"Žákovi, který si stýskal na své meze, Mistr řekl: „Jsi skutečně omezený. Ale všiml sis, že dnes umíš dělat věci, které bys před patnácti lety považoval za nemožné? Co se změnilo ?Moje vlohy.“ "Ne.Ty ses změnil.“
Biblická hodina na 22. 4. 2020
Vývoj- úryvek z knihy Anthony de Mella - Minutová moudrost
Žákovi, který si stýskal na své meze, Mistr řekl: „Jsi skutečně omezený. Ale všiml sis, že dnes umíš dělat věci, které bys před patnácti lety považoval za nemožné? Co se změnilo“
"Moje vlohy.“
"Ne. Ty ses změnil.“
"Není to totéž?“
"Ne, Jsi to, co myslíš, že jsi. Když se změnilo tvoje smýšlení, změnil ses i ty.“
Doprovodný text z Bible – List apoštola Efezským 4 , 22 – 24.
"Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi, obnovte se duchovním smýšlením, oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.“
V obvyklém pořadu biblické hodiny následuje patnáctiminutová kontemplativní modlitba.
Povelikonoční úvaha:
Tématem dnešního úryvku z knihy Anthonyho de Mella je změna smýšlení. Změna smýšlení je je zásadním tématem povelikonočních biblických oddílů, které jsou v této době základem kázání. Celá liturgická doba mezi velikonocemi a letnicemi se věnuje tomuto tématu. O velikonocích vidíme učedníky, kteří prožívají naprostý otřes. Všechno je jinak. Jejich plány jsou v troskách. Mistr, v kterého věřili je popraven. Oni sami jsou ve strachu zavření a schovaní. Chtěli být ministry v Ježíšově vládě. A teď jsou psanci, kterým hrozí smrt. Po letnicích naopak vidíme učedníky jako neohrožené vyznavače. Bez ohledu na následky hlásají, že v Ježíši z Nazareta se zjevil sám Hospodin.
Těžké okamžiky života, krize, kdy jsou veškeré naše jistoty a naděje zpochybněny. Zdá se, že vše je v troskách. Padneme na dno. A právě tyto chvíle jsou velice cenné, ne – li nejcennější. Najednou můžeme svět a život vidět bez iluzí, takové jaké jsou. Zbavujeme se falešných představ, ve kterých nám je dobře. Zbavujeme se otroctví a závislostí. V konečném důsledku je to cesta ke svobodě. Co je ale důležité, je otevřenost a ochota promýšlet to, co prožíváme. Velice dobře to vystihuje příběh o učednících, kteří jdou do Emauz. Zbaveni veškerých představ a jistot učedníci spolu diskutují, ptají se, co seto stalo. Ježíš se k nim připojuje. Zapojuje se do diskuse. Když ho při lámání chleba poznali – zmizel jim.
A tak také mi pokud se upřímně ptáme, věci promýšlíme, poznáváme, že Bůh, který je vždy jiný, je stále s námi. Doprovází nás. Chce nás doprovázet do další etapy našeho duchovního růstu. Podmínkou je ale naše otevřenost. Božím záměrem je naše svoboda, zbavení se falešných představ a lpění. Podobně jako učedníkům nám dává na prchavé okamžiky prožít svoji přítomnost. A potom se vracíme do všednosti. Ta ale už nikdy nebude stejná. Sami sebe a život kolem nás budeme vidět jinak. Jsou to nesdělitelné zkušenosti. Můžeme narážet na nepochopení, podezírání, nepřijetí. Od našeho okolí. To ale nevadí. Vnitřní svoboda takto získaná nám to bohatě vynahradí.
Následuje tichá přímluvná modlitba, modlitba Otče náš a požehnání.
