Permanentní reforma zdravotnictví je nevyhnutelná

Ministr zdravotnictví Leoš Heger představil podobu reformy českého zdravotnictví. Je to reforma shora, reforma systému, reformu zdola – racionalizaci počtu nemocnic - zahájili nechtěně a nešťastně lékaři svojí akcí Děkujeme, odcházíme. Obě tyto reformy jdou správným směrem, ale chci upozornit, že v žádném případě nevyřeší všechny problémy českého zdravotnictví, a to z jednoduchého důvodu, že je vyřešit tímto způsobem ani nelze. Není to dáno nějakými specifiky českého zdravotnictví, ale nebývalými možnostmi současné a budoucí lékařské péče v kombinaci se stárnutím obyvatelstva ve vyspělých zemích, především evropských.  

Rozdíl mezi léčebnou péčí, kterou lze zaplatit z povinného nemocenského pojištění, a dostupnou léčebnou péčí se neustále zvětšuje a tyto nůžky se budou vlivem prudkého rozvoje lékařské vědy rozevírat dále a pravděpodobně i stále rychleji. Uvedu příklad. Z české zdravotnické legislativy vyplývá, že každý občan (platí-li povinné zdravotní pojištění) má právo na zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy.

Nic takového již teď není možné. Kdyby každý občan byl léčen léky nebo prostředky, které by byly použity v případě, že u brány fakultní nemocnice zkolaboval předseda vlády, tak se financování českého zdravotnictví zhroutí během několika týdnů.

Skutečnost je taková, že se už nikdy nepodaří nastolit rovnováhu mezi možnostmi povinného zdravotního pojištění a dostupné léčebné péče, jako to bylo v dobách jeho prvopočátků v hornickém prostředí 16. století (v Českých zemích), kdy lékařská věda disponovala asi třiceti léky, pilkou, klystýrem a pijavicemi.

Troufám si tvrdit, že rozvoj lékařské vědy a léčebných možností bude neustále dostávat pod tlak pojistné a jiné finanční systémy a v demokratických zemích nastolí potřebu trvalé reformy zdravotnického systému (v nedemokratických zemích budou mít občané nárok na nejlepší dostupnou péči i nadále J). Není jiné cesty, než postupně omezovat lékařskou péči, na kterou bude nárok z povinného pojištění, a stále více zákroků financovat ze zdravotního připojištění poskytovaného soukromými subjekty. Jednoho dne bude muset evropská rovnostářská společnost připustit, že lidé, kteří díky svým finančním možnostem budou ochotni a schopni investovat do svého zdraví více, budou žít v průměru déle a přežijí daleko těžší nemoci než zbytek populace.

Na této změně myšlení bude možné postavit i filozoficky odlišný systém financování zdravotnictví, který bude zase po nějakou dobu funkční. Do té doby nezbývá než podporovat každého ministra zdravotnictví, který bude mít odvahu v permanentní reformě zdravotnictví pokračovat.

MUDr. Marek Zeman
ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady