Slovenská vína na vzestupu

Kvalita slovenských vín jde v posledních letech výrazně nahoru, stejně jako v případě těch moravských. Je zajímavé, že zdroje informací o vínech ze Slovenska je v tuzemsku značně omezený. Všechny tři oborové časopisy, které v tuzemsku vycházejí, se tématu slovenských vín vyhýbají, jak čert kříži. Že by si snad články o východních konkurentech nepřáli inzerující vinaři z Moravy? Na mém blogu žádní inzerenti nejsou, takže tady je něco málo o našich vinařských sousedech.

Pěstování révy na území dnešního Slovenska má hlubokou tradici. Nejstarší důkazy o výrobě vína, konkrétně v podobě nádoby na víno, pochází z 6. století p.n.l.  Velkého rozmachu se vinařství na slovenském území dočkalo ve 13. století, téměř výhradně se přitom v tomto regionu vyráběla vína bílá. V 19. století se produkce vín koncentruje do Bratislavy a jejího okolí. V roce 1825 zde byl dokonce postaven první firma na výrobu šumivých vín mimo území Francie. Na svědomí ho měl bublinky milující voják napoleonských vojsk. O rok dříve dostává trnavský obchodník s vín prestižní zakázku na dodávku vín pro uherské vojsko. Jeho podnik se prý mohl chlubit unikátním sudem o objemu úctyhodných 114 000 litrů.

Ve 20. století postihlo slovenské vinařství „období temna“. Nejprve začátkem století většinu vinic zničily mráz a mšička révokaz (fyloxera) a v druhé polovině pak zkázu dokonali komunisté. Stejně jako na území Moravy totiž byla při výrobě vín upřednostňována kvantita nad kvalitou, což mělo za následek produkci nápojů nevalné vůni i chuti. S produkcí rostla i plocha slovenských vinic až v 80. letech dosáhla téměř 30 000 hektarů.

Milénium přináší změny

Po revoluci v roce 1989 dochází ke změnám velmi pozvolna. Dlouho ještě dominují slovenskému trhu velcí producenti vín, jejichž kvalita produkce je diskutabilní. Slovenská vína ztrácí nejen vzhledem ke světové produkci, jejíž dovozy rostou, ale i oproti moravským vinařům. Na Moravě totiž začínají vznikat rodinná vinařství jako houby po dešti již začátkem 90 let. Definitivní příklon ke kvalitě na Slovensku přichází až na přelomu tisíciletí. Jako protipól velkých firem je zakládána řada kvalitních rodinných vinařství. Na scénu nastupují dnes již vinařské celebrity Slovenska, jako jsou Ladislav Šebo (Karpatská perla), Vladimír Mrva (vinařství Mrva & Stanko se stalo Vinařství m roku 2010), Milan Pavelka, Alojz Masaryk a další. Tito vinaři sice vyrábí jen v řádech desítek tisíc litrů vína, ale v úplně jiné kvalitě, než byli Slováci u domácích vín zvyklí.

O dynamickém rozvoji vinařství na Slovensku svědčí i nový vinařský zákon, který začal platit od prvního srpna 2009. Nutno dodat, že vzbudil různé emoce, protože znamená velkou změnu v označování vín.  Nyní se klade větší důraz na označení původu vína než na jeho kvalitu. Zavedly se pojmy víno bez zeměpisného označení (dříve stolní víno), víno se zeměpisným označením (CHZO) a víno s chráněným označením původu (CHOP). Do poslední kategorie spadají vína jakostní a přívlastková. Vína výjimečné kvality pak mohou získat označení Districtus Slovakia Controllatus (zkratka D.S.C.). Aby se spotřebitelé v novém značení vín neztratili, zůstává jako doplňkové také označení pomocí přívlastků. Podobně jako je tomu v České republice (např. kabinetné víno, neskorý zber apod.)

