Co bylo v dopise
"
Ze všeho nejdřív bych ráda zdůraznila, že se tímhle dopisem nesnažím změnit tvůj názor. Jen mám pocit, že bych se měla vyjádřit k tomu, čím jsi mě včera zasypal, a seznámit tě se svým pohledem na věc, aby mezi náma bylo jasno. Mrzí mě, že toho ze mě večer moc nevypadlo, abych byla upřímná, byla jsem docela v šoku, a taky mi jde o dost líp psát než mluvit.
V první řadě chci říct, že chápu tvoje obavy. Vím, z čeho máš strach – i když nemám tolik životních zkušeností jako ty, dokážu lecčemu porozumět. Možná že jsem o dost mladší, ale nejednej se mnou jako s malou naivní holkou, protože k tý mám daleko.
Chápu, že už sis vztahama s cizinkama prošel, a právě to, že nebyly odsud, věci značně komplikovalo, obzvlášť celej ten kolotoč s vízama. Vím, že ti ublížila hlavně ta situace s tou Američankou, kdy jsi nedostal zelenou kartu a nemohli jste bejt spolu. A je mi jasný, že se bojíš, aby se něco podobnýho neopakovalo.
Taky velice dobře chápu, že poslouchat, co si myslej a říkaj ostatní, může bejt dost na palici. Z komára se najednou stává pořádně vystresovanej velbloud. Vím, že se na tvoje kamarády ani nemůžu zlobit, protože si o tebe jen dělaj starosti a nechtěj, aby ses zase spálil. I když to bude pravda asi jenom částečně, některý ti pravděpodobně jenom záviděj. Je vtipný, že zrovna včera jsem psala článek o kulturních stereotypech, který jsem měla zakořeněný v hlavě (jako třeba že chodit s o hodně starším chlapem je špatně), ale tady jsem zjistila, že to všechno může bejt úplně jinak, protože když se všechny možný kultury smíchaj dohromady, člověk vidí, že pravidla, co zná, najednou neplatěj. Zdá se ale, že to nebude tak úplně pravda…
Nedávno jsem zaregistrovala dost zajímavou knížku s názvem Čeho před smrtí nejvíce litujeme (The Top Five Regrets of the Dying), kterou napsala zdravotní sestra, co pracovala několik let v hospicu, možná jsi o ní slyšel, internetem o tom koloval článek (https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2012/feb/01/top-five-regrets-of-the-dying, česky třeba tady: http://eurodenik.cz/osobni-rozvoj/techto-5-veci-nejcasteji-lituji-lide-na-smrtelne-posteli). Vůbec nejčastějším přáním, který od umírajících slyšela, bylo: “Kéž bych měl odvahu žít opravdu podle sebe, ne podle toho, co ode mě očekávali druzí.”
Taky chápu, že se bojíš mojí nestálosti, toho, že mi třeba přeskočí v hlavě a budu najednou chtít něco jinýho. To se dá vyřešit jedině tím, že mě líp poznáš, pokud ovšem budeš chtít. Jasně, pokud by ses měl řídit rozumem, určitě by bylo lepší sehnat si někoho, kdo už má děti a je místní, nebo tu má alespoň trvalej pobyt. Totiž ne lepší, jednodušší. Ta nejjednodušší cesta je ale těžko ta nejlepší. Což dobře víš.
Něco úplně jinýho je nicméně pokud:
1) Si naším vztahem nejseš jistej, protože ten věkovej rozdíl skutečně pociťuješ, vadí ti, že toho nevím tolik co ty a spoustě věcem nemůžu rozumět, protože jsem je jednoduše nezažila. To jsem schopná pochopit. Minulej rok jsem chodila s dvacetiletým klukem, a i když jsem zpočátku obdivovala jeho inteligenci a spoustu talentu, postupně mi docházelo, že o životě vlastně neví vůbec nic a nikdy mi nebude stačit. Nemohla bych ti vyčítat, jestli to cejtíš podobně. A ani to nemůžu nijak napravit.
2) Sis uvědomil, že jsi byl jenom nadrženej, a teď když to začíná přerůstat do vztahu, vlastně nic takovýho nechceš. V tom případě bych byla solidně namíchnutá a budu nějakou dobu, anebo už napořád, všechny chlapy nenávidět, nicméně si za to můžu sama, neměla jsem bejt tak blbá a tu lekci si zasloužím.
K čemu jsem se včera nevyjádřila:
Chodím se často bavit a hodně piju – Tady jsem trochu rozpolcená. Ráda se bavím a potkávám nový lidi, potřebuju si povídat s kamarádama a pořádně se zasmát. Na druhou stranu ale vlastně trávím většinu času tím, že někde sedím o samotě, přemejšlím, píšu anebo si čtu. Jestli si myslíš, že trávím s kamarádama víc času než s tebou, tak je to spíš tak, že potřebuju hodně času sama pro sebe. Taky si pamatuju, jak jsi říkal, že ti na Camille vadilo, že se tě držela jako klíště, čekala na tebe po práci doma a podobně. Já taková bejt nechci.
