Vaječný sen o Alcobaçe

Tentokrát nás portugalské cesty zavedly do Alcobaçy, města známého hlavně díky zdejšímu klášteru, který je zapsán na seznamu UNESCO. Ten ale rozhodně není jediným důvodem, proč se sem vydat. 

Alcobaça nás uchvátila romantickou atmosférou. Jejímu kouzlu jsme zcela propadli, když jsme se procházeli centrem a odkrývali jeho skrytá zákoutí. Město jsme navíc měli možnost navštívit i v rámci festivalu sladkostí, který se koná každoročně v místním slavném klášteru. To dodalo našemu dobrodružství ještě sladší příchuť.

Klášter v Alcobaçe

Jak asi víte, Portugalsko je velmi katolické a nachází se tu nespočet krásných kostelů a církevních komplexů. Mosteiro de Santa Maria de Alcobaça patří k nejznámějším a nejnavštěvovanějším klášterům v zemi. Byl vybudován ve 12. století a spolu se svým kostelem se stal první skutečně gotickou stavbou v Portugalsku. Vyrostl na místě, kde se sbíhají dvě řeky - Alco a Baça, které daly jméno městu samotnému. Během středověku byl zdejší klášter úzce spjatý s portugalskými panovníky, a díky tomu se tak stal významným.

Kostel patřící ke klášteru zůstává i po osmi stech letech největší v celé zemi. Díky své architektuře a historickému významu byl klášter prohlášen památkou UNESCO.To si tento komplex bezesporu zaslouží, rozhodně stojí za návštěvu. Exteriér je opravdu pěkný. Co mě ale překvapilo byla velikost kostela, který zvenku vůbec nevypadá velký. Když jsem ale vešla dovnitř, byla jsem ohromená. Jak už jsem psala, jedná se o největší kostel v celém Portugalsku. Hlavní loď je neuvěřitelně dlouhá a vysoká. Výzdoba je však strohá, na zdech ani na stropě nenajdete žádné dekorace. Na dlouhé cestě k oltáři však očekávání narůstá…

Portugalská love story

Jelikož byl klášter v minulosti spojený s řadou panovníků, mnozí z nich jsou zde také pohřbení. V přední části kostela mě zaujaly dvě krásně zdobené hrobky ležící naproti sobě po bocích oltáře. Jak jsme zjistili, jsou v nich pochovaní dva milenci - Ines a Pedro, jejichž příběh je přirovnáván k tomu Romea a Julie nebo Tristana a Isoldy. Ines de Castro byla galicijskou milenkou krále Pedra a byla zavražděna na rozkaz jeho otce. Podle legendy ji Pedro po smrti prohlásil za svoji manželku a korunoval ji královnou Portugalska. Zároveň nechal pro oba vystavit zmiňované hrobky, které jsou zdobené výjevy z jejich života. Na Pedrově se pak nachází slib, že spolu budou až do konce světa.

I přesto, že samotný kostel je pěkný, rozhodně doporučuji prohlédnout si i zbytek kláštera. My jsme navštívili Alcobaçu během festivalu sladkostí, který se konal přímo v jeho prostorách. Díky tomu jsme se do komplexu dostali za symbolické 1 euro. Běžně vstupné vyjde na 6 euro, ale myslím si, že je to dobrá investice.

V klášteru se nachází mnoho místností. Jednou z nejdůležitějších z nich je kuchyň s velkým krbem, který je zdobený tradičními dlaždicemi. Objevíte tu také dva dvory obklopené chodbami s křížovou klenbou. Obvykle tu je nejspíš klid, ale během festivalu se to tu hemžilo lidmi.

Festival sladkostí

V klášteře se každoročně koná slavnost sladkostí, na který jsme zavítali loni v listopadu. Nevím, kolik toho víte o portugalských sladkostech...ale já byla v šoku, když jsem zjistila, jak moc jsou místní posedlí vejci. Zatímco v Česku všechno možné obvykle měníme v alkohol...když je řeč o vejcích, je tu třeba vaječný koňak. Portugalci místo toho soustředili svou fantazii na sladké a vymysleli nespočet zákusků na vaječné bázi.  

Co se týče vajec, osobně nejsem velký fanoušek žloutků, které jsou, bohužel, téměř ve všech portugalských sladkostech. Festival v Alcobaçe byl jejich královstvím. Všude, kam jsem se podívala, bylo žluto, což zapříčinily desítky, možná stovky různý druhů žlutých dezertů. Kromě vajec mají Portugalci v oblibě také mandle a cukr. Někdy tyto dvě ingredience použijí v takové míře, že člověk skoro necítí chuť vajec. 

Na festivalu jsme samozřejmě některé zákusky ochutnali a musím říct, že mi většina z nich chutnala. Ale nebojte, naštěstí pro cestovatele, všechny tyto sladkosti jsou k mání v pekařstvích a kavárnách v průběhu celého roku. Pokud se objevíte v Alcobaçe, můžu doporučit například návštěvu podniku Pastelaria Alcôa, který se nachází přímo naproti klášteru. Určitě si zde najdete svůj oblíbený žlutý dortík i vy.

Město

Pokud už budete v Alcobaçe, rozhodně se projděte po městě. Byla by totiž velká chyba zhlédnout pouze klášter jako to dělají někteří turisté. Alcobaça je malá a útulná a projedete ji bez problémů pěšky. 

Naše procházka, při níž jsme objevili různá zákoutí města, vedla podél řeky za doprovodu hudby vycházející z některého dvora. Líbila se mi tu hlavně uvolněná atmosféra a pomalý rytmus, kterým tu plyne život. Perfektním místem pro relaxaci jsou pak třeba kavárny, které se nacházejí na každém rohu.  

Nad městem jsou dokonce ruiny hradu. K těm jsme se sice nevydali, ale pokud byste si chtěli Alcobaçu prohlédnout z jiné perspektivy, pak je pro vás tohle místo ideální.

Malá rada na závěr

Alcobaçu jsem si opravdu užila. Do města jsme jeli autem, což byla výhodná varianta. Existuje samozřejmě možnost dostat se sem i autobusem nebo vlakem. Alcobaça ale leží nedaleko dalších zajímavých míst, proto je cesta autem perfektním řešením. Můžete se tak jednoduše podívat třeba do přímořského města Nazaré, historického Óbidose nebo navštívit Caldas da Rainha známý pro lázně a výrobu keramiky. Poměrně blízko také leží další známý klášter - Batalha, který jsem si úplně zamilovala. O něm a dalších zajímavých místech zase příště!