Zdravím všechny co rádi cestují nebo chtějí zjistit něco nového. Cestuji a zkoumám tento svět už moc a moc let a vždycky jsem říkal že je škoda aby to neviděl i někdo jiný - jak je ten svět krásný ale každý na to není.
Zdravím všechny co rádi cestují nebo chtějí zjistit něco nového. Cestuji a zkoumám tento svět už moc a moc let a vždycky jsem říkal že je škoda aby to neviděl i někdo jiný - jak je ten svět krásný ale každý na to není.
Říkal jsem si že to někdy všechno napíšu na papír ale naštěstí přišly chytré mobilní telefony a tak se díky nim možná dozvíte hromadu zajímavých věcí.
Vždycky jsme si na cestách po světě psali deníček a ten teď leží doma v knihovně. Proto ho budu psát sem ať si užijete trochu srandy.
Upozorňuji už na začátek
1. píši na mobil, většinou si to po sobě nečtu, spoléhám na chytrost tohoto zařízení
2. moc zážitků způsobuje přeskakování z myšlenky do myšlenky ze země do země ale to se nedá nic dělat třeba si to přeberete.
3. ještě dva týdny před tímto výletem jsem měl berle a učil jsem se znovu chodit ale jelikož jsem profík na učení levého kolena zkusil jsem pro změnu pravé...tak to nebude žádné divočení.hlavně jedeme do země kde se mluví španělsky a touto řeči umím pouze poděkovat a poprosit o pivo - určitě to stačí ...
Za svůj krátký život jsem už projel nebo aspoň navštívil přes 50 zemí a o všech by šlo napsat hromadu krásných věcí. Měl jsem to štěstí že ve všech jsem byl s človíčky, které mám rád.
Hromada veselých zážitků které by vystačily na sto knih. My lidé máme úžasnou vlastnost na to špatné zapomenout a vzpomínáme v podstatě jen na to dobré. Proč?? Protože se chceme mít dobře a to kurv* dobře.
Tento výlet je jeden z mála, který je plánovaný.. Tedy alespoň těch prvních pár dnů.. co bude potom nikdo neví. Tak se těšte - aspoň tak jako já :)
Ale má to výhodu: poprvé máme možnost se aklimatizovat. Vždycky trvá pár dnů než zjistíte jak to v zemi funguje. Většinou Vás za těch pár dnů někdo finančně natáhne a zkusí na vás nějaký klasicky trik např. prodávání výletů, prodej lístků do autobusů vlaku či letadel. A přiznávám, že jsem vždycky na něco takového naletěl.
V podstatě je v každé zemi nějaká specialita. Jako například prodávání místenek s číslem 386 do 200 místného vagónu s tim, že někdo v miliardové zemi nepřijde k vlaku :)) ano, řeč je o Indii
Nebo když si koupíte lístek turistickou lodí na svůj vysněný ostrov a nakonec jedete na hromadě dřeva či durianů na loďce velikosti poloviční Octavie ve vlnách, které z vás udělají mokrou trosku.
Pro změnu je řeč o Indonésii :)
Nikdy nejde jen o peníze.. jsou to většinou rozdíly korun ale nesmíte ze sebe udělat blbce. Jinak se nikam nedostanete. Je to stejné jako když si zavoláte taxíka a už na předem jste smíření, že zaplatíte daleko víc než je běžné :) Prostě každá země má něco, čim je pro turisty známá.
Tento výlet vyprovokoval Můj bratranec Vašík, který si k cestování taky trochu "přičichnul! a přibral nás do svojí partie na výlet do Peru. Já jedu s mým pokrevním bratrem. Jmenuje stejně jako můj super bratr - Ladík. S tímto "Lojzou" jsem už projel přes 12 zemí a za celou dobu jsme se ještě ani nepohádali. Nevím čím to je - asi ideální žena ale má to chybu, váží 115 kilo a je ještě víc chlupatý než já a neumí líbat.. "asi Teda" :D
Naše přátelství se datuje už od doby, kdy já byl ještě u maminky v bříšku a naši tatínci popíjeli na mysliveckém plese rum a maminky na ně trpělivě čekaly. Tam to začalo a vlastně nikdy neskončilo.
