28. O protikorupční příručce

Toto je příběh vznešených občanů Lesní republiky z doby, kdy byla Lesní republika zachvácena nelítostným bojem, který pak následující generace nazvaly Válkou dvou růží, Modré a Oranžové. V tomto textu přinášíme zlomky z legendární protikorupční příručky, kterou sestavil jeden z nejbrilantnějších mozků své doby, přední důstojník proslulé pirátské lodi Krvavý úsvit, (Radek) John Silver.

Části tohoto znamenitého textu se podařilo zachránit z útržků jemného papíru, které byly nalezeny v místech, kde vykonávali příslušníci ozbrojených složek Lesní republiky svoji potřebu. Tyto útržky byly velmi znečištěny a silně zapáchaly, zřejmě byly použity k nějakým neznámým rituálním účelům. O to větší dík patří mezinárodnímu týmu badatelů pod vedením sudetoněmeckého vědce Hanse Dusila-Studerhodra, který je obětavě rekonstruoval a zachránil je tak pro celé lidstvo.

John Silver byl kapitánem výše zmíněné pirátské lodi. Po posledním volebním rytířském turnaji, o kterém jsme psali dříve, zastával v Lesní republice funkci arcimaršálka., který měl na starosti všechny ozbrojené pořádkové jednotky Lesní republiky, včetně kozla Bobeše. Bohužel tato funkce byla příliš bezvýznamná pro jeho brilantní mozek a tak příliš nevěděl, co v ní má dělat. S jakoukoliv činností proto vždy čekal na svého prvního důstojníka Víta VěřteMi, který po volebním turnaji křižoval zemi na okřídlených zmutovaných superblondýnách Kristýně a Kateřině a jehož děsivý smích budil ze sna nejednoho politika Lesní republiky.

Jednou tak John seděl v předpokoji Vítovy kanceláře a plakal, že neví, co má dělat. Vít VěřteMi zuřivě běhal po místnosti, diktoval šest dopisů najednou, krmil svého bílého lva a plánoval svůj další program: otevřít silnici, zavřít silnici, sežrat kmotra Jendu k večeři, najít brouka Pytlíka, sejít se s delegací ranhojičů, zabít brouka Pytlíka. Najednou se zastavil a uslyšel Silverův pláč. Otevřel tedy dveře a houknul na něj: "Napiš protikorupční příručku!".

John se zaradoval, konečně měl vizi. Protože jeho duše byla čistá a nezkažená, nevěděl, co to korupce je. Zeptal se tedy Slepého mládence, který před dveřmi jeho úřadu prodával svá proroctví. Na chvíli se zděsil, ale pak se rychle pustil do práce.

Z celé protikorupční příručky se dochovalo bohužel jen torzo. S pozdější doby je známo mnoho uměleckých děl, které z tohoto textu vycházejí a vztahují se k jeho duchovnímu odkazu, z originálního textu však známe pouze zlomky, zachráněné díky nezměrnému úsilí velkého Dusila-Studerhodra. Zde uvádíme dva z nich:

"Nikomu nevěř. Všechno si nahrávej. Jediný, na koho se můžeš spolehnout, je Kroupa. Když tě někdo chce podplatit, běž za Kroupou. Buď čestný. Nikoho neuplácej. Kroupa všechno vidí. Mluv pravdu. Kroupa tě odmění."

V tomto úryvku je zmiňována mytická bytost Kroupa, pravděpodobně bůh spravedlnosti, který podle současných teorií v mytologii Lesní republiky trestal zločince, odměňoval spravedlivé a napravoval křivdy.

Text druhého úryvku je zaměřen spíše technicko-organizačně:

"Na místě, kde ti byl nabídnut úplatek, vykonej potřebu. Snáze to místo pak najdeš při rekonstrukci činu při vyšetřování. Když se ti nechce, úplatek převezmi s výhradou, že ho vrátíš, až se ti bude chtít. Hodně jez a pij, abys byl připraven. Kroupa s tebou".

 Letopisec Lesní republiky