Zatýkání na objednávku

Policie mnoha států vyrazila na pozdně podzimní hon. Štvaná vysoká se jmenuje Julian Assange. Skolen v úterý v Londýně.

Jako pecka pěstí přímo mezi oči přiletěla včera zpráva oznamující, že zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange byl včera zatčen britskou policií. Ne, že by se to nedalo očekávat. Nicméně důvod (ne ten pravý) a okolnosti jsou absurdní urážkou všeho dobrého, co se podařilo moderní civilizaci vybudovat.

Můžeme se donekonečna přít o to, zda práce lidí stojících za kontroverzním serverem zveřejňujícím tajnou americkou diplomatickou korespondenci, a tím celý systém americké politiky svlékajícím do trapně děravé a ušmudlané noční košile, je či není užitečná, zda je či není oprávněná, zda je či není správná. Těžko však zpochybnit skutečnost, že pan Assange se stal krajně nepohodlnou figurou, kterou je třeba urychleně a za každou cenu vyděsit a umlčet.
Obrovský chlap v černém obleku rozkročený uprostřed velké kanceláře plive oheň a dští síru, ve tváři brunátný, desítka jeho podřízených už posté slyší "Chci ho! Hned! Okamžitě na něj musíte něco vyhrabat a chytit mi ho!!!". Není to scéna z akčního filmu. Takto nějak klidně mohlo proběhnout to, čemu v této chvíli říkáme "politická objednávka".
Jak jinak chápat tu neuvěřitelnou náhodu, že necelý měsíc poté, co pan Assange začal vypouštět do světa informace, jež nikdy oči veřejnosti neměly vidět, a tím se stal persona non grata, je stíhán  švédskou, potažmo  panevropskou, policií za údajné sexuální delikty. Přesněji: oficiálně byl na něj vydán mezinárodní zatykač, aby se ověřilo, zda ve Švédsku asi před měsícem znásilnil dvě ženy nebo ne. Ve skutečnosti (podle úterní informace New York Times) šlo o konsensuální sex mezi dospělými lidmi s použitím pánské ochrany. Když pak pan Assange hodlal v jízdě se dvěma urostlými Švédkami pokračovat bez ochrany, dámám se to nezdálo, tak ho práskly. Historka je to více než podivná, protože Interpol honil Assange nikoli za znásilnění, ale za sexuální delikt, který je podle švédského práva pokutován částkou 5 000 švédských korun.
Assange, který se sám přišel v Londýně včera přihlásit na policii, samozřejmě zatlouká. Otázkou je, jestli  vůbec bude mít příležitost se obhajovat. Touží po něm švédská policie (britský soudce se ho včera - ta rychlost! - nejapně dotázal, zda by souhlasil s tím, že bude vydán Švédům), Pentagon si mne ruce a připravuje minimálně obžalobu z velezrady, za kterou je křeslo.

Aby podivných historek nebylo málo, švýcarská banka PostFinance zrušila účet, na který přicházely finanční dary pro WikiLeaks. Důvod? Pan Assange nemá bydliště ve Švýcarsku. Prostředky ze zrušeného účtu jsou zablokovány a čekají, až si je vyzvedne oprávněná osoba. Pokud je jí pouze Assange, bude to zřejmě potíž, protože z vazby/basy tak hned asi nevyleze. Evidentně i proto ho včera soudce odmítnul propustit na kauci.

Server WikiLeaks se zdá být odsouzen ke smrti vyhladověním, jelikož kromě Švýcarů přispěchal se svojí sekerou do zad i PayPal a zablokoval veškeré elektronické převody na účet serveru. Odvolal se přitom na svou obchodní politiku, která "zakazuje využívat službu plateb po internetu k povzbuzování, prosazování nebo usnadňování jakékoli nezákonné činnosti".
WikiLeaks má i další technické problémy: Amazon.com mu přestal poskytovat prostor na svých serverech; portál také přišel o svoji původní internetovou adresu wikileaks.org.

Neuvěřitelných náhod přibývá, smyčka se utahuje. Ti, kdo se cítí být ohroženi dalšími možnými úniky informací, se nerozpakují použít jakékoli prostředky. Jsme doslova on-line svědky toho,  jak prýdemokratické systémy 21. století reagují pod tlakem, jak se na rychlo vyrábějí stupidní obvinění a jak se odhazují skrupule. Je jasné, že kdo si hraje s ohněm, musí počítat s popálením - hra je rozehrána, znovu je na tahu Julian Assange se svým týmem. Za zády mají obrovskou podporu veřejnosti včetně velevýznamných a vlivných celebrit, v rukávu údajně další desítky tisíc super tajných depeší, proti sobě vojensko-státní mašinerii schopnou, jak se ukazuje, naprosto všeho.