Operace "Milion chvilek vzor 22"... aneb otazníky kolem demonstrace 3.9.2022.

Stále stejná předvolební taktika, a přesto se opět najdou lidé, kteří jsou ochotni uvěřit, že tentokrát nezažijí hořké zklamání jako už tolikrát. V čase všeobecného rozkladu mnohých jistot jsou vděčni za pár týdnů v naději...

   Rozvrat dosavadních jistot českého státu jede pod taktovkou Protektorátní správy ostošest. Zastupující protektor už ani nepředstírá zájem o národní zájmy. Ministr vnitra už ani nepředstírá, že jeho partaj není pouhým gangem banditů rabující státní kasu, který řídí, mezi kokainovými dýchánky, navenek oficiálně uznaný "poloretard".

   Situace dospěla do bodu, kdy otevřeně lžou, aniž by se červenali. My víme, že oni lžou. Oni ví, že my víme, že oni lžou. My víme, že oni ví, že my víme, že oni lžou....a přesto lžou zvesela dále. Alexandr Solženicin takto popsal určité stádium rozpadu bývalého Sovětského svazu. V podobném stádiu se dnes, dle mého názoru, nacházíme i my. Myslím si, že je v tom paradoxně určitá naděje, uvědomíme-li si jak bývalý režim dopadl.

   Ovšem než dojde rozpadající se současný režim ke svému konci, budou se jeho protagonisté, silové složky, tajné služby, dobře živení a ochotně kolaborující novináři a redaktoři, najatí "píáristé", užiteční idioti, ale i mnozí slušní, jen příliš důvěřiví a naivní lidé podílet na prodlužování jeho agónie.

   Proto jsme nyní svědky oprášení starého triku v novém kabátě. "Milion chvilek verze 22" je sice na samém začátku. Přesto lze vypozorovat stejný rukopis, prostředky, způsob provedení, hry s lidskými emocemi a nadějí, to vše je téměř identické. Jen cílová skupina je tentokrát jiná. Lidé se vztahem k národnímu státu, kritická část obyvatel nespokojených s postavením naší země v EU, chcete-li vlastenecky smýšlející lidé. Ti jsou dnes cílovou skupinou "Milionu chvilek verze 22", jehož prvním počinem je velkolepá show na Václavském náměstí, tedy halasně avizovaná demonstrace 3.9.2022.

   A jako už tradičně se před volbami (ano já vím, vždy je před nějakými volbami) znovu objevuje nová spasitelská strana a nový mesiáš, tentokrát v podobě Jindřicha Rajchla. Nikdo se nepozastavuje nad skutečností, že tentýž Jindřich Rajchl mohl, jako člen a místopředseda, realizovat všechny své představy v rámci Trikolory s již vybudovanou stranickou strukturou, a neučinil tak. Nikomu není divné, další štěpení hlasů, protože tato strana nepřináší nového vůbec nic, tedy cílí na stejný voličský elektorát jako SPD nebo právě Trikolora. Málokdo si klade otázku, čím to, že manipulační agentury předstírající výzkum veřejného mínění, které jiné, nově vzniklé, politické subjekty vždy naprosto ignorují, jsou najednou tak vstřícné vůči nové straně Jindřicha Rajchla i k němu samotnému.  Ano, uznávám jak jeho rétorické schopnosti, tak se ztotožňuji s drtivou většinou jeho názorů, jako asi téměř každý, komu není pochuti devastace naší země v novodobém evropském žaláři národu.

   Zároveň ale kladu otázku. Je-li motivací Jindřicha Rajchla i organizátorů zmíněné demonstrace     3.9. 2022 na Václavském náměstí sjednocení vlasteneckých stran, nebylo by účelnější zvednout telefon, zavolat sekretariáty stran, nabídnout své schopnosti, dohodnout předem možnosti a případnou formu sjednocení u jednoho stolu a teprve s dohodnutými výsledky předstoupit před veřejnost plnou očekávání? Namísto toho se prostřednictvím live streamu posílají vzkazy SPD a diktují podmínky ve stylu Mikuláše Mináře, blahé paměti, který v určité fázi téměř povolával loutky tzv. Demobloku. Rozhodla-li se SPD vyslat svého zástupce v osobě poslance Jiřího Kobzy a bylo-li to ústy jednoho z organizátorů akceptováno (čehož jsem byl svědkem), nerozumím a jsem upřímně zklamán z následných "tanečků a zvratů". SPD, ať se to někomu líbí nebo nelíbí, si své postavení během let tvrdě odpracovala. Tomio Okamura, se svoji buldočí povahou, ustál neuvěřitelnou špínu a útoky na svou osobu. Fakt, že po rozbití Úsvitu je současná SPD ostražitější, by neměl nikoho překvapovat a hněvat, pokud tedy nemá v úmyslu nebo zadání její poškození, případně rozbití.

  Záměr projevit masový občanský odpor je jistě chvályhodný, ale bez konkrétních výsledků se budou účastníci demonstrace rozcházet s pocitem zklamání, jako už mnohokrát, a stávající moc bude spokojena. Mají totiž vyzkoušeno, že demonstrace lze úspěšně ignorovat.... Čím více zklamání, tím větší apatie. Čím více rozdělená vlastenecká fronta, tím bezvýznamnější. Opravdu věříte, že představitelé všech těch půl až dvouprocentních politických stran jsou čistí jako lilie, jde jim o podstatu, nesledují pouze své zájmy případně i zadání ? Tak v takovém případě se budeme dále točit v bludném kruhu, klesat ke dnu a naivně se radovat další miliony chvilek z falešných nadějí.....dokud nás smrt nesjednotí...

S úctou Jiří Medula

P.S. Málem bych zapomněl. Kucííí, přiznejte aspoň to, že slogan Česká republika na 1. místě jste fakt šlohli SPD, která "ho jede" už ani nevím jak dlouho. A spolu se mnou to ví celá republika. Tak ať to nedopadne tak, že všichni budou vědět, že vy lžete, vy budete vědět, že všichni ví, že vy lžete atd.atd.... Ale to bychom se dostali na začátek článku.... Zatracený šťoura Solženicin, co? Tak dycky rovinu, kucííí, dycky rovinu...