Aktuální studie, která proběhla mezi 3200 vinařstvími v Kalifornii ukázala, že ženy stojí ve vedení zhruba jen 10 % místních vinařství. Zdá se vám to málo? Vězte, že v této oblasti patří USA mezi nejpokrokovější vinařské státy. Také v tuzemsku je žen vinařek jako šafránu.
Bude tomu přitom již skoro 50 let, co Mary Ann Graf jako první zástupkyně něžného pohlaví dokončila prestižní vinařské studium na univerzitě v Kalifornii. Aktuálně zde v rámci vinařských oborů sice ženy tvoří zhruba polovinu studentů, ale jejich pronikání do praxe tomu zatím neodpovídá. Z průzkumu relativně nejlépe vyšly oblasti Napa Valley a Sonoma Valley, kde podíl žen vinařek dosáhl 12 %. Jinde to jsou třeba jen 4 %. Pozvolna se situace sice mění k lepšímu, ale jde to ztuha. Autoři studie předpokládají, že během následujících let bude podíl žen v managementu vinařských firem narůstat až na 20 %. Důvodem by mělo být odstraňování zažité praxe a starých stereotypů, které mužský svět vína provázejí po staletí.
Zkostnatělí Francouzi
Nutno podotknout, že podobná situace není specialitou USA, ale s nedostatkem žen ve vinařské branži se potýká celý vinařský svět. Ten je historicky mužským světem a ti jak známo neradi opouští své dominantní pozice. Pití vína bylo po staletí ženám odpíráno. Ještě v 17. století byly ve Francii prostitutky jedinou skupinou žen, kterým se tolerovalo pití alkoholu na veřejnosti. Privátní vinařské kluby, které mají ve Francii dlouhou tradici pak mužské výsadní postavení podporovaly. Nejstarší a nejprestižnější „bratrstvo“, které se nazývá Jurade of Saint-Emilion, přizvalo do svých řad první dvě ženy až v roce 2000. Založeno bylo přitom již v roce 1199.
Co se týká práce ve vinařských firmách, zástupkyně něžného pohlaví dostávaly jen obyčejnou manuální práci ve vinicích, jako sběr hroznů. Vinaři dlouho ženy držely mimo sklepy a výrobní prostory, kvůli více či méně absurdním důvodům. Klasickou námitku ohledně fyzické síly, nutné například pro manipulaci se sudy, dnes již s pokrokem technologií výroby nelze brát vážně. Zastánci tradic a starých pořádků však dokážou vytáhnout i silnější argumentační kalibr. Někteří vinaři ve Francii se například ještě nedávno oháněli tím, že menstruující ženy přítomné při výrobě vína mohou přeměnit kvasící mok na ocet.
Je to na dobré cestě
Ostatně francouzští vinaři jsou, co se týká zapojování žen do řízení vinařských firem, velmi konzervativní. Příkladem budiž slavná francouzská oblast Burgundsko. Když se v roce 2000 rozhodly dámy Anne Parent a Virginie Taupenot-Daniel založit místní asociaci žen vinařek, podařilo se jim vyhledat pouhé čtyři členky. Nutno dodat, že v Burgundsku v té době bylo více než 4000 vinařství. Ale abychom byli objektivní, i ve Francii se daly věci do pohybu., Dnes je v asociaci „už“ 45 vinařek. Neochota vpustit ženy do vinařské branže je ve Francii o to více zarážející, že v rámci historie francouzských vín najdete zářné příklady úspěšných žen. Jedním příkladem za všechny budiž tzv. Šampaňské vdovy, které velmi přispěly k současné podobě šampaňských vín, obdivovaných po celém světě.
K pozitivnímu vývoji v posledních letech přispívají zejména mizející předsudky v rámci tradičních rodinných firem. Vinařství se zde často předávají z generace na generaci a v poslední době se odcházející vinaři nebojí firmu předat také dcerám. Je to zejména díky úspěchům vín, které některá ženská vinařství dosahují.
