Kalousek, ekonom minulého století!

Před několika dny vyšel zajímavý průzkum. Téměř 40 procent rodin neušetří měsíčně ani korunu. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že většina se chce uskromnit a šetřit, jenže kvůli vysokým cenám bydlení, energií, potravin a oblečení přesto vydají veškeré své příjmy.  To jsou poměrně varovná čísla, která by měli politici brát vážně.

Další zajímavá čísla přicházejí od národohospodářů. Naše ekonomika roste, ale je tažena pouze několika sektory. Především se mimořádně daří průmyslu, který převážně díky oživení německé ekonomiky dokáže velmi dobře exportovat. To je jistě dobrá zpráva. Ovšem celková čísla o našem růstu nám prozrazují ještě jednu věc. A ta potěšitelná již moc není. Mnozí ekonomové odhadují, že ekonomický růst v roce 2011 bude tažen ze 2/3 exportem. Zbytek půjde „na vrub“ vládní a domácí poptávce. Jenže vládní poptávka vzhledem k rozpočtovým škrtům bude slabší. Proto se někteří ekonomové spoléhají na růst domácí poptávky, který by měl alespoň trochu vyrovnat snížení vládního utrácení. A zde se dostáváme na jádro problému ekonomického uvažování Miroslava Kalouska a vlastně celé Nečasovy vlády.

Josef Lux velmi správně v druhé polovině devadesátých let začal prosazovat daňovou reformu, která by břemeno daňového zatížení posouvala od přímých daní na daně nepřímé. Připomeňme si, že v té době byla většina základního zboží a služeb daněna 5 % DPH a přímé daně např. u právnických osob byly poměrně vysoké. Začít více danit spotřebu, nežli práci, bylo tedy správné rozhodnutí. Jenže dnes jsme ve zcela jiné situaci. Výše DPH je již dnes u nás nad průměrem zemí OECD a domácí poptávka není nijak výrazná. Naše ekonomika je velmi závislá na exportu a to především do Německa. A co v této chvíli dělá vláda Petra Nečase? Místo toho, aby podpořila domácí poptávku, tak navrhuje dramatické zvýšení zdanění spotřeby, zvyšuje všechny možné poplatky (ve zdravotnictví, u správních orgánů, v soudnictví apod.) a snižuje platy ve veřejné správě.

Miroslav Kalousek ve svém ekonomickém uvažování zamrzl v polovině devadesátých let. Všimněte si, jak Kalousek často opakuje mantru Josefa Luxe o nutnosti danit spotřebu, nikoliv aktivitu a práci. Jenže tento koncept měl své opodstatnění před 15 lety. Daňový systém je velmi citlivý na jakékoliv přetažení. Je jako luk. Pokud je přetažen příliš na jednu stranu, hrozí, že se tětiva přetrhne. V současné době extrémně zvyšovat DPH je velmi nerozumné. A to nejen kvůli tomu, že je nebezpečné mít téměř polovinu rodin, které nemohou nic naspořit, ale také proto, že je nerozumné být stále více závislí na tom, zda se německé ekonomice daří nebo ne.

Marian Jurečka

Místopředseda KDU-ČSL

pro rodinu, sociální oblast a důchodovou reformu