35. O Vítu VěřteMi a Kristýnce

Toto je příběh vznešených občanů Lesní republiky z doby, kdy byla Lesní republika zachvácena nelítostným bojem, který pak následující generace nazvaly Válkou dvou růží, Modré a Oranžové. V tomto textu se popisuje nešťastný osud princezny Kristýny, která přišla na svět díky nezdařenému genetickému experimentu Víta VěřteMi, kapitána pirátské lodi Krvavý úsvit.

Vít VěřteMi, pro svůj upřímný smích přezdívaný též Joker, nebo také Bonaparte, podle oslovení, které museli používat všichni jeho blízcí, kteří od něj chtěli peníze, se dlouho v mládí rozhodoval, jestli zničí nebo spasí lidstvo. Obě možnosti měly své přednosti a Vít se pořád nemohl rozhodnout, jakou cestou se vydá. Velmi se tím trápil. Nepomohli mu ani jeho rodiče, protože mu nechtěli diktovat, jak má žít a nechali ho, ať si tuhle věc vyřeší sám. Po zhlédnutí filmu Godzilla se nakonec váhavě rozhodl, že lidstvo spasí, ale celý život si potom nebyl jistý, že se rozhodl správně.

Přes všechny tyto pochyby se Vít VěřteMi do naplňování svého předsevzetí pustil velmi energicky. Sepsal si podrobný plán, jak dosáhnout svého a položil si ho na kuchyňskou linku vedle dřezu, aby ho nikdo nikdy nenašel a všechno mu nezhatil. Prvním bodem tohoto plánu bylo zbohatnutí. To pro Víta nebyl žádný problém, sledování a sběr kompromitujících materiálů mu šly už od dětství. Dodnes mu většina zaměstnanců všech škol, které navštěvoval, musí platit doživotní rentu. Jeho třídní učitel, přezdívaný Vyšší princip, přistižený ve sborovně skloněný s vrtačkou v ruce nad maketou Boženy Němcové jak přemýšlí, kam umístit třetí otvor, dodnes lituje, že se dal na učitelskou dráhu. Jeho obhajoba, že z hlediska vyššího principu mravního není dělání děr do makety Boženy Němcové zločinem, mu nebyla nic platná.

Druhým bodem bylo získání vhodné základny, jež by mu posloužila k dobytí parlamentu Lesní republiky v tradičním volebním rytířském turnaji. I s ním si lehce poradil. Obsadil k tomuto účelu pirátskou loď Veřejná veřej, přejmenoval ji na Krvavý úsvit a její zakladatele přitisknul ke zdi betonovými kvádry tak, aby se nemohli hýbat a nestáli mu v cestě. I tento bod tak hladce uskutečnil, pirátský výsadek se v parlamentu zahákoval na první pokus.

Třetí bod však byl podstatně těžší. Plánoval stvořit sedm geneticky upravených superinteligentních blondýn, se kterými by po řadě zplodil sedm synů, kteří by pak pod jeho vedením panovali v jednotlivých světadílech planety. S pomocí mutantů Magneta, Kyklopa a Ohnivého ježka tak stvořil první dvě, Kačenku a Kristýnku. Výsledkem byl nejprve nadšen. Obě ženy byly nebesky krásné a jejich inteligence byla mimo jakékoliv stupnice. Když Kačenka správně odpověděla i na otázku, jaké "i" se píše ve slově parlament (žádné, byl to chyták), neváhal a vzal si jí za manželku jako první.

První nesnáze však nastaly s Kristýnkou. Její inteligence byla příliš vysoká a vymykala se jakékoliv lidské zkušenosti. Už její první věty, které pronesla po vystoupení z pece – "Budu za vás vyjednávat, zmrdi. A kterej pičus mi do toho šlápne, ten půjde od koryta." – nevěstily nic dobrého. Nešťastný Vít se jí snažil zvládnout penězi a kabelkami, ale nebylo to nic platné.

Nebohá umělá bytost, která nemohla najít nikoho blízkého, se totiž bezhlavě zamilovala do rytíře s nevyslovitelným jménem Tlučšžchoř, velitele parlamentního výsadku domu Modré růže.  Tento bídák zneužil čistý cit nevinné bytosti a jako důkaz lásky od ní požadoval rozvrácení Vítovy družiny. Kristýnka se bránila, ale marně. Nakonec se Tlučšžchoře tiše a jemně zeptala "A budeš se mnou píchat, když ti ty skokany přinesu na talíři? Nenaserou se do mě nějaký ty vaši kmotři?" Když jí Tlučšžchoř vzal kolem ramen a ujistil jí o své lásce, Kristýnka už neváhala. Při nejbližší příležitosti, když  u Víta doma fasovala půl miliónu a kabelku, se vymluvila, že si musí v kuchyni opláchnout levé ňadro, aby se tak nehrotilo, a ukradla Vítovi jeho plán, který tam měl schovaný vedle dřezu. Hned druhý den ho donesla do chrámu Boha Pravdy Lesní republiky.

Bůh Pravdy měl čtyři tváře, každá z nich se dívala na jednu světovou stranu, aby mu neunikla žádná nepravost. Proto měl také čtyřdílné jméno: KroupaKmentaKroupaKmenta. Když mu jeho kněží Vítův plán přečetli, rozzuřil se a srazil svojí hroznou a obávanou holí z novinového papíru Víta do kaluže. Vít VěřteMi trest přijal a odešel se očistit do koupelny.

Nešťastná Kristýnka pak dopadla neslavně. Tlučšžchoř jí zapřel a její bývalí druzi jí hodili přes palubu do oceánu cílených lží. Tam se navěky ztratila.

Letopisec Lesní republiky