Citlivější nos
Pro vyloučení žen z vinařské branže samozřejmě neexistuje rozumný důvod, ba naopak, vinařský svět takto škodí jen sám sobě. Několik studií již potvrdilo, že ženy mají v průměru lepší senzorické vlastnosti než muži. Mají vyšší rozpoznávací schopnosti chuti a čichu. Proč tedy muži dominují ve světě degustátorů? Samotné predispozice samozřejmě nestačí, rozhodující je praktický rozvoj senzorických vlastností. Tady je samozřejmě zakopaný pes, protože muži ženy na degustace dlouho nepouštěli. Například v Austrálii bylo ženám zakázáno účastnit se profesionálních degustací až do roku 1983. V současnosti je samozřejmě již situace o poznání lepší.
Aktuálně počet profesionálních degustátorek a sommeliérek roste po celém světě. Zatímco v 80. letech se prestižním titulem Master of Wine mohly titulovat pouze Rozmary Georgie a Jancis Robinson, aktuálně ženy tvoří 79 z 289 mástrů. A kdo že je největší tuzemskou sommeliérskou celebritou? Tedy alespoň, co se mediálního zájmu týče? Je to bezpochyby Klára Kollárová, sommeliérka vyhlášené pražské restaurace La Degustation Boheme Bourgeoise.
Čile ženám zaslíbená
Zemí, která je pravděpodobně nejrovnoměrnější ohledně mužů a žen v čele vinařských firem, je jihoamerická Čile. V roce 2009 zde ženy tvořily 35 % vinařů či enologů vinařských firem. Věc běžná v Jižní Americe? Ale kdeže, v sousední Argentině je to pouze 5 %. Ann Matasar, autorka knihy Ženy vína (Women of Wine) má pro čilské specifikum vysvětlení. Vinařky v Čile podle ní jednoznačně profitovaly z geografické izolace této země, která tak nebyla zatížena historickými předsudky zvyklostmi. Do Čile také dorazilo z Evropy velké množství žen, které zde našly možnost uskutečnit své vinařské a podnikatelské sny.
V tzv. Novém světě, jak jsou nazývány vinařské země Jižní Ameriky, Austrálie, Afriky či Nového Zélandu se situace vyvíjí rychleji než v zkostnatělé a historicky zatížené Evropě. Např. Jihoafrická republika má od roku 2004 svou první černošskou vinařku. Úspěch Ntsiki Biyela je o to cennější, že se na cestě za svým snech nemusela potýkat jen s předsudky ohledně role žen ve společnosti, ale také se složitou situací mezi černošským a bělošským obyvatelstvem. O kvalitě jejích vín mluví řada ocenění, která již stihla za pár let získat. V roce 2009 se navíc stala jihoafrickou vinařskou roku. V zemi, která produkuje 400 milionů litrů vína přitom bylo v roce 2010 zhruba jen 15 černošských vinařů.
4% menšina v Česku
Ani v České republice nenajdete příliš žen ve vedení vinařských firem, ale najdou se výjimky, které potvrzují pravidlo. Ať už je to princezna Bettina Lobkowicz, která po rozvodu se svým manželem plně řídí mělnické vinařství Lobkowicz. Charizmatickou dámou je také obchodní ředitelka vinařství Sonberk, paní Vladimíra Mrázová. Před časem jsem se zúčastnil degustace vín ve Viničním altánu, kde si svým výstupem jednoznačně podmanila přítomné vínomilce.
České vinařství Chrámce, největší výrobce vín v rámci vinařské oblasti Čechy, má za jednatelku paní Kateřinu Kafkovou. Jedna z mála žen, která se dostala své jméno do názvu vinařství je Hana Mádlová, která s manželem provozuje Vinařství František a Hana Mádlovi. Oficiální statistiky ohledně zastoupení žen v tuzemských vinařských firmách asi neexistují. Já bych to osobně netypoval na kalifornských 10 %, ale spíš bych si ženy vinařky dovolil označit za 4% menšinuJ. Neznamená to však, že ženy v tuzemských vinařstvích nepotkáte. Vzhledem k tomu, že velké množství místních vinařských firem funguje jako malé rodinné podniky, je role v řadě z nich větší, než by se na první pohled mohlo zdát.
Zapojte se do ankety na www.podkorkem.net
