- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kniha I. – Pilpin
6. Střetnutí / Návrat
a tak začali bojovat / a v ten čas / slunce naposledy na zem sestoupilo / a měsíc k němu přidružil se / aby boj ten zblízka sledovali / co dosud nebyl / a již nebude
a vojska Utanova je obstoupila / a ti kdo v pevnosti zbyli / na hradby strmé vystoupili / a všichni tak bez pohnutí / dívali se
a Krocan, smrtí probodený / stále žil / neboť smrt, vznešená ach paní plavovlasá / s očima zelenýma / mezi všemi stála / a na své počínání / zapomněla
tak třináct hodin bili se / Modrý jazyk a Černá jehla / a Rudý stín neúnavný / třináct hodin se Grendel bránil / útokům zuřivým a bezohledným / a čekal / a když třináct hodin uplynulo / a ta čtrnáctá již nakročila / Grendel stranou poodstoupil / a to co v něm lidské zůstalo / dal vlčím zubům napospas
a pak nebyl nikde ale všude / a žádný ho neviděl a jako hora se tyčil / a němý byl a jeho křik / srdce naplňoval
pak jeden úder strašlivý / vedl proti Ničiteli / a Modrý jazyk jeho tělem prošel / aby na druhé straně / červenou krví zalesknul se / slunečným světlem se rozhořel / a stříbrné světlo Měsíce / pak do rudé krve / Slovo vepsalo
potom Grendel paži zvedl / a Utana Ničitel, zbraní probodený / na meči zvolna otáčel se / a Hvězda Hřeb, / co na noční obloze stojí a nehýbe se / světlem jasným rozhořela se / a vojsko Utanovo / mlčky a tiše řadilo se / aby na druhou stranu světa / kde nikdo nebyl za života svého / kam slunce nedosáhne a měsíc nedosvítí / kde hvězdy slepnou a černý vítr syčí / navždy odešlo
a hle / u lože Krocanova / z žuly kamenné, co na ní spočinout se nedá / stojí v hlavách tři jeho druzi věrní / a tiše čekají / až se k nim vrátí ten / co Ničitele zabil
a hle / poslední lidé, poslední živí / co na této straně světa / vzduch černý dýchají / a pod nimi kníže mrtvý / ruce sepjaté, čeká / až ten, kdo lidské podstaty pozbyl / meč jeho domu na mrtvé tělo položí
pak ti, co nezemřeli / zvednou tělo Krocanovo / a pochodem usilovným, / co odpočinku nezná / a na životě žádného / šetřit nebude / zpět k Řece se vydají
a hle / ten, který přichází / je zde / a k mrtvému přistupuje
co mu povíš, / ach, co jen mu povíš, / princi Pilpine / z rodu Krocanů ?
Návrat
Mlčky stál Vlk u těla Krocanova / dlouze s ním hovořil, a beze slov / a tři poslední, co zde nezemřeli / Rebban, Teze a Sebasté / o jejichž činech jinde se zpívá / u jeho hlavy tiše stáli / a nehýbali se
pak zvedl Grendel hlavu svoji / co podobu lidskou nemá, ale vlčí / když bytostí stal se po boji / co mezi světy stojí, rozkročená / a zákony lidskými neřídí se / pak zvedl Grendel hlavu svoji / a k těmto třem / takto promluvil
meč, co jméno Modrý jazyk nese / břeh Řeky opustil / Krocan ho nepustí, vzít mu jej nelze / dům rodu knížecího tak základy pozbyl / a na jednu stranu váhy se sklání / a jenom vy, co nezemřeli jste / misku druhou naplnit můžete / tedy lože ponosné, z dřeva habrového / co jeden táhnout může, uděláte / a jeden před ním a druhý vzadu / zbraně připravené, mlčky jděte
a ti tři, co zde nezemřeli / Rebban, Teze a Sebasté / o jejichž činech jinde se zpívá / spolu radili se a s Vlkem nemluvili
pak řekl Rebban, jeden ze tří :
kterak je nám, co zbyli jsme zde, nezemřelí / cestu zpáteční dokončit ? / jak Lesem černým projdeme / co smrtí ohnivou naplněn je / jak jezero modré, po stranách zelené / překonáme / a kraj tvora dravého, jejž kníže smrtí probodnul / co osídlena je krutými, a projít se nedá / jak přejdeme ?
