Dítě!!?? V pohodě!!!

Horké letní odpoledne, tisíce lidí si chladí hlavy a jiné části těl v obřím nákupním centru, čas v poklidu plyne v tichém ševelení.

Před skloocelovým palácem sedí na lavičkách matičky s potomky pobíhajícími kolem jakoby nebylo to hnusné lepkavé vedro. Jim evidentně není - hlavní atrakcí jsou vodotrysky přímo před vchodem. Děti, hlavně holčičky, piští odporně vysokými hlásky a baví se tím, že PROBÍHAJÍ MEZI POHYBLIVÝMI SLOUPCI VODY,  zmáčené od hlavy k patě (často uvězněné v ponožce narvané do uzavřené botičky). Sem tam někdo uklouzne a práskne s sebou o dlažbu, jen aby se smíchem a vyceněnýma zubama vypružil zpátky na nohy a nechal se znovu důkladně osprchovat.
Maminy V KLIDU KONVERZUJÍ nebo si čtou bezva časopisy pro maminy, sem tam přijede s vozíkem nebo přistaví auto nějaký tatík, naloží si BEZ MRKNUTÍ OKA vše, co k němu patří, a celá rodinka v družném švitoru odjíždí.

Jaktože na ty malé hnusné zmetky nikdo neřve??!! Jaktože nikdo není nervózní!! Jaktože se nikdo nebojí, že by se něco nepříjemného mohlo přihodit?!!! Koukám na to zjevení se spadlou čelistí a prvotní šok a pocit, že bych měl tu drobotinu zachraňovat, který po chvíli přešel do zvedlého obočí směrem k těm přííšerně nezodpovědným a tak strašně mladým mámám, mizí a přistihuji se, že se mi to líbí, dokonce moc líbí, a taky, že se usmívám ...

Jak úchvatnými změnami za posledních dvacet let prošel přístup k dětem! Stávají se partnery svých rodičů, stále více lidí kolem slyším jaksi samozřejmě říkat, že nemají důvod, ani právo, své děti třískat, nechávají jim spoustu volnosti a nároku vyjádřit svůj názor, o kterém jsou mnohdy připraveni trpělivě debatovat. V tu chvíli se nelze ubránit srovnání s vlastním dětstvím na přelomu 60. a 70. let předchozího století. Bylo krásné, téměř idylické, ale plné zákazů, příkazů, omezení a povinností.
Jestli jsou rohlíky za korunu nebo za pět, jestli vládne pravá nebo levá, jestli jsou ti muslimové hodní nebo zlí není ani zdaleka tak důležité, jako vychovávat pohodové a sebevědomé generace nefrustrovaných lidí, kteří by někdy, doufejme brzy, mohly zlepšit místní hnusnou náladu.

P.S. Stejně bych ale ta děcka z té vody hnal bičem ... ;-)