Jsem volná jako pták a můžu tě opustit, kdykoli se mi zachce – A víš ty co? To může každej. Ve vztazích neexistujou žádný jistoty ani záruky, snažíme si namluvit, že je můžeme vytvořit, ale jsou to jenom iluze. Pokud nejsi s někým šťastnej a rozhodneš se od něj odejít, nezastavěj tě společný děti, majetek ani hypotéka. Může to věci značně zkomplikovat a zpomalit, jasně. Ale nakonec si stejně každej udělá, co chce. Nemůžeš nikoho přinutit, aby zůstal, ale můžeš dělat všechno proto, aby zůstat chtěl.
Budu chtít děti, a ty ne – Bylo by ode mě nefér ti něco slibovat. Právě teď nemám na děti ani pomyšlení, ale co bude za pár let, netuším. Stačí mi, když budeš ochotnej se o tý otázce bavit, pokud vyvstane.
Možná že tady ani nebudu moct zůstat – To je pravda. Pořád mám ale ještě dost času na to, abych s tím něco provedla. A jak už jsem řekla, udělám maximum. Všechno jde, když se doopravdy chce.
Budu s tebou chtít bejt, až ti bude padesát? Jo. Pokud se s tebe teda nestane všivej hajzl, což je vysoce nepravděpodobný.
Kde se vidím za pět let? To, že jsem na tuhle otázku včera neodpověděla, neznamená, že o tom nemám žádnou představu, znamená to jenom, že odpovídat ti by bylo dost nepříjemný, když jsi mi v podstatě zrovna řekl, že to mezi náma nemá cenu. Takže pravdou je, že se za pět let vidím jako spisovatelka, co pracuje na další knize, překládá a píše články do novin, je šťastná, žije s tebou tady na Zélandu a má pár fajn přátel. Jo a taky by mi nevadilo mít kočku.
Mohl bys bejt můj táta – No tak to teda nemohl, jednoho už mám.
Proč s tebou sakra chci vůbec bejt?!
No tak dobře:
Je s tebou fakt prča. Vlastně seš asi ten nejpoťouchlejší člověk, kterýho jsem kdy potkala.
Máš dobrý srdce, seš hodnej a ohleduplnej, i když se to snažíš skrejvat.
Seš úžasnej v posteli.
Většinou mě vnímáš, a někdy si dokonce pamatuješ, co jsem říkala.
Jsem do tebe zamilovaná.
A hlavně ne všechno na světě potřebuje důvody, prostě to tak je a basta.
Takže abych to uzavřela, přijde mi, že jsem našla, co hledám, a v poslední době jsem byla vážně šťastná. Ale: Až se budeš rozhodovat, co dál, nestojím o žádnou lítost, a nemusíš se strachovat, že pokud to ukončíš, budu vyšilovat, bulet jako želva nebo ti nakopu prdel. Jsme oba dospělí a už jsem přežila horší věci. Člověk prostě nemůže vždycky dostat to, co chce.
"
Lucie Menclíková
Jak se mě ten nahoře snažil uplatit
Druhej den ráno naštěstí vůbec nevim, kde mi hlava stojí, zaspala jsem, a tak chvíli zmateně pobíhám po baráku, bleskurychle na sebe házim oblečení a sedám na kolo. Čeká mě pracovní pohovor.
Lucie Menclíková
Pořádná rána pod pás
Ty největší podpásovky přicházejí přesně ve chvíli, kdy to nejmíň čekáte. Překvapení mám ráda, ale ne ty nemilý. To je to nejhorší, co může bejt.
Lucie Menclíková
Život bez stereotypů aneb Článek, na kterej není nikdo zvědavej
Život na Zélandu je život bez stereotypů. Funguje tu pohromadě takový množství kultur, že není šance nějaký zakořenit. Nelze najít jeden metr, podle kterýho by se dalo měřit. A je to super.
Lucie Menclíková
Vampire pipina
Nakonec zafungovalo starý dobrý vydírání. Nevařila jsem ani neuklízela, po baráku se pohybovala zásadně polonahá a při pokusu o jakejkoli kontakt na Jasona ukazovala vztyčenej prostředníček.
Lucie Menclíková
Spor o prdy
Máme tu první zásadní problém, kterej se stal zdrojem uštěkanejch hádek, ublíženejch vydíracích manévrů a demonstrativního třískání dveřma. A jak se dalo při Jasonově svéráznosti očekávat, je to samozřejmě něco naprosto bizarního.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Británie odškodní desetitisíce pacientů s kontaminovanou krví, zaplatí miliardy
Britská vláda vyplatí další odškodné desítkám tisíc lidí, kteří se kvůli kontaminované krvi v...
Kvůli důchodové reformě bude mimořádná schůze, čekají se opět noční bitvy
Přímý přenos Nejtřaskavější bod z programu květnové schůze budou poslanci projednávat až příští týden, po...
Policie našla v zemině z výkopu další kosti, patřily třem lidem. Pošle je na pitvu
Lidské kosti, které v pondělí objevili pracovníci technických služeb během výkopových prací v...
Pavel si vyzkoušel letecký simulátor, hokejistům s posilami předpovídá úspěch
Za přísnějších bezpečnostních opatření začal v úterý prezident Petr Pavel se svou chotí Evou...
Dvojdům ve vysokém standardu 129 m2, pozemek 479 m2
Artistů, Praha
14 900 000 Kč
- Počet článků 76
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1774x
Story ze Zélandu a tak vůbec. Ovce, kopce a kopance — můj život, moje kecy, ber, anebo nech bejt.
POZOR, obsahuje ironii, nadsázku a trapný humor. Kdo nemá nic z toho rád, nebude mít rád ani mě.