Všimnul jsem si při poslední procházce borovým lesem, že se tam vyskytují stromy s odloupnutou kůrou od ptáků a na lýku jsou znát podobné stopy jako od kůrovce. Že by nějaké potvory napadly i sosny?

Knihy od Petrera Wohlenbena jsou skvělé!

Za blog

Všímám si už několik let, že mizejí stromy, které mohly jěště dlouho růst do plné krásy. Když takový krasavec zmizí, vždy se podívám na řez. Často shlédám, že byl zdráv a v pné síle. Ale stále častěji se někumu zdá, že už si požil dost a že by ho měl nahtradit nějaký mladík, neb starci už šedivěly skráně a na jeho těle už bylo příliš jizev po odhozených větví.

O dovednostech stromů jsem toho mnoho četl a na toulkách s pejsanem je občas i vidím.

Víš blog ač psán jako proza, mi připadal jak oslavná báseň o síle a moudrosti lesa, nádhera, pošmákl jsem si, děkuji.

hezké (jiné) téma. Jednu knihu od Petera Wohlenbena jsem četl. To mne inspirovalo k tomu, abych na svých pozemcích (louky) u malé chatky v Podkrkonoší nechal část "svého mini-lesa" přírodě. Je to malý kousek divočiny, kde vůbec nezasahujeme. Strážcem prostoru je statný dub, jinak hlavně olše, javory. Je to u potoka a ten lesík vytváří příjemné mikroklima a je domovem neuvěřitelného množství ptáků. Jen nás tam teď čeká úklid harampádí, co nám tam přinesla velká voda.

Téma na Váš další blog?