Vinaři chycení v sociálních sítích

Sociální sítě jsou bezpochyby fenomén dnešní doby. Dokáží aktivovat velké masy lidí, třeba Jiří Paroubek nebo hnusný Mubarak by mohli vyprávět. Ještě dneska když si v restauraci někdo objedná tři vejce do skla, opotí se Jirkovi hřbet. Jak se ale prolíná svět sociálních sítí a svět vína? Vyplatí se vinařům obětovat několik hodin měsíčně strávených ve vinici nebo ve sklepě a vysedávat s fanoušky a  followery u počítače? Dokáže Facebook a Twitter prodávat vína?

K sepsání tohoto textu mne inspiroval příběh francouzského malovinaře Oliviera B. Tento chlapík a vášnivý bloger na svém webu nedávno oznámil úmysl skončit s provozem svého vinařství. Symbolicky na svůj blog umístil fotografii (kříž složený z vín vlastní produkce), s tím, že toto břemeno je již nad jeho síly. Aby toho nebylo dost,  rozhodl se světu sdělit, že opouští nejenom svůj životní sen v podobě prosperujícího vinařství, ale že ho kvůli tomuto snu opustila i žena. Zápletka jak vystřižená z Hollywoodského bijáku (pokud bude tento příběh zfilmován, přimlouval bych se za obsazení Oliviera Tomem Hanksem).

Francouzští blogeři si všimli tohoto příběhu a jali se konat na podporu domácího malovinaře. Zorganizovali pro Oliviera degustaci vín v Paříži a co je podstatnější, vyvolali zájem médií o tento neobvyklý příběh. Následovala mediální smršť, kdy o Olivierovi B, informovala zprvu francouzská státní média a posléze i rádia z Belgie a Švýcarska. Výsledkem byl nárůst návštěvnosti jeho blogu, ale co je podstatnější nárůst prodejů jeho vín. Za dva týdny dosáhl tržby 20 000 euro (vína přitom prodává 12 až 30 euro). Jak jeho příběh pokračuje, můžete sledovat na jeho blogu, který je ovšem ve francouzštině. Úspěch celé kampaně podtrhuje fakt, že proběhla pouze ve francouzsky mluvících zemích, tedy mimo pozornost anglicky mluvícího světa.

Když tweety prodávají

Film s Tomem Hanksem by byl určitě hit, takže by producenti hledali námět na volné pokračování. Využít by mohli australské vinařství Capital Wines, jehož majiteli se podařilo zvýšit produkci vinařství za poslední tři roky z 2000 na 5000 kartonů vína. Jak toho dosáhnul? Majitel tvrdí, že mu k úspěchu stačilo napsat 29,14 tweetů denně. Vinařství funguje teprve od roku 2008 a když se zamýšlel, jak se odlišit v záplavě podobných firem na trhu, rozhodl se aktivně komunikovat s potenciálními zákazníky na sociální síti Twitter.

Dnes má vinařství na sociální sítí více než 5000 followerů a patří tak v tomto ohledu mezi nejúspěšnější australské vinaře. Kromě kontaktu se zákazníky a potenciálními klienty si na Twitteru cení zejména možnosti komunikovat s významnými osobnostmi vinařského a kulinářského světa. Do kontaktu se tak vinař dostal např. s Jamie Oliverem, Jancis Robinson, Gary Vaynerchukm nebo Oz Clarkem. Capital Wines mají propracovaný také vlastní blog a několikrát se jim stalo, že byl jejich video příspěvek retweetován některou z těchto vinařských celebrit, jejichž followeři se počítají v desetitisících. Majitel vinařství tak tvrdí, že těch 36 minut, které každý den tráví vytvářením tweetů a komunikací s followery se mu jednoznačně vyplácí. 

Komunikace na sociálních sítích je v první řadě o interakci s veřejností a budování dlouhodobých vztahů se značkou, což lze jen těžko kvantifikovat. I tak podle majitele vinařství odhadem prodá měsíčně tři palety vína přímo díky Twitteru, což pro firmu jeho velikosti není zanedbatelný objem.

Nicméně uspět na sociálních sítích není tak jednoduché jak by se na první pohled mohlo zdát. Chce to mít trpělivost, komunikovat dlouhodobě, neočekávat úspěch do 14 dnů a hlavně zaujmout zajímavým obsahem, který se bude nějak lišit od konkurence. Ta je ostatně veliká. Jen na Twitteru každým dnem přibude více než 7000 tweetů s tematikou vína a počet bloggerů, kteří se věnují vínu je podle studie společnosti Lift9 více než 1300. Firmy vyvíjející mobilní programy již stihly vyvinout na 300 aplikací pro iPhone, které se nějak týkají ochutnávání a doporučování vín.

