Mistrovské Minuty (Efekt nezamýšleného)

Čím by se mohla Hluboká nad Vltavou ještě proslavit? Třeba uspořádáním Mistrovství Evropy žáků v Baseballu. Konalo se od 13. do 18. července 2008. Jeho uskutečnění podpořili sponzoři, místní politici a Sokolové, organizačně vše zaštítili manažeři Baseballového a softballového klubu Hluboká nad Vltavou. Nic by se ale nebylo konalo, kdyby na místě nebylo pracovalo 30 dobrovolníků. A možná by se byli tolik nepobavili, kdyby nebyly vycházely Minuty mistrovství - osmistránkový deník na úrovni, doslova vydupaný ze země silami Ing. Jana Pirgla a skupiny nadšených dobrovolníků. Byl jsem při tom. A nesmírně jsem se pobavil.

Reinhold Martin Messner, zvedavy turista. Interview s nim najdete v poslednim cilse Minut mistrovstvi.(c) Martin Pokorny
Hluboká nad Vltavou patří mezi nejznámější místa České republiky. Kromě zámku se proslavila jako adresa mnoha celebrit, sídlo mezinárodní školy a místní podnikatelé to chtějí hnát výš! Lázně a univerzita! Hlubocký sportovní areál se vyrovná sportovnímu zázemí krajského města a to je třeba využít. Hlubocký baseballový klub dostal zelenou k uspořádání žákovského mistrovství Evropy.
A k tomu mistrovství se ještě rozhodli vydávat deník Minuty mistrovství. Ale jak se dělají takové noviny? Na začátku byla vize, scribus - užitečný freewarový pomocník a parta nadšených redaktorek a redaktorů. A co bylo dál? Celodenní makačka, denně osm stránek textů, interview, reportáží, fotografií a bulváru. Především bulváru! Lidé se musí bavit. Šéfredaktor probděl šest nocí a sedm dní a poslední vydání zpečetil tím, že usnul za volantem. To se projevil efekt nezamýšleného.
Na krátké ploše šesti čísel vznikla celá řada vlastních vtipů, leitmotivů, příběhů a seriózních zpráv. A všechno s jedním jediným cílem. Bavit se a pobavit ostatní.  Hrdiny se tak stávali, vedle samotných hráčů, členové organizačního týmu, jejich pomocníci, diváci, rozhodčí a kromě toho všeho i jeden vymyšlený zvědavý turista a dokonce i "lajnovačka". Jedním z nejsilnějších leitmotivů byl artefakt z Nového Zélandu, který nosí na krku Michal Pirgl. Chcete ho vidět? Odkaz najdete v interview s Janem Pirglem na mém blogu.

A je tu ještě ten efekt nezamýšleného. Dobrovolníkům se skrze Minuty dostalo konečně alespoň trochu pozornosti a poděkování. Většinou se nestává, že by někdo byl schopen vyvinout tolik pracovního úsilí zadarmo. A pokud se to stane, ještě menší je naděje, že mu za to někdo poděkuje. Snad se to tentokrát alespoň trochu povedlo.
Přestože šéfredaktor Minut zamýšlel spojit sport s kulturou, možná sám netušil, kolik kulturního potenciálu mezi sportovci najde. Možná to nevěděli ani oni sami a nejspíš to ani nezamýšleli. Ať žije efekt nezamýšleného!