V polovině 19. století zažili vinaři na starém kontinentě největší zkoušku ve své historii a doslova holý boj o přežití. Evropské vinice totiž napadl drobný, ale velmi účinný nepřítel – Mšička révokaz. Tento hmyz, označovaný někdy také jako fyloxéra révová zvládl jen mezi lety 1850 a 1870 zničit zhruba 40 % francouzských vinic. A neřádil jen tam, zasaženy byly vinice od Rheingau až po Sicílii.
Poprvé byla mšička ve Francii zaznamenána v roce 1863 v jihofrancouzské oblasti Languedoc. Ještě před tím, než dorazila na kontinent, stihla zlikvidovat vinice ve Velké Británii. A i ve Francii pak řádila vydatně. Jen pro představu: statistiky uvádí, že mezi lety 1875 a 1889 klesla produkce tamějších vinařství z 84,5 milionů hektolitrů na 23,4 milionů hektolitrů vína. Během svého „působení“ zlikvidoval škůdce podle některých odhadů dvě třetiny, podle jiných až 90 procent evropských vinic.
Zoufalá situace, zoufalé činy
Co stojí za velkou ničivou silou mšičky? Tento hmyz napadá víno v jeho nejslabším místě, tedy na kořenech. Mšička se na nich usazuje a svým působením vyvolává jejich postupné uhnívání. Konečným důsledkem této „péče“ pak nemůže být nic jiného než úhyn celého vinného keře. Zákeřnost škůdce dlouho vyvolávala bezradnost na straně francouzských vinařů. Snažili se vzdorovat i s použitím všemožné chemie a pesticidů. Do boje někteří vinaři v čilém zoufalství zkoušeli nasadit drůbež či žáby. Slepice, obojživelníci i samotní vinaři však dopadli jak sedláci u Chlumce. Mšička řádila dál.
Černý pasažér
Francouzi se s Mšičkou révokazem v 19. století nepotkali poprvé. První vzájemný střet se odehrál v 16. století a to v domácím prostředí škůdce, na území Spojených států amerických. Francouzští kolonisté se tehdy snažili na Floridě vysadit dovezenou révu, ale ta se ne a ne uchytit. Nejpravděpodobnější příčinou byla právě fyloxéra révová. O tři století později se souboj přesouvá do Evropy. Mšička révokaz se na starý kontinent dostala pravděpodobně díky rozvoji využití páry. Na „rychlých“ parnících nebyl pro škůdce problém přečkat ve zdraví dlouhou cestu na starý kontinent a začít objevovat nový svět. Ostatně v 50. a 60. letech francouzští vinaři hojně experimentovali s americkou révou a právě tato záliba k celé věci významně přispěla. Kromě révy se načerno svezla i mšička. Nutno pro upřesnění dodat, že americká réva je vůči škůdci imunní.
To se také ukázalo být klíčem k záchraně evropských vinic. Francouzští vinaři z Bordeaux Leo Laliman a Gaston Bazille totiž navrhli metodu štěpování odrůd evropské vinné révy na odolné podnože vyšlechtěné z révy americké. V té době už byla vypsána vládou odměna 320 000 franků pro toho, kdo najde látku proti nepříjemnému škůdci. Když si však Laliman požádal o vyplacení odměny pohořel. Byl odmítnut, protože metoda, kterou oba vinaři zachránili vinice, prý jen zabránila šíření škůdce a nezpůsobila jeho likvidaci. Možnému vyplacení odměny nepřispěly ani spekulace části odborné veřejnosti, která Lalimana obviňovala ze spoluodpovědnosti za zavlečení mšičky do Francie.
I přes počáteční nedůvěru velké části vinařské obce se nakonec metoda roubování ukázala být jako úspěšná a postupně díky ní došlo k obnově francouzských vinic. Používá se dodnes, protože stále neexistuje účinná látka, která by zákeřný hmyz vyhubila. Jedinou známou evropskou odrůdou vinné révy, která je vůči napadení imunní je odrůda Assyrtiko, která se pěstuje na vulkanickém ostrově Santorini, patřícímu k Řecku. Proč je tomu tak je záhadou..
Vše zlé je k něčemu dobré
Nákaza, která v polovině 19. století postihla Evropu, mimo jiné napomohla k rozvoji vinařství v dalších oblastech světa. Evropští vinaři hledali nové destinace, kde začít s pěstováním révy a přispěli tak například k rozvoji vinařství v Argentině. Dokladem budiž královská odrůda Argentity – Malbec, která do země dorazila právě z Francie. Krize, která postihla evropská vinařství, pak také významně nahrála jiným producentům alkoholických nápojů. Například francouzští výrobci absintu zaznamenali nárůst spotřeby ze 700 000 litrů v roce 1874 na 36 000 000 litrů v roce 1910. Náhoda? Těžko.
Mšička révokaz se nevyhnula ani českým a moravským vinohradům. Vzhledem k informacím ze zahraničí byla již v roce 1873 založena ve Valticích vinařská škola, jejímž cílem bylo hledat vhodnou látku k hubení Mšičky révokazu. První oficiální výskyt škůdce na našem území pak pochází z roku 1890 a byl zaznamenán v Šatově u Znojma. K žádnému přelomovému objevu ohledně hubení mšičky révokazu ve Valticích nedošlo, takže vinaři na Moravě převzali úspěšnou metodu z Francie.
Zapojte se do ankety na www.podkorkem.net
