Ačkoliv se odborníci i nadšenci do vína po celém světě přou, zda je králem mezi bílými víny Ryzling rýnský, Sauvignon či Chardonnay, posledně jmenovaný si tuto nálepku zaslouží asi nejvíce. Víno, jehož popularita raketově vyletěla v 80. letech minulého století, se používá k výrobě slavných bílých burgundských vín z Montrachetu nebo Chablis. Patří mezi základní kameny potřebné pro výrobu šampaňských vín a je nejvíce vysazovanou odrůdou vinné révy v Austrálii a na Novém Zélandu.
Původ odrůdy není do dnešních dní zcela znám, ale její kořeny lze vystopovat do Libanonu a Sýrie, odkud se přes Egypt rozšířila až na evropský kontinent. První zmínky zde o Chardonnay pochází z francouzského regionu Mâconnais, kde leží i vesnička, která dala odrůdě její název. Ostatně tato část Burgundska se vyznačuje teplým podnebím, které Chardonnay svědčí a dodnes se zde lisuje 90 % hroznů právě z této odrůdy.
Ani co se týká rodičů odrůdy, dlouho nebylo jasno. Chardonnay se podobá odrůdě Pinot Blanc a v minulosti často docházelo k jejich vzájemné záměně. Obě se hojně pěstovaly ve Francii a Itálii. Dlouho se tedy předpokládalo, že jde o mutaci právě odrůdy Pinot Blanc, u nás známé jako Rulandské bílé. Pomocí analýz však bylo nakonec zjištěno, že Chardonnay pravděpodobně vzniklo křížením odrůd Pinot Noir a Heunisch. Odrůdu Heunisch, jak ostatně název napovídá, do Evropy přinesli Hunové. Později se pěstovala téměř ve všech vinařských oblastech kontinentu.
Oblíbená u vinařů
Popularita odrůdy je z části dána její nenáročností na podmínky, ve kterých se pěstuje. S výjimkou nejsevernějších oblastí se tak s ní lze setkat prakticky všude. Navíc vinařům přináší slušné výnosy bez ohledu na podmínky v tom či onom roce. Oproti Ryzlinku rýnskému také nemá vlastní výraznou charakteristickou chuť, takže ji mohou vinaři jednodušeji upravovat k obrazu svému. Velmi dobře si také rozumí s dubovými sudy, respektive zráním v nich. Někteří vinaři si tak v případě ne zcela kvalitní suroviny mohou pomoci barriquovým aroma, které zahladí nedostatky vína.
Bacha, barrique!
Chardonnay je samo o sobě velmi neutrální odrůdou, a proto bývá jeho chuť silně ovlivněna terroirem a způsobem zracování hroznů. Ve vínech, která pochází z chladnějších oblastí, lze najít řadu ovocných tónů, jako například jablka, ananas, mango, tropické ovoce, broskve, meloun nebo citrusové plody. Chardonnay z teplejších oblastí mívají navíc medový nádech, máslové nebo smetanové tóny. Pokud bylo víno necitlivě zpracováno pomocí dubových sudů, vyznačuje se výrazným vanilkovým či skořicovým aroma, která upozadí původní charakter vína. Pokud se tedy výrobce na etiketě chlubí právě těmito dominantními vůněmi, pravděpodobně nezvládl výrobu či původní surovina nebyla to pravé ořechové.
Vzhledem ke svému poměrně rychlému zrání může být Chardonnay pěstováno i v oblastech, kde hrozny vína ohrožují brzké podzimní deště. Chardonnay se tedy sklízí většinou dříve, než zahrozí nebezpečí uhnívání hroznů. Ideální půdní podmínky pro Chardonnay jsou křída, jíl a vápenec. Není překvapením, že tyto typy půd převládají v řadě francouzských oblastí, jako například v Champagne.
Druhým domovem je Amerika
Domovem moderního Chardonnay je Francie. V současnosti je zde druhou nejčastěji vysazovanou odrůdou bílých hroznů, hned po odrůdě Ugni Blanc. Kromě Chablis a Champagne se s ním lze setkat například v Alsasku, Juře, údolí řeky Loiry nebo Savojsku. Velmi dobře se tato odrůda zabydlela také v Severní Americe. A že se vína produkovaná v Napa Valley těm francouzským dokáží kvalitou vyrovnat, dokládá příklad slavného degustačního klání Judgment of Paris. Chardonnay je například zdaleka nejvíce vysazovanou odrůdou v oblasti Sonoma a produkce vín z této odrůdy je tu o 50 % vyšší než v případě druhé nejoblíbenější odrůdy - Cabernet Sauvignon.
Kromě Kalifornie se Chardonnay pěstuje například v Oregonu, Texasu, Alabamě nebo Arizoně. Malé množství Chardonnay prorazilo až do Kanady. Z velké popularity této odrůdy v 80. a 90. letech hodně vytěžili také australští vinaři. Od roku 1990 je zde Chardonnay nejvíce vysazovanou bílou odrůdou vůbec.
Cokoliv místo Chardonnay
Asi největší popularity Chardonnay dosáhlo začátkem 90. let. Mánie po této odrůdě zasáhla většinu vinařských zemí. Ovšem čeho je moc, toho je příliš. Není tedy divu, že se v polovině dekády začínají objevovat stále častější negativní ohlasy na kvalitu vín z této odrůdy. Cílem kritiky bylo většinou přílišné dubové aroma některých Chardonnay pocházejícíh zejména od amerických a australských vinařů. Přední americký spisovatel o víně, Frank Prial, tehdy poprvé pojmenoval tuto skupinu kritiků jako hnutí A.B.C. (Anything But Chardonnay). Jak název napovídá, jeho smyslem bylo upozornit na další zajímavé odrůdy, které tak trochu neprávem žily ve stínu odrůdové celebrity Chardonnay. Iniciativa se rozšířila a postupně slavila dílčí úspěchy. Na základě této vyhraněné reakce totiž někteří vinaři upravili své postupy směrem k lehčím a méně „dubovým“ vínům.
I Morava dokáže zabodovat
Do Státní odrůdové knihy bylo Chardonnay zaspáno v roce 1987. V posledních letech moravští vinaři podléhají kouzlu této populární odrůdy stále častěji a její zastoupení v rámci moravských vinic se tak zvyšuje. Aktuálně činí zhruba 4 % osázených vinic. Ačkoliv na Moravě nepatří Chardonnay k tradičně pěstovaným odrůdám, i tady mohou vzniknout světová vína z této odrůdy. Důkazem budiž vinařství Josefa Valihracha z Krumvíře, jehož víno letos v březnu zaznamenalo jedinečný úspěch na prestižní soutěži Chardonnay du Monde ve francouzském Château des Ravatys. Výběr z hroznů 2006 zde skončil na slušném absolutním třetím místě. Celkem bylo přitom v soutěži 914 Chardonnay z 38 zemí světa.
Ačkoliv se řada vinných nadšenců od Chardonnay odvrací, stále patří s více než 160 000 hektary mezi nejvíce vysazovanou odrůdu světa. Co do počtu vinařských oblastí je rozšířenější než nejoblíbenější červená odrůda Cabernet Sauvignon. Pro řadu lidí je Chardonnay víc než jen bílé víno. Matrika ve Velké Británii například v roce 2003 registrovala 93 dětí se jménem Chardonnay:).
Která země dává světu nejlepší Chardonnay? Zapojte se do ankety na www.podkorkem.net. Sledujte blog také na Facebooku.
