Jaká je přesnost údajů ministerstva zdravotnictví vedená o úmrtí s/na Covid-19?
Mnohokrát v posledních měsících zaznělo, že rozhodnutí je třeba dělat na základě jasných dat a v předstihu. K tomu je možno říci dvě zásadní poznámky. Za prvé, rozhodnutí se dělají směrem do budoucnosti a o té žádná přesná data nemáme, pouze modely a dohady. Ty mohou vyjít nebo taky nevyjít. Ne vždy příroda hraje podle našich not. Za druhé, data o minulosti jsou obvykle udávána přesně, ale z povahy procesu měření nebo sběru dat mohou být hodně nepřesná. Váš teploměr může ukazovat teplotu na desetinu stupně, ale vlastní měření může být s přesností plus mínus jeden stupeň, pak ovšem hodnota za desetinou čárkou je irelevantní. Proto má smysl si položit otázku, jaká je přesnost čísel uváděných ministerstvem zdravotnictví (MZČR).
Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) vedená o úmrtí obyvatelstva na základě matrik jsou vydávána s jistým zpožděním, ale zato jsou poměrně přesná. Aktuálně dostupná data jsou od roku 2011 do současnosti, reálně do 24. 1.2021. Data jsou akumulována po týdnech v roce a jsou k dispozici odděleně pro věkové skupiny do 14 let, 15 až 39 let, 40 až 64 let, 65 až 74 let, 75 až 84 let, 85 let a výše. Tato data nám nic neříkají o tom, kdo na co zemřel, jsou to pouze počty úmrtí v daném týdnu. Co můžeme ale udělat, je porovnávat jednotlivé roky, týdny nebo věkové skupiny navzájem nebo k průměru.
Data MZČR jsou vedená na podkladě dat hygieny. Tato data jsou uváděna jako počty zemřelých na/s Covid-19. Kolem těchto dat se vedou spory v mediích, proto ta podivná předložka na/s Covid-19. Ač jsou to zdánlivě přesná čísla, závisí na provedených testech a dodržení metodiky sběru dat. Data MZČR zachycují jednotlivá úmrtí, uveden je vždy datum úmrtí a věk. Data jsou k dispozici od 12 týdne roku 2020 do 28. 2.2021. Jak uvidíme ve srovnání s evidencí ČSÚ, tak počty zemřelých nad obvyklé očekávání jsou v roce 2020 výrazně vyšší než uváděné počty zemřelých na/s Covid-19.
Pokud máme na základě dat ČSÚ odhadnout vliv epidemie na počet úmrtí v roce 2020, musíme si vyjasnit, jak by asi vypadal rok 2020 bez vlivu Covid-19, jinak řečeno, jak by vypadal „normálně“. To samozřejmě nevíme, a proto jej budeme srovnávat s nějakým očekáváním. Můžeme jej porovnat s rokem 2019, s desetiletým průměrem nebo také například s čtyřletým průměrem. To je volba a ta ovlivní i výsledné srovnání. Vzhledem k celkové vyrovnanosti let 2016-2019 jsem zvolil čtyřletý průměr. Graf č. 1 ukazuje průměrný počet zemřelých v letech 2016-2019 na základě dat ČSÚ po jednotlivých týdnech roku.
Porovnání po odpovídajících týdnech odráží různou míru úmrtnosti během roku, nejvyšší je v jarních a podzimních měsících, nejnižší v průběhu léta. Celoroční průměr úmrtí za týden bez ohledu na období se pohybuje kolem 2100 zemřelých za týden.
Graf č. 2 ukazuje týdenní počty zemřelých dle statistiky ČSÚ v roce 2020 (červeně) a současně odchylku tohoto průběhu od očekávání podle čtyřletého průměru (modře), která představuje „nadúmrtí“ v roce 2020.
Vidíme standardní průběh až podprůměrný, nižší než očekávání, v prvé polovině roku a nestandardní ve druhé polovině roku, zejména ostrý nárůst od 37 týdne. Týdenní průměr počtu zemřelých roce 2020 vystoupal na 2500 osob. V celoročním průměru je tak o 20% vyšší než v letech 2016-2019.
Graf č. 3 ukazuje počty úmrtí na/s Covid-19 podle evidence MZČR a to od 12 týdne 2020 do 24.1.2021.
Zde vidíme malý nárůst kolem 15 týdne a výrazný nárůst od 37 týdne.
Poslední graf č. 4 ukazuje srovnání statistik ČSÚ a MZČR od března roku 2020 (od 12 týdne) do 24. 1.2021. Modrá čára jsou „nadúmrtí“ podle statistik ČSÚ, červená statistika zemřelých na Covid-19 vedená MZČR a zelená je rozpor v těchto počtech.
Na grafu vidíme, že křivka zemřelých na/s Covid-19 (červená) teprve od 37 týdne roku 2020 (září) začíná kopírovat křivku „nadúmrtí“ (modrá). Do té doby evidence MZČR vykazuje zanedbatelná čísla (modrá křivka splývá se zelenou). Bohužel toto období zahrnuje i klíčové letní měsíce, kdy bylo třeba přijmout zásadní rozhodnutí. Rozdíly jsou markantní ještě v průběhu listopadu, tj. do 48 týdne minulého roku. Od prosince 2020 je rozdíl už konstantní a snižuje se.