Vinaři Twitteru nevěří

Jaká je situace v tuzemských online luzích a hájích? Pozitivní zprávou je, že řada českých a moravských vinařů si již našla cestu na Facebook a buduje komunitu svých věrných fanoušků. Podle statistik na SocialBakers.com je na nejpopulárnější sociální síti necelá 50 tuzemských vinařství. Mezi ty nejúspěšnější, co se týká komunity fanoušků, patří hvězdy tuzemského vinařského nebe, jako např. Vinařství Petr Skoupil (602 fans), Sonberk (497 fans) nebo Vinařství Baloun s 350 fanoušky. Skutečnost, že na sociálních sítích nezáleží na velikosti firmy ani marketingovém rozpočtu, ale na obsahu a přístupu ke komunikaci, mohou být příklady malých, ale sociálně úspěšných vinařů. Například ne příliš známé Vinařství Roman Polák  ze Šatova, s necelými 3,5 ha vinic, dokázalo na svůj profil přitáhnout 712 fandů. Jedna z největších tuzemských vinařských firem Znovín Znojmo jich má pouze o 28 více (740).

Dominantní Facebook (3,2 milionu uživatelů v ČR) nemá v tuzemsku významnou sociální konkurenci. Již zmiňovaný Twitter zde přes dynamický růst popularity stále využívají spíše desítky tisíc lidí. Na tuto sociální síť se tak zatím s ohledem na omezené publikum tuzemští vinaři příliš nehrnou. Výjimkou, která potvrzuje pravidlo, je Vinařství Dva duby z Dolních Kounic. Uvědomělý přístup tohoto vinařství k moderním formám komunikace dokládá i fakt, že jako jedno z mála tuzemských vinařství komunikuje prostřednictvím vlastního blogu.

Co takhle začít s webem?

Předstupněm komunikace na sociálních sítích by měla být zdařilá internetová prezentace a tady nutno podotknout, že většina tuzemských vinařství ve zpracování internetových stránek značně pokulhává. Většina internetových prezentací má jednoduchou strukturu, v rámci které návštěvníkům vinaři servírují základní informace o společnosti a důvodech, proč si zrovna jejich víno koupit. Mezi nejčastěji používané výrazy přitom patří kvalitní, tradiční nebo rodinné, mezi argumenty proč si víno koupit zase seznam získaných ocenění. Nejvýraznějším prvkem, který jednotlivé stránky odlišuje je někdy více a někdy méně zdařilá grafika. Poměrně častým nešvarem bývají zastaralé novinky a neaktuální aktuality. Příklady toho, jak by v roce 2011 webová prezentace společnosti neměla vypadat lze uvést Moravčíkova vína (s poslední aktualitou ze srpna 2009), nevinařský web Vinařství CROY nebo obsahově celkem zdařilé stránky Vinařství Tomáše Tetura, kterým však vévodí opravdu podivné imageové fotografie mladých lidí, snad modelů a modelek?

Naopak zřejmě nejpropracovanější tuzemskou webovou prezentaci má podle mého názoru znojemský gigant Znovín Znojmo. Počínaje detailními informacemi o jednotlivých odrůdách vína, přehledem aktuálních akcí, virtuální procházkou prostorami vinařství až po Znovínský vinařský turistický program. V rámci něj turistům nabízí řadu tipů na tematické putování, koštování vína nebo akce pro cyklisty. Na stránkách Znovínu jsou tak ke stažení mapy a popisky nejzajímavějších míst k jednotlivým tematickým trasám. Přístup znojemského Znovínu k rozvoji vinařské turistiky, by se určitě mohl rozšířit na více vinařství Moravy a Čech. Mezi další zdařilé vinařské prezentace určitě patří třeba Vinařství Volařík, Vinařství u Kapličky (kdo by tu čekal video se Zuzanou BelohorcovouJ) nebo  Víno Hruška.

Kromě povedeného designu se vyplatí stránky Víno Hruška navštívit kvůli doplňkovým informacím. Záložky Sommeliérské minimum, Výroba vína nebo Skladování vína nabízí zajímavé počtení pro lecjakého začínajícího pijáka vína. Jistě není v možnostech řady tuzemských vinařství budovat megalomanské webové projekty, ale to ani není potřeba. Kvalitní obsah je cestou, jak zaujmout návštěvníka a odlišit se od konkurence.

 Zúčastněte se ankety na www.podkorkem.net

 Make love, drink wine!