40. O praotci Zastupiteli

Toto je příběh vznešených občanů Lesní republiky z doby, kdy byla Lesní republika zachvácena nelítostným bojem, který pak následující generace nazvaly Válkou dvou růží, Modré a Oranžové. V tomto textu uvádíme půvabnou pověst O praotci Zastupiteli, kterou pro celý kulturní svět objevil mnich Alois Kosmas Zelenka. Uvádíme jí v doslovném znění:

"Pojďte a poslyšte pradávnou pověst, jež k nám tiše hovoří z propasti věků, kdy semínka, ze kterých vzešly věkovité stromy, pod nimiž dnes sedíme, ještě neuzrála, a kdy se prabáby otců našich dědů jako nedospělé dívky držely za ruce kolem Svarožicova ohně a zpívaly prosebnou píseň za svoji plodnost.

V těch dobách přebýval náš kmen Zastupitelů ve své pravlasti na soutoku řek Drávy a Korytnice a dlouhá léta tam byl šťastný. Naši otcové vybírali daně od zaostalých pastevců ovcí a nevzdělaných montérů a na oplátku pro ně vymýšleli zákony. Pokladnice a spíže našich předků tučněly a spokojení poddaní tiše žasli nad stohy nesrozumitelných předpisů a vyhlášek. Pak však do kraje přišli dva mniši, Cyril a Cyril, naučili porobený lid číst a bylo zle. Když si občané přečetli, za co celá léta platili vypasenými býky a sudy piva, začali se rozzuřeně srocovat před sídlem těch, z jejichž krve pocházíme a s krvavýma očima se dožadovali jejich hrdel.

Tehdy však povstal nejznamenitější mezi našimi předky, praotec Zastupitel a prohlásil:

"Než abychom se nadarmo přeli a bojovali s těmi, jež nám jsou povinování vděkem a poslušností, půjdeme a najdeme si jinou vlast, která bude oplývat mlékem, strdím a ostatními zdroji. Již dnes vyrazíme, povedu vás."

Jak řekli, tak učinili. Vydali se na strastiplnou cestu, muži průzkumníci napřed, pak vozy s ženami, dětmi a dobytkem, potom mezera tři metry, a nakonec strážný ozbrojený oddíl. Bylo to kruté putování. Nejeden zastupitel zůstal ležet u cesty a marně čekal na doprovodné vozidlo, které by ho dovezlo do cíle denní etapy. Ale vše zlé má svůj konec a praotec Zastupitel dovedl svůj lid do neznámého kraje pod vysoký kopec. Chvíli se tu marně dohadovali, jaké jméno kopci dají, pak však na něj vystoupili, praotec Zastupitel si na jeho vrcholu vylezl na veliký kámen, rozhlédl se a pravil:

"Já už dál nemůžu. Zůstaneme tady. Bohužel, tato země neoplývá žádnými veřejnými zdroji, které bychom mohli přerozdělovat, ale co se dá dělat…" Pak zaplakal, roztrhnul své roucho a zemřel. Jeho druhové pak hodili jeho tělo ze skály a chodili na něj močit, protože mu velmi zazlívali, kam je to vlastně zavedl.

Pak všem nastaly krušné časy. Zastupitelé ustanovili několik komisí, které měly vypracovat zprávu, jak přežít a nepracovat, ale nepomohlo to. Jejich řady decimovaly nemoci, hlad a mytický homosexuální kanec Manfred. Nakonec všechny zachránili zastupitel Adam a zastupitelka Eva. Adam naučil muže lovit a stavět roubené polozemnice, Eva ženy vařit a v polozemnicích uklízet. Tak byl náš kmen zachráněn a mohl rozkvést až do znamenitosti dnešních dnů."

Letopisec Lesní republiky