Tahle země není pro mladé

Nedávno jsme měli u nás doma v rodině křtiny. Páté. Nebojte se, nechci nikomu radit, jak početnou rodinu má mít. Ozývá se mi ale stále více lidí, kteří mají více dětí stejně jako já a považují to za zcela normální.

Zdá se, že mít více dětí přestává být společensky negativně vnímáno. Za to jsem rád.

Mít málo dětí v současnosti znamená mít problémy s důchody v budoucnu. Mnoho lidí bohužel žije v přesvědčení, že si svojí prací zároveň spoří na důchod. Ve skutečnosti tomu tak není, platí totiž důchod současným seniorům. Pokud tedy nebudeme mít průměrně alespoň dvě děti na jednu rodinu, nebude nám mít jednou kdo penze platit. Respektive stát bude muset platit penze z jiných zdrojů, které budou logicky jinde chybět. Ne každý ovšem chce nebo může mít děti. Právě proto by měly jiné rodiny vychovat dětí více. Jak jsme se tuhle špičkovali s kolegou Hermanem, moji kluci jednou zaplatí i jeho penzi. Jak jsem zmínil, aby se tento poměr postupně vyrovnal, musela by mít průměrná česká rodina dvě a více dětí a ne dvě a méně, jak tomu dnes.  
 
Jak přimět rodiny aby měly děti? Zatím nepřišel nikdo na jiné řešení, než je cílená a efektivní rodinná politika státu. Stát musí rodiny s dětmi podporovat. Dříve jsme to dělali. Zatímco v roce 1991 si rodina mohla na různých příspěvcích a úlevách odečíst z daní 22 %, dnes to je jen 8,8 %. Před třiceti lety ti, kteří děti neměli, platili až o 60 % vyšší daně než rodiny s dětmi. Sami tak pomáhali naplňovat penzijní a sociální systém, aby - až ho sami ve stáří zatíží, v něm nějaké prostředky měli. Dnes si takovou politiku zřejmě nedokážeme představit. 
Čísla bohužel mluví jasně: „Tahle země není pro mladý.“ Rodina s běžnými příjmy a dvěma až třemi dětmi má na hlavu menší příjem než manželský pár v penzi. Mladým rodinám zkrátka stát palce nedrží a to bychom v KDU-ČSL rádi změnili. Nepřijde nám totiž spravedlivé, aby ti co mají dvě a více dětí de facto balancovali na hranici chudoby. Proto například chceme, aby překlenovací úvěry pro rodiny s dětmi byly daleko vstřícnější. Měly by být dostupné nejen pro rodiče s dětmi do šesti let, ale se všemi nezletilými dětmi. Žádat o úvěr by mělo být možné až do 40 let a za každé dítě by se z takové půjčky mělo odečíst alespoň třicet tisíc korun. 
Děti jsou naše budoucnost. Bez rodičů, kteří věří, že mít více dětí je IN, nás žádná budoucnost nečeká. Alespoň ne veselá.

Marian Jurečka