K čemu Ti je?

Mnoho otázek a odpovědí stejně jako lidí, co je na Zemi, stejně tolik kolik je zkušeností. K čemu Ti je, že celý svět znáš, když v zrcadle pravdy, sám sebe nepoznáš?

K čemu Ti je, přebírat vzkazy z vesmíru,

když slovy útočíš, a zraníš bez míru?

K čemu Ti je, že medituješ mnoho dní,

nad orákulem kostek, čekáš až se rozední?

K čemu Ti je, čtení moudrých knih,

když neznáš svoji moudrost a cituješ jen z nich?

K čemu Ti je, že certifikáty máš,

když práci, kterou umíš stejně neděláš?

K čemu Ti jsou plné semináře,

když rodina tvá, nevejde se do diáře?

K čemu Ti je, že mluvíš o Zemi,

když necítíš ji v sobě, jak hraje barvami?

K čemu Ti je víra, kterou máš,

když při prvním vánku se jí vzdáš?

K čemu je pak slovo přátelství,

když nevnímáš, že přítel tvůj má tajemství?

K čemu Ti je, skrývat se za laskavá slova,

když pomlouváš lidi a cloumá Tebou zloba?

K čemu Ti je, když druhé se snažíš vést,

ale pár kroků sama bez opory neujdeš?

K čemu Ti je, že říkáš o Pochopení vím,

ale raněného přejdeš, se slovy "To pak napravím"?

K čemu jsou tato slova? Já zbytečně se ptám.

Čáru za tím vším, já lehce udělám.

Každý z nás je jiný a jinou cestu má,

věřím, že jen to nejlepší těm druhým kolem dá.