„Nacisté byli v pohodě“, jen u Čechů převažovaly stereotypy

Pokud bych toto myslel vážně, tam v lepším případě skončím v Bohnicích, v horším mě budou vyšetřovat pro propagaci nacismu. A přesto podobné spojení se dnes často používá.

Naposledy toto použil Tomáš Sterneck ve svém článku v časopise 100+1 s názvem „Nepřítel nebo spojenec? Jak vnímalo obyvatelstvo českých zemí osmanské Turky?“

Vnímání Turků v očích obyvatelstva habsburské monarchie bylo formováno pocitem ohrožení ze strany Osmanské říše, výraznými náboženskými a kulturními odlišnostmi i dlouhodobým působením protiturecké propagandy. Sotva proto překvapí, že v nazírání Čechů, Moravanů, Slezanů a Lužičanů na muslimské dobyvatele jednoznačně převažovaly negativní stereotypy.

V článku, který je jinak vyrovnaný a mohu říci, že objektivní, tento odstavec působí dosti nepatřičně, zvláště, když autor dále uvádí „Ve srovnání s ostatními zeměmi České koruny byla na Moravě v 16. a 17. století turecká hrozba vnímána intenzivněji. Vyplývalo to z geografické polohy markrabství, jehož obyvatelé měli s vpády Osmanů a jejich spojenců bezprostřední zkušenosti.“

Autor si to možná neuvědomuje, ale v tom co píše je vnitřní rozpor. Buď je o předsudek získaný na základě doslechu anebo jde o prožitou zkušenost, ale pak to není předsudek, ale zkušenost a z toho vycházející pohled na osmanské Turky. Ostatně podobně je na tom i vynikající dokument , myslím, že z dílny BBC, o obléhaní Vídně roku 1529, kde se hovoří jak Turci vyvraždili a zplundrovali blízké a vzdálené okolí Vídně,znásiňovali ženy, vraždili muže a chlapce odtáhli do otroctví, ale zároveň britská historička Caroline Finkel mluví o tom, že ve Vídeňácích převládaly předsudky, přičemž jedním dechem mluví o zvěrstvech Turků. Paradoxní na tom všem je, že přes to co říká historička Finkel, tak tento dokument byl natočen podle záznamů přímého svědka oné události Petra Sterna von Labacha.

Ptám se proč se slovo předsudek používá tam, kde jde o zkušenost?

Předsudek je přeci něco, co je založeno na nějaké představě, či určitém předpokladu. Oproti tomu v obou mou uvedených příkladech se jednalo o osobní zkušenost určité skupiny obyvatel s islámskými dobyvateli. Předsudek nemůže být ani přenesená a předávaná zkušenost. Pokud přijde skupina Romů do obchodu a lide si zapínají kapsy a drží si peněženky, tak nejde o předsudek, ale o zkušenost. Buď osobní anebo přenesenou. Že je pak tato zkušenost přenášená na všechny Romy bez ohledu na jednotlivce je druhá věc. Nicméně jako skupina jsou Romové vnímání negativně. A to je to oč tu běží. Nejde vytrhnout jednotlivce ze skupiny a na jednotlivci ukazovat, že skupina není tak špatná, když jeden je dobrý. Ostatně Oscar Schindler byl také nacista a čestný člen SS, ale co to znamená v celku?

Podobně tomu je dnes s muslimy v Evropě a nově příchozími do Evropy. Nejde o předsudek pokud někdo odmítá muslimy v Evropě, ale spíše jde o nedostatek znalostí, pokud je někdo vítá. Stačí si jen přečíst co se dnes děje v Evropě v souvislosti s „utečenci“ a islámskými komunitami v Evropě a pak si přečíst spisy Sofronia Jeruzalemského, Jana Damašského či spis českého šlechtice Václava Budovce z Budova zvaný „Antialkorán“. Tito tři jmenovaní popisují jevy, s kterými se dnes setkávají lidé v Evropě v souvislosti s islámskou komunitou. Pokud někdo namítne, že se dotyční dívali na islám tehdejšíma očima, tak se zeptám, a proč se islám i dnes projevuje tak, jak jej ti tři popisují?  A nejde jen o islám. Takovýchto „předsudků“ jde najít v dnešní době strašně moc. Takže předsudek je tradiční rodina, rozdělení rolí mužů a žen, dokonce i sexualita. Takový předsudkový mišmaš. Předsudek je prostě vše, co má racionální základ, co vychází ze zkušeností a praxe, které jsou prověřeny nejen desítkami, stovkami, ale mnohdy i tisíce lety.

A je snad horší ten, kdo se do minulosti dívá očima historické zkušenosti? Podle liberálních, i když mě se chce říci, spíše sociálně tvořivých, médií a podobně založených lidí ano. Nezajímá je minulost, nezajímá je budoucnost, jediné co je zajímá je možnost, jakýmkoliv způsobem prosadit svojí představu. Bez ohledu na ostatní, bez ohledu na další generace. Protože oni se přeci nebudou řídit nějakými „předsudky“