Od něj to totiž bývá pouhý krůček k holubníku. A pak, jen co by kamenem dohodil, máme už co do činění se svinčíkem...

17.6.2024 v 8:31 | Karma: 16,02 | Přečteno: 212x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Hranolka!

Převážná většina národa, aspoň mi to tak připadá, si ráda pochutnává na bifteku s hranolkama. Poněkud prudérnější menšina, jak si rovněž nelze nevšimnout, si ho přece jen radši dává s hranolkami. Jen hrstka podivínů se, bůhvíproč,

9.4.2024 v 8:40 | Karma: 30,16 | Přečteno: 1706x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Exkurze do vykřičeného domu (ke čtení po 22. hodině)

Není mi jasné, proč většinová populace chová, tedy alespoň navenek, k podobným zařízením takovou zášť. Moje dosavadní zkušenosti, byť skromné, jsou totiž v zásadě pozitivní.

19.10.2023 v 8:35 | Karma: 21,49 | Přečteno: 623x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Káva s Danielou

Vyskytujou se na světě různé kávy, znáte to: káva pracovní, studijní, schůzovní, zdvořilostní a společenská, osudová či osudná (takovej Vávra, ten by moh ́ vyprávět!), dále káva pohodová i uspěchaná a mnohé další.

21.9.2023 v 8:35 | Karma: 21,75 | Přečteno: 452x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Hrdlička

Zásady úspěšného dialogu

Fin a Švéd popíjejí vodku. Po čase pozdvihne Švéd malátnou pravicí přetékající sklenku a zabručí: Na zdraví Parťák bouchne do stolu a rozezleně zvolá: Tak sakra chlastáme, nebo kecáme?

31.5.2023 v 8:41 | Karma: 21,54 | Přečteno: 486x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Brusel zveřejnil 10 kroků pro přijímání migrantů, z nichž se Česko nevyzuje

12. června 2024  18:34

Evropská komise zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU...

Evropu čeká vlna veder, dorazí i do Česka. Ve Španělsku čekají 45 stupňů

11. června 2024  15:34,  aktualizováno  15:49

Teploty v Evropě od víkendu výrazně vzrostou. Od pondělí do čtvrtka příštího týdne bude letní až...

Bude von der Leyenová ve funkci pokračovat? Lídři EU se na první schůzce neshodli

18. června 2024,  aktualizováno 

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování...

Jinudy prchat nelze. Kde je poslední otevřená brána do svobodné Ukrajiny

18. června 2024

Premium Na více než tisíc kilometrů dlouhé frontové linii mezi Ruskem a Ukrajinou se nachází poslední...

„Tak dlouho tam ta zrůda byla...“ Zjištění o střelbě na fakultě rozlítila pozůstalé

18. června 2024

Premium Univerzita Karlova i pozůstalí podali stížnosti proti policejním závěrům prosincové střelby na...

Česko vyzývá EU, aby omezilo ruské diplomaty. Špionománie, hrozí Kreml odvetou

17. června 2024  22:20

Pokud EU omezí pohyb ruských diplomatů, přijme Moskva odvetná opatření. Vyplývá to z vyjádření...

Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia

Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...

  • Počet článků 47
  • Celková karma 22,40
  • Průměrná čtenost 917x
Jsem VŠ učitel. V posledních letech se zabývám i uměleckou prózou (novela Riita 2020, Ozvěny z hlubin času 2021). Hodlám prezentovat (humoristické) povídky, črty, postřehy z cest, fejetony. Přeju hezké počtení.