Ženy mají ve vztahu oproti mužům jednu nespornou výhodu - tou je, že jsou ženy. Neomezené používání sexu (a odvozených aktivit) jako zbraně by totiž nejspíš většině mužů jen tak neprošlo. I když – jak kterým…
"...ale stejne mi na to obacas skocis, brouku!"flickr.com
Být ženou je, co se partnerských svazků týče, poměrně veselá záležitost. Stačí se pouze držet několika drobných pravidel a vše klape jak má. Většinou. Vždycky se bohužel najde nějaká anomálie (v tomto případě muž), která vám vidinu bezproblémového vztahu úplně zkazí. Ale zpět na začátek.
Nevím, kde se to v nás bere, ale máme to všechny. Soubor donucovacích, uklidňovacích a jiných vlastností, kterými dokážeme muže poblouznit a zblbnout. Je to něco jako naše tajná zbraň – všichni o ní ví, ale když ji použijeme, nikdy si toho nevšimnou (nebo všimnou, ale líbí se jim to, tak to neřeší). Používáme ji na partnera, na kolegy, na instalatéra, na úředníka… Samozřejmě vzhledem k okolnostem používáme tu kterou vhodnou metodu (není totiž úplně vhodné nabízet sex revizorovi, když jedete na černo). Jenže – co dělat když narazíte na člověka (samozřejmě mužského pohlaví, na ženy ženské zbraně obvykle nefungují automaticky), který je vůči svodům a roztomilému mrkání imunní? Usmíváte se, lichotíte, žádáte ho o pomoc se zoufalstvím v hlase, lehce se dotýkáte jeho paže a ono nic? Jak na něj?
Nejdřív je nutné uvědomit si, o jakého muže se jedná. Partner to nejspíš nebude – koneckonců vybral si vás proto, že se mu líbíte, takže jestli nereaguje na kočičí drápání, nejspíš je přesycen nebo chce pryč. A to je malér na který ženské zbraně zabírají jen dočasně (a nejsem si tak úplně jistá, že se to jimi dá prodlužovat donekonečna). Pokud se nechytá šéf nebo kolega, buďte jen ráda – co je v domě, není pro mě! Mohlo by to ještě špatně dopadnout. S úředníkem, revizorem a podobnými existencemi je to horší, ale dá se to vyřešit – nejčastěji správně vyplněným formulářem nebo dostatečným finančním obnosem (ne pro úředníka!!! Ještě by jste si mohla zavařit!!!). Pokud svody ignoruje kamarád, kterého jste chtěla zneužít například ke stěhování, máte prostě smůlu. Navíc – číslo na stěhováky je v seznamu.
Všechno se dá vyřešit. Některé z nás jsou zvyklé mrkat i na vrátného a tak je podobná absence všímavosti poněkud vyděsí. Nejdřív vystrašeně pobíháme, dlouho se zkoumáme v zrcadle a pak nám dojde, že to není námi. Neztratili jsme svůj půvab ani šarm. To jen oni jsou normální a my bychom nejspíš taky měly být. Nakonec tedy nezbude nic jiného, než se chovat jako ostatní a nespoléhat na to, že jsme ženy. Nebo alespoň ne vždy…