Tolik data, ale jak si vysvětlíme zelenou křivky v grafu č. 4, která nám ukazuje zkreslení mezi daty vykazovaných úmrtí na/s Covid-19 a počtem „nadúmrtí“ v roce 2020? Vzhledem k tomu, že všechny křivky zmíněného grafu vykazují stejný vývoj, je nepravděpodobné například vysvětlení, že jde o úmrtí v důsledku zhoršené zdravotní péče, tam bych očekával jisté zpoždění. Navíc od konce roku 2020 dochází k postupnému sblížení těchto evidencí. Jednou možnou hypotézou je, že ministerstvo zdravotnictví vykazovalo až do listopadu 2020 neúplná data, respektive sběr dat nebyl dostatečně spolehlivý.
V konkrétních číslech za období od 12 týdne (16. 3.2020) do 24. 1.2021 jsou nadúmrtí skoro 23 000 osob, evidované úmrtí s/na Covid-19 skoro 16 000, rozdíl je tak 7 000 osob, což není málo. Číslo 23 000 vychází z očekávaného průběhu, není to nic reálně měřitelného, číslo 16 000 je sběr dat zatížený chybami testovacích setů i nedůsledností sběru. Jsou to dva různé a metodicky zcela odlišné pohledy na stejnou událost, která tak hluboce ovlivnila náš život v průběhu minulého roku a dosud jej ovlivňuje, a která do značné míry odhalila síly i slabiny institucí a řídících struktur naší společnosti. Je to datový pohled na událost, která má své reálné oběti, ale také své neméně reálné hrdiny, své poražené i své vítěze. Svět po-covidový bude jiným světem než svět, v kterém jsme žili do března roku 2020.
Data o celkových počtech zemřelých převzata ze zdrojů Českého statistického úřadu (ČSU)
https://www.czso.cz/csu/czso/zemreli-podle-tydnu-a-vekovych-skupin-v-ceske-republice
Soubor: 130185-20data020921.csv
Data ze zdroje MZČR
https://www.czso.cz/csu/czso/zemreli-podle-tydnu-a-vekovych-skupin-v-ceske-republice
Soubor: 130185-20data020921.csv
Dovětek: Navazuji na minulý blog, kde jsem věnovat problému „nadúmrtí“ v roce 2020 z pohledu statistik ČSÚ za dekádu 2011-2020.
Jiří Měska
Můžou USA ještě zastavit nástup Číny?
Zajímá nás, jak to vidí v těsném sousedství Číny, v jihovýchodní Asii. Tuto otázku klade americký novinář Steve Clemons, redaktor stanice Aljazeera, v rozhovoru s Kishorem Mahbubanamim ze Singapuru.
Jiří Měska
Co nám říkají stromy
Na první dubnový víkend jsme měli naplánovánu výpravu z Nového Boru na Nordcap, nejsevernější bod Čech, cestu do Zadní země rozprostřené až za věncem hor vytyčujících Českou kotlinu, země, která svým rázem připomíná odkaz Sudet.
Jiří Měska
Kam směřuje čínská civilizace
Singapur aspiruje na pozici New Yorku 21. století. Proto není od věci si poslechnout, jak vidí vzestup Číny diplomat, politolog a autor několika bestsellerů Kishore Mahbubani žijící v Singapuru.
Jiří Měska
Trojjediné daňové přiznání po dvacáté deváté
O slabinách digitalizace Českého státu. Kterak Jeff Bezos na počátku 21. století dokázal ukočírovat rozvoj svého tehdy rychle rostoucího Amazonu.
Jiří Měska
Úmrtnost v roce 2020 ze zdroje ČSÚ
Na stránkách Českého statistického ústavu jsou k dispozici kompletní data o úmrtnosti obyvatelstva v České republice za posledních deset let tj. 2011-2020.
Další články autora |
Velkolepá Zemanova party. Dorazili Fico, Orbán či čínský velvyslanec
Bývalý prezident Miloš Zeman slaví v sobotu 80. narozeniny. Mezi gratulanty nejsou jen čeští...
Z ujíždějícího kočárku u lanovky v Peci vypadl kojenec, dítě zraněním podlehlo
Policisté pátrají po svědcích, kteří ve středu kolem 12:30 viděli cestou k lanovce v Peci pod...
Velký průzkum mezd. Kolik berou v IT, bankách, právníci či zdravotníci
Rozsáhlý průzkum personální agentury Grafton Recruitment zmapoval letos finanční ohodnocení...
Konec platebních karet? Bankám vadí jejich monopol, pracují na alternativě
Premium Evropské banky se již nějakou dobu snaží vyšachovat ze hry bezmála monopolní poskytovatele...
Obsese zbraněmi, morbidní porno a stres. Vrah z fakulty střílel už na střední
Premium Čtyřiadvacetiletý muž ze středostavovské rodiny bez ekonomických problémů a se slibně rozběhlou...
Brnem projede 270 rychlovlaků každý den. Přestavba kolejí má začít v roce 2028
Vysokorychlostních vlaků směřujících do Vídně, Budapešti, Berlína nebo třeba do Zlína či nedalekých...
Když se krávy nedají prodat. České chovatele ničí omezení kvůli horečce
Premium Miroslava Volavková, která provozuje farmu v Ústeckém kraji, každý podzim rozprodávala telata...
Bořitel a dobyvatel. Írán poslal na Izrael to nejlepší, co má. A příště může být hůř
Premium Íránci zkusili na Izrael fintu, když složili útočnou vlnu svých 180 raket ze čtyř typů. Dva byly...
Pozor, migrace syslů. Dopravních značek je příliš, místy ohrožují bezpečnost
Premium Začátek stezky pro cyklisty a chodce. Konec. Začátek. Konec. Tak vypadá 200 metrů dlouhý úsek...
- Počet článků 10
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 589x