Toto je příběh vznešených občanů Lesní republiky z doby, kdy byla Lesní republika zachvácena nelítostným bojem, který pak následující generace nazvaly Válkou dvou růží, Modré a Oranžové. Tato část pojednává o legendárním kulatém stolu ušlechtilého N-Č-S.
V bouřlivých dobách, kdy Lesní republika neměla vládu a zemí křižovaly tlupy zhrublých úředníků, vynořila se z temných hlubin politického močálu zářící myšlenka kulatého stolu, u kterého by se scházeli vznešení rytíři, proslulí svojí čestností, odvahou a neúplatností. U tohoto stolu by se řešily všechny problémy země, opravil by se vodovod a chcíplé krávy by se odtáhly do kafilérie. Myšlenka se všem líbila, problém byl ovšem v tom, že v zemi již žádní čestní a neúplatní rytíři nežili. Poslední dva, Jan Ámos, řečený Bohabojný a Karel Havlíček z Boru, řečený Sršatý, přijali angažmá v lední revue Káťa a Vlk a odjeli navždy ze země. Když se pak nikdo nepřihlásil ani na inzerát „Hledá se někdo, na kterého nikdo nic neví“, který vyšel v zemských novinách „Wčella na zelenjm kwjetu“, zdála se tato idea ztracená. Pak se jí ovšem ujal ušlechtilý N-Č-S a začal jí na radu své manželky, manželky svého otce a několika dalších manželek, o kterých prameny mlčí, uskutečňovat. Jeho první myšlenka byla dovézt za příznivou cenu několik vznešených rytířů z Číny. Tento plán však ztroskotal na neochotě čínského obchodníka Len-Til-Ki dodávat na dobírku, platbu předem pánové z Modré růže odmítli. Po zkušenostech s Mrtvým Maďarem, se kterým se museli dlouhá léta scházet na hřbitově v Božtěšicích, již byli všeobecně opatrní.
Ušlechtilý N-Č-S se však na doporučení své a pěti dalších manželek nevzdal. Nabídnul pánům z domu ze Strakaté krokve (dům vedl černý mnich Beznoska a socha Dřevěného Karla) a nevypočitatelným pirátům z bukanýrské lodi Krvavý úsvit (pod vedením Johna (Radka) Silvera a Víta VěřteMi), že s nimi kulatý stůl založí. Oslovení pánové nabídku přijali, ale jako podmínku si stanovili, že nejprve bude nutné určit, jaký tvar bude kulatý stůl mít. Překvapený N-Č-S chabě namítal, že kulatý stůl by měl být kulatý, leč nepochodil. Loď Krvavý úsvit za ním vyslala jako vyjednávačku zmutovanou superinteligentní blondýnu Kristýnu, která v domě Modré růže podrápala stěny svými rudými drápy a všechny zdrtila definicí Banachova prostoru. Pak tlumočila podmínku svých kapitánů, že kulatý stůl musí mít tvar kosočtverce.
To byla chvíle pro obratného vyjednávače Beznosku. V převleku za politického dinosaura se vplížil na loď Krvavý úsvit, kde napřed všechny k smrti vyděsil, pak však využil chvíle úlevy po svém odmaskování a přesvědčil všechny zmutované blondýny, že kulatý stůl musí mít tvar trojúhelníku. Potom navštívil ušlechtilého N-Č-S v domě pánů z Modré růže, na lustr tam zavěsil vyřezávanou sochu Dřevěného Karla, rozhoupal jí a výhružně mlčel. Znamenitý N-Č-S tento nátlak nevydržel, bál se, že mu socha Dřevěného Karla pokácí vycpanou lišku, kterou dostal na gymnáziu jako ocenění pro žáka s největším nábojem statické elektřiny ve svetru. Souhlasil tedy s tím, že kulatý stůl bude mít tvar trojúhelníku.
Zbývalo tedy domluvit, jaké funkce bude kdo zastávat. Kapitán John Silver se přihlásil o pozici arcimaršálka, který měl na starosti dráby, ponocné, obecní slouhy a kozla Bobeše, tedy všechny ozbrojené policejní složky Lesní republiky. Byla to mocná pozice a Silver si od ní sliboval, že se konečně naučí morseovku, což by se mu na lodi hodilo. Jeho pirátský druh Vít VěřteMi pak získal funkci vrchního ředitele nepravidelné dopravní linky Zdymadlo, která zajišťovala na trase „řeka – kopec za městem“ 90 procent veškeré dopravy v zemi.
Protřelý Beznoska se vrátil do úřadu arcikomořího, který již zastával v dobách panování udatného rytíře HromTopola a těšil se, že si konečně ověří poznatky načerpané v jeho oblíbené knize „Umí orangutan škrtat?“. Sochu Dřevěného Karla ustanovili arcistolníkem, což byl tradičně člověk, který zastupoval Lesní republiku v zahraničí při nákupu ryb. V zahraničí byl Dřevěný Karel velmi oblíbený, protože mu nebylo rozumět. Zbylé pozice byly obsazeny náhodně, pomocí generátoru náhodných čísel, který N-Č-S získal od ruského učence Ilji Sedmirukého výměnou za šišku salámu.
Na závěr uvádíme úryvek z poemy „Křik Ušlechtilého“, ve které se N-Č-S ptá bohů, zda při sestavování kulatého stolu nepochybil. Jeho autorem je opět nevlastní syn boha moří Poseidona Robert. Poema se přednášela v Lesní republice o státních svátcích jako součást pašijových her, ve kterých roli N-Č-S dostal vždy člověk, který celý rok vydržel nechodit na záchod a byl tak nejčistší ze všech:
Ke zdi jsem ustoupil / až do zad mi vrostla / kameny hranaté / v srdci mém chladnou. / Krutě mě zatlačil / Beznoska hltavý / s jazykem srstnatým / krůpěje medové / vysávat bude. / Krvavý úsvit / loď ta se jmenuje / vrhla se na mě / posádka její / nože má zahnuté / z provazu hrubého / z provazu drsného / ach pouta mi strojí. / Však zem moje posvátná / po letech bolestných / vládu zas dostala / co nad hory skalnaté / se pevněji strmí. / Až soudit mě budete / bohové ukrutní / až den konce nastane /na to si vzpomeňte / kam že jsem ustoupil / čeho že vzdal jsem se / a ve jménu čeho.
Letopisec Lesní republiky
