Toto je příběh vznešených občanů Lesní republiky z doby, kdy byla Lesní republika zachvácena nelítostným bojem, který pak následující generace nazvaly Válkou dvou růží, Modré a Oranžové. V tomto příspěvku je pak zmíněna lidová pohádka o dvou bratřích, ProMoPro a Cifršpiónovi, která patří do zlatého fondu lidové slovesnosti. Byla mnohokrát zhudebněna, opera "Prodaná země" od hudebního skladatele Bedřicha se dodnes každoročně hraje v den státního svátku. Pohádka inspirovala i mnohé zahraniční umělce. V této souvislosti můžeme například jmenovat obraz "Výkřik", který namaloval slavný severský malíř Edvard Munch bezprostředně po zhlédnutí propagačního filmu Lesní republiky "Pohádková země".
ProMoPro a Cifršpión se narodili v komuně hnutí Beletrie, jejich otec byl Guru Jára neboli Óm nadsamec, pro přátele Jarda Hrubeš. Jejich matka se přišla do hnutí odháčkovat, potřebovala si totiž uvolnit svoje energetické centrum, aby měla dostatek energie pro pohon fénu a kulmy. Nakonec v komuně zůstala a stala se lektorkou pro odháčkovávání žen ve věku 31 až 33 let. Dvojčata porodila v druhém roce po svém jmenování lektorkou.
Když se oba bratři narodili, jako vždy přišly do komuny dvě sudičky, aby dali chlapcům něco do vínku. Jedna sudička byla hodná, druhá zlá. Nejdříve přišly k spícímu ProMoPro:
"Dávám ti do vínku schopnost vystavovat obrovské faktury" slíbila chlapci zlá sudička. Hodná sudička však smutně řekla: "Když to přeženeš, budeš mít problémy." Pak přešly k postýlce Cifršpióna:
"Dávám ti do vínku schopnost slídit v bankovních výpisech," řekla mu s úsměvem hodná sudička. Zlá sudička se zle zašklebila a zaskřehotala: "Když to přeženeš, budeš mít problémy."
Chlapci rostli a prospívali a dělali by své komuně radost, kdyby se ovšem o ně někdo zajímal. Nikdo se však o jejich výchovu nestaral, rozhodli se tedy, že se vydají do světa a proslaví se. Kdyby nic, tak si aspoň založí vlastní komunu.
Jako první vyšel do světa ProMoPro. Namířil si to rovnou do černého lesa. Hodlal tam zachránit několik zvířátek, které by mu pak pomohly při plnění nějakých těch úkolů. A taky že jo. Hned na kraji lesa uviděl hada, jak nemůže otevřít láhev s pivem. "Když mě zachráníš, naučím tě zpívat lahodným hadím hlasem, nikdo ti pak nic neodepře", sliboval had. ProMoPro se nad ním slitoval, láhev mu otevřel a šel dál. "Nezapomeň na mě, hade!" zavolal na něj na rozloučenou.
Uprostřed černého lesa pak uviděl lišáka, jak zoufale hledá ztracené stravenky. "Když mi pomůžeš, naučím tě přesouvat peníze do daňových rájů", prosil hladový lišák, který se už těšil, jak si objedná malinové soufflé v nedalekém turisticko-lázeňském středisku Oplatka. ProMoPro mávnul rukou, dal mu svoje stravenky a šel dál. "Nezapomeň na mě, lišáku", volal za ním, když mizel v černém lese.
ProMoPro pak ještě stačil ukrást cestou strace červené sklíčko a už došel ke kamennému hradu. V něm dělal správce Tlustý Saša, který se proslavil hlavně tím, že v mládí zápolil s Červeným Drakem a vybojoval s ním čestnou remízu. Poté, co Drak chcípnul na vnitřní shnilost, Tlustý Saša připomenul výsledek svého zápasu a stal se správcem hradu. Když k němu ProMoPro přišel, právě organizoval promítání pohádky "O Evropské říši" pro hradní pány z okolí a potřeboval někoho, kdo by mu s tím pomohl. ProMoPro se zaradoval, předstoupil před Sašu a zavolal: "Nezapomněl jsi na mě, hade?"
V ten okamžik se mu had ovinul kolem hrdla a on začal krásným a vábivým hlasem zpívat o červeném sklíčku, které ukradl strace. Tlustý Saša zajásal a sklíčko koupil. ProMoPro mu ihned vystavil fakturu na 775 miliónů, nechal si vyplatit peníze v hotovosti a zvolal: "Nezapomněl jsi na mě, lišáku?"
V ten okamžik se objevil lišák a odnesl ProMoPro a všechny jeho peníze do daňového ráje v Božtěšicích. ProMoPro byl šťastný, měl vystaráno do konce života.
Pak se však do světa vydal i Cifršpión.
Pokračování příště.
Letopisec Lesní republiky
