Když si v regálech vinotéky nebo supermarketu vybíráte víno, díváte se také na údaj s obsahem alkoholu? Je pro vás tento údaj při volbě vína důležitý? Pokud máte rádi silnější vína, možná jste si všimli, že sehnat víno se 13, 14 nebo dokonce 15 % alkoholu je stále menší problém. Není pochyb o tom, že vlivem různých faktorů jsou vína produkovaná v Evropě i mimo ni stále silnější. Je to však skutečně to, co konzumenti vína chtějí?
Výzkumníci z kalifornské univerzity nedávno publikovali výsledky své studie, ze které vyplynulo, že kalifornská vína zvýšila mezi lety 1990 a 2000 průměrnou hodnotu alkoholu o 0,3 %. Nárůst byl o něco vyšší u bílých vín (0,38 %) než u červených (0,25 %). Co za tímto nárůstem stojí? Podle autorů studie ani ne tak globální oteplování, které se logicky nabízí, ale spíše pokrok a jiné metody ve vinohradnictví a měnící se preference vinařů. Mírný nárůst průměrných teplot prostě nemohl způsobit takový nárůst cukernatosti hroznů.
Vědci z Kalifornie ve své zprávě spekulují, že vinaři se s ohledem na preference konzumentů snaží vyrábět plná a vyzrálá vína s jemnými taniny a nižší kyselinou, a proto nechávají hrozny déle vyzrát ve vinicích. Pozdější sklizeň samozřejmě znamená vyšší cukernatost hroznů a tedy i více alkoholu po kvasném procesu.
K podobným závěrům dospěla i studie publikovaná Americkou asociací vinných ekonomů. Nejde přitom o vědce, kteří by pracovali výhradně po konzumaci vína, ale o ekonomy, jejichž předmětem bádaní je ekonomie vína. Také podle nich to vypadá, že za nárůstem alkoholu ve víně stojí člověk, nikoliv počasí. V rámci svého projektu analyzovali tisíce vín z „Nového světa“ a z Evropy. Prvně jmenovaná dosáhla průměrné hodnoty alkoholu 13,65 %, zatímco na Starém kontinentě to bylo „jen“ 13,01 %. Pokud jste čekali průměr nižší, je to pravděpodobně dáno tím, že my si v České republice žijeme jako severně položená vinařská destinace poměrně odtrženi od reality velkého vinařského světa a velkých producentských zemí. U nás se produkují většinou vína vína lehčí s nižším obsahem alkoholu. Naopak nejsilnější vína se aktuálně podle studie vyrábí v USA (13,88 %), Argentině (13,79 %), Austrálii (13,75 %) a Chile (13,71 %). V Evropě hraje prim Španělsko s 13,43 %.
Když etikety lžou
Připadá vám to hodně? To ještě není vše. Velmi pozoruhodné zjištění totiž přineslo porovnání obsahu alkoholu deklarovaného na etiketě vína a skutečné hodnoty naměřené ve víně. Ukázalo se, že evropští vinaři na lahvi vína uměle podhodnocují obsah alkoholu v průměru o 0, 39 % a ostatní vinaři dokonce o 0,45 %. Liquor Control Board of Ontario nedávno analizovala 7920 vín z Kalifornie a zjistila, že zatímco ve skleničce vína dosáhla v průměru 13,35 % alkoholu, na etiketách to bylo průměrně jen 12,63 %. Slušná odchylka 0,72 % na láhev. Výrazné nepřesnosti byly typické také pro vína z Argentiny, Chile nebo Španělska.
Při rozhovorech s některými vinaři bylo zjištěno, že se záměrně snaží vyvolat dojem alkoholově lehčího, ale chuťově plnějšího či chcete-li robustnějšího vína. Dalším důvodem může být snaha snížit si daňový základ v zemích, kde se vína daní odlišně podle obsahu alkoholu (např. Kalifornie). Pokud jste pobouřeni tímto klamáním, můžete si být jisti, že ve většině případů vinaři nedělají nic nepovoleného. Ve Spojených státech amerických se dle legislativy může u vína lišit skutečná hodnota alkoholu od deklarované až o 1,5 %, v Evropě je to pak 0,5 %.
Co lid vína chce?
Vraťme se ještě zpět k nárůstům průměrných hodnot alkoholu u vín. Je to opravdu to, co konzumenti vína chtějí? Opravdu většina z nás touží po pořádné flašce, u které se rozostří mysl už po dvou skleničkách? Vinaři tvrdí, že se snaží nabídnout taková vína, která odpovídají preferencím spotřebitelů. Takže si za nárůst alkoholu vlastně můžeme sami? Ne tak docela.
Nedávná studie ProWein provedená v Londýně, San Francisku, Berlíně a Pekingu jasně ukázala, že pijáci vína preferují méně alkoholická vína. Představy konzumentů vína o ideální hodnotě alkoholu ve víně se výrazně liší od toho, co produkují vinaři. Hned čtvrtina respondentů z uvedených zemích za preferovanou variantu označila méně než 10,5 % alkoholu. V rámci Velké Británie se jako velmi citliví na alkohol ukázali mladí konzumenti vína ve věku 18-34 let. Hned 40 % z těch, kdo pijí bílá vína si ideální hodnotu alkoholu představují na úrovni 11-12,5 %. Průměrné hodnoty dnes produkovaných vín, nad 13 % alkoholu, tak jsou mimo očekávání většiny pijáků vína.
Muškáty letí
Každopádně na tyto preference budou muset výrobci vín zareagovat, a to nejen prostřednictvím úpravy etiket. V USA jsou aktuálně největším hitem svěží vína Moscato. Lehká vína s obsahem alkoholu mezi 7-9 % alkoholu se prodávají lépe než vína odrůd Ryzlink rýnský nebo Sauvignon blanc. V loňském roce dosáhl podíl vín Moscato na celkových prodejích v USA 3,6 %, což je zhruba 100% nárůst oproti předchozímu roku. Američtí vinaři nestíhají vysazovat hrozny muškátové odrůdy, a proto z nebývalého zájmu na americkém kontinentě těží i vinaři na severu Itálie, kde se vyrábí nejslavnější vína Moscato. Konzumenti vína ve Spojených státech amerických, ale nejen tam, na těchto vínech oceňují lehkost a minimální negativní dopady spojené s konzumací hodně alkoholických vín. Člověk Moscato může pít i během dne k jídlu a stále může plnit své společenské, partnerské či pracovní povinnosti.
Více o vínech a rozhovory s vinaři na blogu www.podkorkem.net
