Čas od času, většinou na nějakém přihlouplém přijímacím pohovoru, se mě někdo zeptá, kde bych chtěla být za deset let. Většinou něco plácnu a neberu to příliš vážně. Ale kde bych SKUTEČNĚ chtěla být za deset let?
"Copak ja vim co jsem chtela pred desiti lety?!" Nedávno jsem po dlouhé době zabrousila do malého baru, kde pracuje jedna má známá - Daniela. Moc práce ten večer neměla a tak jsme si mohli zase „vážně“ popovídat. Po obvyklých tématech (jako „muži“, „práce“, „přátelé“) přišla řeč právě na ono osudové „Za deset let..“.
„Rozhodně bych chtěla mít normální práci, normálního chlapa a normální byt,“ shrnula to Daniela. Pracuje už v páté pofidérní restauraci tento rok, každý měsíc kolem ní krouží jiný muž s jinou úchylkou a v bytě bydlí se třemi hloupými Slovenkami a jednou divnou Ruskou. Chápu ji. Je sice smutné že nevidí dál než za okraj své současné situace, ale aspoň ví, co je špatně.
A kde bych chtěla být já?
Nerada přemýšlím do budoucna, protože pak jsem vždy zklamaná. Proto nedokážu rozhodnout, jestli bych za deset let měla být vdaná a mít děti. Nechci ani odhadovat, zda budu žít ve vlastním domečku na okraji Prahy nebo v dalším z řady pronajatých miniaturních bytečků v centru. Vlastně – budu vůbec žít v Praze?
Když se řekne „Za deset let“, nepředstavím si svůj život, ale spoustu malých drobností, které mi o něm řeknou daleko víc, než výše platu a rodinný stav.
Takže co bych SKUTEČNĚ chtěla? Chtěla bych se živit tím, co mě bude bavit, ať už to bude cokoliv. Chtěla bych chodit domů, kde na mě bude někdo čekat, ať už to bude partner nebo leguán. Chtěla bych mít v mobilu (nebo v hlavě) číslo na člověka, kterému bych mohla zavolat uprostřed noci s tím, že trčím ve škarpě i s tím, že si chci jen pokecat. Chtěla bych mít spoustu alb plných fotek s důležitými okamžiky i s absolutně nedůležitými událostmi. Chtěla bych za sebou vidět práci, na kterou bych byla pyšná, ať už to bude kniha nebo zeleninová zahrádka. A chtěla bych být SKUTEČNĚ šťastná, ať už budu kdekoliv, s kýmkoliv a jakákoliv.
A vy? Kde chcete být za deset let? Ale odpovězte si SKUTEČNĚ, ne jen tak od boku, jako na přijímacím pohovoru. Možná tak přijdete na to, že za deset let vlastně chcete být tam co dnes…
