Tichá modlitba horám

Tichá, konteplativní nálada kostela, který mi poskytoval azyl před ruchy ulice na úpatí hor, se projevila snad i v následující básni. Nejen v názvu a formě, ale i v možnosti soustředit na několik okamžiků veškerou svou sílu do jediného obrazu.

(c) Martin Pokorny

Tichá modlitba horám

V posvátném tichu hor

     pomalu v čase plynu.

V posvátném stínu hor

     se klaním ledovému klínu.

V posvátném mrazu hor

     slunným dálkám s úctou kynu.

V posvátné výši hor.

     tvůj úsměv letmý minu.

V posvátné hloubi hor

     u vody v horkém stínu.

V posvátné tíži hor

     tvé jak Boha slovo přijmu.

V posvátném chrámu hor

     hřeji se v Tvém stínu.

V posvátném hřmotu hor…