Ladík je naprosto klidný jedinec se super orientačním smyslem a strachem z komunikace s lidmi, kterým nerozumí ani slovo. Uklidňuje takového blázna jako jsem já, který umí taky prd ale zbrklá komunikace a víc než rychlé jednání nás zatím vždy posunuly dál a do šťastného konce.
Nejčastěji vzpomínáme na Barmu. Já shodil 12 kilo a Ladík deset... a pak až 28 ale to je jiný deníček.
Tak toto je Ladik - tichý blázen.
Většina lidí ví jak se tyto fotky vyrábí...ve PhotoShopu :) ale tento lojza to fakt chytá. Jsou to nějací dinosauři které chytnete a pak pustíte a smrdíte rybou bez toho aniž by jste měli aspoň řízek.
A to tam třeba sedíte čtyři dny a jenom krmíte a kapři se střídají, který se nechá chytit aby vás to úplně neodradilo a vozil jste dál krmení :DD
A tento Alois - to jsem já :DD
Něco o mě je vlastně úplně zbytečné, jelikož kdo mě nezná tak to nebude ani čist.
V kostce narodil jsem se jako malé děcko a tak to i zůstalo Teda aspoň mimo práci :DD
Balení
Už mnohokrát jsme si říkali, že si vezmeme jenom tričko a trenky ale teď je to jiné. Podnebí v Peru a Bolívii je vlastně takový mix barev jako na Moravská epopeji od Muchy. Někde horko někde zima a hlavně vysoké hory. Některé trasy, které doufám projedeme jsou až 4 tisíce metrů nad mořem.
Z toho vyplývá, že musíme mít víc slivovice a oblečení. A také nějakou dobrotu od našeho řezníka Míši Rittra. Jeho čabajka a bůček nás doprovázejí na cestách již mnoho let. A to jak po širém světě tak na vyjížďkách na motorkách. s Mišákem či bez něho, prostě tradice jako plyšák od Jennynky.
Cestování
Za tu dobu co cestuji jsem vyzkoušel hromadu přepravních prostředků, ve kterých jsem zažil super zážitky. Ať už to bylo letadlo, vlak, autobus, auto, skútr, motorka, loď či lodička, kolo rikša, vrtulník, koně, sloni nebo velbloudi...prostě vše, na čem se dá přesunout z bodu A do bodu B.
Některé země mají svůj "nej" dopravní prostředek jako třeba Indie má rikšu, Kuba staré americké auta (mimochodem nádhera - největší muzeum aut na světě, prozatím) tak Mexiko má brouka. Někteří se dostali i k nám a jsou to krasavci.
Nejlepší jsou ale kuriozity. Každá země se vyznačuje nebo spíš něčím vybočuje z řady. Skoro celá Asie elektrifikací - mezi naprosté jedničky bych zařadil Vietnam. Někdy mě až napadlo, že pod tíhou kabelů musí sloupy zákonitě prasknout a někoho zabít. Jednou jsme se ptali jak je to možné a bylo nám řečeno, že než by někdo hledal kde se stala chyba, tak se natáhne další kabel a je po problému.
Zpět k dopravě
S radostí bych popsal všechny zážitky od vykolejení vlaku v Barmě, upadlou poloosu autobusu v Indii ,opravu hlavy motoru v horách v Laosu, jízdu na střeše vlaku v Indii, vyskakování za jízdy, bláznivá jízda náklaďáku na Filipínách či jízda šesti až osmi lidí na jedné motorce v Kambodž i(mimochodem Ladíka uvezla stejná motorka stěží samotného) ale to je úplně jiná kniha, jiná země...
Každá cesta a hromada zážitků ve mě zanechávají ohromnou stopu či myšlenku a to mě bude provázet celým životem. Tak jako mala TYĎŽU naším cestováním :DD
Tak doufám že nějaký další super zážitek přijde abych vám ho mohl barvitě popsat. Třeba jízda Na divoké lamě či cesta z nějakého místního baru.
