Jsme debilní národ?

Já to prostě nechápu. O českém národu jsem si vždycky myslela, že jsme vcelku inteligentní, vyspělí, ba dokonce i moudří. Jenže, mám nějak čím dál víc pochybností.

Dnes, při časné ranní kávě a brouzdáni po Facebooku, se mi nabídla jedna stránka. A tak jsem ji otevřela. Zaujala mě totiž její obrovská sledovanost, což tedy 29 tisíc kousků a ještě trochu, považuji za slušný úspěch.

Údivem se mi otevřely oči dokořán a byla jsem naprosto a dokonale probuzená. Otevřela se mi stránka plná citátů a mouder, ze kterých mi tak nějak naskočila husina. Lajky tam lítají vzduchem, jak šípy Robina Hooda a sdílí se to v hojné míře tak, jako vši mezi dětmi, aby nemusely do školy. U žádného jsem neobjevila autora.....asi pro jistotu. Lidi se asi nechtějí takto moudře zviditelňovat.

„…. Že nejsi modelka, neznamená, že nejsi ŽENA!“ panebože, to se mi ulevilo ufff, ještě že jsem se to dnes dozvěděla. Hned první "moudro" mě donutilo přemýšlet. Copak já jsem asi dodnes vlastně byla???

„Pokud dáš ženě to, co nikdy neměla …… dostaneš to, co nedala nikomu jinému.“ Dostávám první záchvat smíchu. Dal tomu korunu jeden příznivce stránky, který do komentu napsal: „To jsou jen takové řečičky, nakonec se dozvíš, že dala všem kromě tebe.“

„Žena může čekat, až přijde ten pravý. Ale to neznamená, že nemůže trávit pěkné chvíle i s těmi nepravými….“ Tak tady už mi tečou slzy a napadá mě ledasco, fantazii mám někdy hodně velkou.

„Víš, jak poznáš, že jsi ublížil ženě? Když tě začne ignorovat!“ chudinka Viktorka píše: „TOTO by měl číst každý chlap!“ Takže pánové prosím přečíst, a raději dvakrát, abyste pochopili tu ignoraci žen a přestaňte nám prosím vás ubližovat. Ano?

Užuž jsem chtěla stránku opustit, protože hrozilo, že chytím nějakou koliku, případně astmatický záchvat, ale nemohu odtrhnout oči. „Pošli králíčka všem, kterým přeješ veselé Velikonoce.“ Malý chlupatý ušáček, na něm skotačící kuřátko a k tomu dvě puntíkaté kraslice. Začíná mě to bavit. Tak tady je veselo!

….bylo veselo, dokud jsem nenarazila na další: „Život je krátký, tak se směj, dokud máš zuby!“ Můj úsměv tuhne. V nastávajících šestačtyřiceti letech mi chybí první zub, a ještě k tomu moudrosti. Takže…… bez smíchu a ještě blbá k tomu??? No nazdar. Mé vyhlídky zdají se být mizerné.

„Šťastný není ten, kdo se má s kým vyspat. Šťastný je ten, kdo se má s kým probouzet.“ …..tak toto je hodně velké moudro. Tady mi fantazie nefachčí a docházejí slova. Nemám co dodat. Snad jen, probouzím se většinou se svým psem. Jsem šťastná a prosím, nerozvíjet fantazii, my se máme opravdu rádi.

„Všichni pláčou nad tím, že jim něco chybí. Ale kolik jich umí poděkovat za to, co mají? Nooo? Tak co jak jste na tom? Děkujete? Neee??? Tak přestaňte plakat, nebo začnu taky. Zdá se, že půjde do tuhého.

„Sdílej tento strom peněz a peníze si tě samy najdou.“ Užuž se chystám ke sdílení, ale všimla jsem si komentáře asi chytrého muže: „ale takto svět nefunguje“. Rozbrečela jsem se. Představovala jsem si hromadu peněz, nové auto, barák, dovolenou…. Jakooo??? Fakt ne? Fakt to tak nefunguje? Fuck of! Fakt!

„Je lepší nechat někoho odkráčet, než ho nechat po vás šlapat. Jste člověk. Ne rohožka!!!“ „Dokonalý!!! Super!!! Nádhera!!!“ řvou tady nadšeně lidi z komentářů. 673 lajků, 692 sdílení. Brečím už poněkolikáté. 700 lidí si uvědomilo, že jsou lidi! Tohle by se mělo fakt šířit dál!!! Buďme lidi!

„Jednou přijde den, kdy mě budeš hledat, ale nenajdeš mě….. Pamatuj, že byl čas, kdy jsem tu pro tebe byla, ale ty jsi neuměl ocenit moji přítomnost.“ 872 sdílejících – předpokládám zhrzených žen. Řeším, jestli brečet, anebo zvracet. Sdílet nebudu. Chápu, že tím asi překazím tento řetězec a budu si to muset zdůvodnit na vyšších místech. To přežiju. Musím. Napíšu pak vlastní moudro, které bude sdílet 10 000 lidí! 

Taky jsem našla jednu velmi dobrou radu pro muže: „Chovej se jako princ, když chceš mít doma princeznu. Protože jenom na vola čeká doma kráva!“ Měla bych malý dotázeček. Jak se má chovat chlap, který chce mít doma normální ženskou?

A tohle mě teda dostalo úplně, protože o něčem takovém jsem doposud neměla tušení.  „Každý z nás má v životě člověka, na kterého nikdy nezapomene.“ Je dobré vědět, že máme rodiče, sourozence, přátele, manželky, manžele, děti, vnoučky, pravnoučky, dědečky, babičky……….. Doufám, že jsme si to uvědomili všichni, a napořád! Tohle by se teda zapomínat nemělo. To ne.

Nakonec jsem se přestala smát, nebrečím, nezvracím...... Musím toho nechat, blíží se oběd, tak aby mi chutnalo. Doufám, že tak bude chutnat i bezmála třiceti tisícům lidí na této stránce. A mě v souvislosti s tím napadá jediné: „Chtěla bych být housenka. Žereš…….žereš……žereš…..usneš….. Probudíš se a jsi krásná!!!“

Tak dobou chuť k pondělnímu obědu a smějte se. I s blbým moudrem a citátem může být den krásný. Důležité je, neblbnout z toho tolik a sdílením to nešířit dál, ať nejsme fakt debilním národem.