Víme co to vlastně říkáme a děláme?

Kázání ze sudetoněmecké srazu v Augsburku – letnice 2009 Čtení: evangelium Janovo 14, 15 – 27 Text ke kázání: 1. Timoteovi 1, 3 – 7 Milé sestry a bratři, Je mi velkou ctí být tu mezi vámi. Děkuji za pozvání a za možnost zde kázat. Je to pro mne zvláště velká čest, protože dnes církev slaví zvláště významný svátek, letnice -seslání Ducha svatého. Tento svátek, nazývaný také narozeniny církve, obsahuje velmi radostnou a potěšující zvěst. Na světě nejsme nikdy sami. Bůh, který se zjevil v příběhu života, smrti a vzkříšení Ježíše z Nazareta, je stále s námi. To znamená, že to, co Ježíš Kristus učil je smysluplné. Jeho příběh neskončila jeho smrtí. Bůh nás skrze svého Ducha, skrze svoji přítomnost v tomto světě učí, co je důležité, jak bychom měli žít. A co nás vlastně učí? Prvním přikázáním a vlastně tím nejdůležitějším v celé Bibli je láska. To píše mimo jiné apoštol Pavel svému učedníkovi Timoteovi. Píše mu: „Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry.“ Tento verš je také mým nejoblíbenějším veršem v Bibli. Láska, ve které nezištně sami sebe darujeme, to je cíl veškeré zbožnosti. To je to, co máme nést tomuto světu. Pavel to píše, protože i v jeho době bylo mnoho lidí, pro které víra a církev sloužili k úplně jiným cílům. Ve verši 3 oddílu z epištoly Timoteovi Pavel uvádí, že se mnozí zabývají bájemi a hloubáním nad nekonečnými rodokmeny. Takovéto věci vedou k zbytečným sporům, nejasnostem. Jsou oblíbené u lidí, kteří chtějí zažít něco zvláštního, uniknout z všednosti, cítit se lépe, významněji než ostatní. Ale jejich bližním to nic nepřináší. Ještě horší ale je, když tito lidé takové věci zneužívají k boji o moc. Je to tím víc nebezpečnější, čím jsou si jistější v tom, co tvrdí. Lidé, kteří si jsou velmi jisti v tom, co tvrdí, velmi často neznají podstatu věcí, o nichž mluví. Takoví lidé pak dělají mnoho strašlivých škod v lidských životech. V našem dnešním textu jde o lidi, kteří ke svým vlastním cílům zneužívali Mojžíšův zákon a Písmo svaté a přitom nepochopili, že cílem zákona a vlastně celé Bible je láska. Celé lidské dějiny jsou plné lidí, kteří sebevědomě něco tvrdili, aniž by správně pochopili, o co vlastně jde. Jaké veliké škody v životech miliónů lidí způsobili, to jsme měli možnost vidět především v dějinách dvacátého století. Toto století bylo plné válek, masakrů, vyhánění. Kolik času asi bude muset uběhnout, aby lidé pochopili, co se vlastně ve dvacátém století stalo? A je to vlastně vůbec pochopitelné? Stačí pár lidí, kteří něco sebevědomě hlásají, aniž vědí, co vlastně říkají. A potom zbytečně trpí milióny lidí. Ale to znáte právě vy zvláště dobře. Já to znám také v mém vlastním životě. Jsem vnukem německé válečné vdovy. Bylo to jenom náhodou, že po válce mohla zůstat v Čechách. Život mé rodiny tím byl velmi ovlivněn. Když jsem byl přítomen pochování vojáků na německém válečném hřbitově v Chebu, viděl tisíce malých papírových rakví, říkal jsem si: „Každá ta krabice znamená jednu rodinu, která je tím ovlivněna, jako ta naše.“ Jiní moji příbuzní zažili totální nasazení. Moje babička s námi nikdy nemluvila německy. Němčinu mě učil jeden starý Žid, asi poslední žid ve městě, ve kterém jsem dříve sloužil. Většina jeho příbuzných zahynula v koncentračním táboře. Jeho otec se angažoval po válce ve prospěch trpících němců. A kdyby nebyl v uniformě britské armády, dav by ho zlynčoval. Můj učitel sám, ač žid, překládá pro sudetské němce. Jeho samotného učila na germanistice židovka,která přežila koncentrační tábor díky tomu, že uměla dobře německy. Takže lidé, kteří mě ovlivnili a moji předkové patřili bez svého přičinění do skupin, které naprosto nesmyslně stáli proti sobě. Čím více o tom přemýšlím, tím více se mi to zdá nesmyslné. Dnes slavíme letnice. Připomínáme si to, že Bůh, který se zjevil v Ježíši z Nazareta je tu s námi stále. Jeho přítomnost nazýváme Duchem svatým. On nám ukazuje, co je tím nejdůležitějším v našem životě – vzájemně se o sebe zajímat, usilovat o pokoj a lásku a tím předcházet konfliktům. Když nasloucháme tichému hlasu Boží přítomnosti, může nám pomoci, aby se už nikdy neopakovalo to, co se stalo ve dvacátém století. Může nás chránit před tím, abychom následovali sebevědomé sobecké lidi, kteří způsobují neklid, utrpení a neštěstí a ani neví, co vlastně říkají a činí. Přeji vám všem, aby vás Boží přítomnost v Duchu svatém doprovázela ve všem dobrém díle. Amen