Chybí větší žízeň

Rozlohou se slovenské vinice téměř rovnají těm tuzemským. Slovensko má registrovaných 21 000 hektarů vinic, ale obhospodařovaných je něco kolem 17 000 hektarů (v ČR je to 16 364). Je to určitě škoda, protože Slováci velké množství vín dovážejí. V roce 2009 bylo  na Slovensko importováno 440 hektolitrů vína (víc než je celková produkce slovenských vinařství). Spotřeba vín na osobu se pohybuje kolem 12 litrů (v ČR je to 19 litrů). Zatímco v Česku apetit po víně neustále roste, na Slovensku není situace tak jednoznačná. V médiích nedávno proběhla zpráva, že zde klesá spotřeba alkoholických nápojů, pivo a víno nevyjímaje.

Slovensko je rozděleno do šesti vinařských oblastí: Malokarpatská, Nitrianská, Južnoslovenská, Středoslovenská, Východoslovenská a Tokaj. Co se týká některých „nej“, tak vězte, že nejrozsáhlejší je Malokarpatská oblast (5819 hektarů) a nejteplejší je Južnoslovenská. Zde se také pěstuje řada odrůd vhodných pro výrobu červených vín, například Cabernet sauvignon. Celkem je v šesti vinařských oblastech Slovenska 603 vinařských obcí.

Výběr toho nejlepšího

Pokud chcete ochutnat to nejlepší, co Slovensko aktuálně v oblasti vín nabízí, vydejte se do Pezinku, kde je umístěna slovenská obdoba Národního salónu vín ( v ČR je umístěn ve Valticích). Národní salón vín je stejně jako v případě toho tuzemského přehlídka 100 vybraných vín, které vybrala odborná komise. V případě slovenského akorát budete muset sáhnout hlouběji do kapsy, za volnou degustaci si zde účtují 17 eur. Aktuálně je do ročníku 2010 zahrnuto 58 bílých vín, 29 červených, šest růžových, dva sekty a pět tokajských. Celkem se do seznamu dostalo 37 vinařství a nejvíce zastoupenými odrůdami jsou Ryzling rýnsky, Rulandské bíle a Cabernet sauvignon (po devíti vínech).

Ostatně, co se týká pěstovaných odrůd, setkáte se na Slovensku s odrůdami známými z České republiky, ale i místními specialitami. Mezi nejpěstovanější patří Veltlínske zelené, Müller - Thurgau, Ryzling vlašský, Frankovka, Svatovavřinecké a Cabernet sauvignon. Mezinárodní odrůdy byly na Slovensku hojně vysazované v 19. století, kdy místní vinice zničila mšička révokaz. Slovensko má však také řadu vlastních zajímavých odrůd, které má na svědomí Výzkumný ústav vinohradnický a vinařský sídlící vhlavním městě Bratislavě. Jde například o  Děvín, Diamant, Milia, Noria, Váh, Hetera, Breslava a Nitra. Zvláštností proti České republice jsou určitě také tokajská vína, která se zde pěstují u hranic s Maďarskem.

Československá liga

Že se moravská a slovenská vína, co se týká kvality, mohou dnes směle měřit, dokládá například projekt Československé vinařské ligy. Soutěž se koná jedenkrát do roka střídavě na území České republiky a Slovenské republiky. Jejím cílem je přímá konfrontace vín z obou zemí a letos proběhl již šestý ročník. Za objektivitu hodnocení přitom odpovídají odborní garanti, za českou stranu to je Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc. a slovenskou Prof. Ing. Fedor Malík, DrSc.

Poslední ročníky soutěžního klání přitom moravským vinařům příliš nevycházejí. V letošním březnovém kole Slováci opanovali všechny tři soutěžní kategorie (bílá suchá vína, červená suchá vína, sladká vína). Náhoda? Ani v loňském roce Morava neudělala díru do světa. Vyhrála jen kategorii bílá sladká vína, zatímco Slovensko mělo nejlepší víno ve zbylých třech (kompletní výsledky zde).

Takže hurá do ulic, ověřte si zda vaše vinotéka nabízí i něco ze slovenské produkce. Více o vínech na www.podkorkem.net