Národovci ve Francii neuspěli

Nedělní parlamentních volby ve Francii ovládla tsunami degagisme, což by se dalo přeložit jako vypadnismus a jedná se o termín odvozený z expresivního výrazu: „Degage!“, tedy táhni, či vypadni. Je důležité si uvědomit, že šlo zatím jen o první kolo, ale přesto je výsledek politického hnutí LREM prezidenta Macrona, které ještě před rokem a půl neexistovalo, naprosto fenomenální. Pravice podle výsledků prvního kola může ztratit sto mandátů, socialistická strana, historický dominantní hráč na levici, se roztříštila, její vůdčí postavy se ani nedostaly do druhého kola a je dost velká pravděpodobnost, že ztratí dvě stě padesát mandátů a obhájí jich tak třicet, či o něco málo více, nebo méně.

Pro každého soudného demokrata je však mnohem důležitější jiná zásadní skutečnost. Obměna dosavadní politické scény ve Francii je sice důležitá, mnohem podstatnější je však neúspěch nacionalistů z Front national Marine Le Pen, kterým a které u nás dlouhodobě fandí Václav Klaus a jemu podobní národovci. Nečekaný „neúspěch“ zaznamenal politik číslo dvě ve Front National, neústupný zastánce vystoupení Francie z eurozóny, Florian Philippot, jenž sice o pár desetin procent vyhrál nad kandidátkou LREM, ale kdo ví, jak to nakonec dopadne příští neděli. Další vynikající zprávou je celkem mizerný výsledek ultralevicového Mélenchonova hnutí La France Insoumise, které v nejlepším případě získá něco mezi deseti a dvaceti mandáty, což ani nestačí na vytvoření parlamentního klubu. Komunisté i zelení až na několik málo výjimek všude skončili v prvním kole, což je další již klasická tendence. Extrémy neuspěly a zdravý rozum opět, zdá se, zvítězil.

V úvodu jsem již předestřel, že příští neděli budou francouzští voliči pokračovat ve volbách. Jsem docela zvědavý, jestli se i druhé kolo voleb odehraje ve znamení vysoké volební neúčasti, jež byla v prvním kole rekordně padesáti procentní. Zdá se, že voliči tradičních stran se z nějakého důvodu na volby vykašlali a k volbám dorazili hlavně voliči prezidenta Macrona a jeho politického hnutí. Bude zajímavé, jestli se alespoň pravicovým republikánům poněkud podaří zvrátit hotové neštěstí, do kterého je potopil jejich bývalý šéf Francois Fillon a jeho aféry. Republikáni byli vzhledem ke katastrofální politice bývalého socialistického prezidenta Hollandeho jasnými favority jak voleb prezidentských, tak voleb parlamentních. Jak to tak již v životě občas bývá, vše nakonec dopadlo poněkud jinak.