usmál se Vlk, zuby obnažené / vlčím smíchem, co lidský nebyl : / k Lesu černému dojít musíte / a pak / až na břeh jeho dorazíte / s myslí otevřenou, zbraně obnažené / do něj vstupte
pak se Vlk obrátil / do slov posledních zahalený / s oblohou splynul, do země vstoupil / a krokem lehkým, smrtí doprovázen / odešel / a jen stopa červená / jako kapka krve, po nebi stékající / po něm zůstala
a tak tedy / Rebban, Teze a Sebasté / o jejichž činech jinde se zpívá / tak, jak měli učinit / udělali / dva stromy habrové na zem setli / a lože ponosné tak zhotovili / a mrtvý kníže na něm leží / a meč, co jméno Modrý jazyk nese / v rukách studených pevně svírá
tři dny k Lesu se vrací / u lože ponosného střídají se / Rebban, Teze a Sebasté / o jejichž činech jinde se zpívá / jeden druhého brání / a toho, kdo napadne je / zabijí
čtvrtý den / břeh Lesa černého u nohou jim leží / hladina nehybná, temně zelená / světlo polyká, tiše ach mlčky / a Les stojí, čeká / a nehýbe se
na sebe tedy krátce pohlédnou / mysl otevřenou, do Lesa vstoupí
tři kroky učiní, tři a ne více / ohlédnou se, a cesty zpět není / tak jako dřív, oči ohnivé / kolem nich, jedno po druhém / zvolna zažínají se
lože ponosné na zem položili / a mrtvý kníže dál na něm leží / a meč, co jméno Modrý jazyk nese / ve svých rukou, na hrudi nehybné, stále drží
zbraně své sklonili, zády k sobě / kruhem očí hořících obklopeni / čekali, unaveni vším a světem / Rebban, Teze a Sebasté / o jejichž činech jinde se zpívá / bojovat nechtěli
pak moře ohnivé rozpadlo se / a Stín, co znovu v jeho středu zrodil se / po jejich zákonu, co odevždy platí / se přiblížil / aby kořist svou ještě živou spatřil / a dech její slyšel
ale pak / stín Stínu temnější lehce k zemi dopadá / do srdce kruhu, co světla obkružují / zápasit nemusí - nelze mu vzdorovat / a potom jen / bytost temná tiše čeká / až krev, zvolna k zemi stékající / si život Stínu sebou odnese
pak řekl Rebban, jeden ze tří : / jsi to ty Vlku, příteli / co mezi námi žil jsi a zpíval / život lidský vedl jsi, obtěžkaný / a to, co nést musíme, jsi s námi nesl / po cestě, kterou nelze opustit ?
a tichý hlas mu odpověděl : / jsem to já, Rebbane / příteli života ztraceného / to já s tebou zpíval, a to, co ty, nesl / však cestu, co nelze opustit / já opustil / a naposled s tebou hovořím
Les je můj, patří mi / já dnes si ho vzal, a nepustím ho / zde nikdo vám život nevezme / však Les pro vás již konce nemá / neboť co nezačíná, to nekončí / a pokud chcete donést domů to, co máte / cestu z něj sami nalézt musíte
pak vše, co bylo, nebylo / a kolem jen stromy tiché / temně zelenou řečí / o nebi nad sebou, co vidět není / tiše hovořily
řekl tedy Rebban, jeden ze tří : / směr neznáme, vpřed tedy půjdeme / dokud možné to bude / pak, až síly nás opustí / zastavíme / kolem krále mrtvého usedneme / a na smrt počkáme
a tak jdou, mlčky, nohy těžké / a lože ponosné za sebou vlekou / zbraně na zádech, oči k zemi přibité / nemluví, u krále mrtvého / po řadě střídají se / Rebban, Teze a Sebasté
čtvrtý den / Jelen zelenooký před nimi stojí / horký dech jeho / na zbraních lesklých se sráží / na ně se dívá, nehýbe se / každého osloví, / ke každému hovoří, / každého se ptá :
zabiješ mne Rebbane ? / ach, zda mé krve napiješ se, Teze velkolepý? / a mého masa / mého masa se nasytíš, Sebasté spanilý? / co Řeku jste opustili, smrt vás následuje / zelené oči má, tak jako já / vás si nevybrala, / jméno vaše neřekla / až jsem jste došli, / hladoví / zabijete mne, ach Rebbane, Teze, Sebasté ?
tak stáli spolu a listy zelené / nad nimi dlaně rozprostřely / a prsty třepotavé / lehkou nad nimi řečí hovoří
pak řekl Rebban, jeden ze tří / jazykem těžkým, plným krve černé : / nezabijeme tě, pane očí zelených / co před námi stojíš / a o smrti hladové hovoříš / nezabijeme tě, pane očí zelených / však zabij ty nás
tiše se usmál Jelen lunobílý / a v očích třpytivých Les se zrcadlil / a oni v nich četli a všemu rozuměli / usmál tiše se Jelen lunobílý / a světlo hvězdy severní / si k jeho nohám klidně kleklo / zvolna se otočil pán očí zelených / a dech horký všude kolem splýval / a k nebi stoupal a tam proměnil se
pak za ním se vydali / tři kroky učinili, tři a ne více / a stromy temně zelené / zůstaly stát / a vlny Lesa je na louku vyplavily / jako loď rozlomenou / a tam je zanechaly
a hle / Řeka před nimi se vine / Řeka, kterou kdysi jízda opustila / když král ji vedl, / co teď mrtvý, na loži ponosném, / meč svůj svírá / prudce se ohlédli / a louka za nimi na zádech leží / a slunci horkému slastně podléhá / a žádný Les nikde není / a nikdy nebyl
jsi tedy doma / králi Pilpine / z rodu Krocanů / jsi tedy doma / vítej
Další články autora |