Povelikonoční kázání -Vždy je nová šance.

Co velikonoce a jejich zvěst přináší dnešnímu člověku. Výklad symboliky zázraků v novém zákoně. Paralely s dnešní situací.

Kázání na 19. 4. 2015

Biblická čtení: Skutky 3, 12 - 19; 1. Janův 3,1-7; Lukáš 24, 36 - 48

Sestry a bratři,

            v dnešním prvním čtení ze skutků apoštolských jsme četli o tom, co apoštol Petr mluvil k zástupu po uzdravení chromého člověka. Byli  bychom rádi, kdyby se díky Bohu, který vzkřísil z mrtvých Ježíše z Nazareta, děli i kolem nás takovéto zázraky. Ovšem tato událost symbolizuje něco podstatnějšího. Bůh dává lidem, kteří padli, nemůžou povstat z následků svého hříchu, sobectví a z toho plynoucího strachu a beznaděje novou šanci, novou možnost.

            Lidé si vyprosili propuštění vraha. Na kříž poslali nevinného Ježíše. Ježíš nejenže byl nevinný, nic špatného neudělala. On vše co dělal, dělal ve prospěch, jako pomoc lidem kolem sebe. Co s tím udělá Bůh? Zničí ty mizery? Ne naopak. Bůh vidí převrácenost, zkaženost, strach, který lidi vedl k tomu, že velikonocích volali „ukřižuj“. A ukázal těmto lidem cestu jak z toho ven.

            Petr a další Ježíšovi učedníci na základě uzdravení ochrnutého člověka zvěstují následující: I vy jste ochrnutí. Ale tak jako Bůh dal tomuto ochrnutému člověku sílu a zdraví, tak i vás může Bůh uzdravit. I vy můžete povstat z ochrnutí sobectvím, strachem, ze spoutanosti tím, co jste byli vyučováni o Bohu a jeho vůli.

            Obraťte se a vaše hříchy mohou být odpuštěny. Obraťte se, a to, co jste v dosavadním životě pokazili, to že jste šli naprosto nevhodným směrem, to může být napraveno.

            Ano, v životě jsme často jakoby ochrnutí tím, co nás potkává, co sami děláme. Nerozumíme tomu, proč se děje to co se děje, proč jsme takový, jací jsme. Zděšení, spoutaní strachem byli i učedníci Ježíšovi, po Ježíšově ukřižování. V evangeliu čteme o tom, jak k nim přichází Ježíš a to je naplňuje strachem. Přišel se jim pomstít? Teď bude zúčtovaní za to, jak se zachovali, za jejich nevědomost nevěrnost?

            Ne Ježíš přináší pokoj. Ten samí Ježíš, kterého probodli, který na důkaz toho, že je to on ukazuje svoje probodené ruce a nohy, ten k nim přichází a zvěstuje jim pokoj.

            Pojedl s nimi. Jídlo to je v bibli symbol úzkého společenství. Ježíš tím dává najevo - i přesto, co se stalo, budu stále s vámi. Nezříkám se vás. Půjde stejnou cestou jako já, budete trpět. Ale já jsem s vámi.

            A tady můžeme jen tiše žasnout. Stalo se něco otřesného, odporného, tragédie, která může člověka zlomit a poznamenat do konce života, vzít mu veškerou naději. To se stalo o velikonocích v Jeruzalémě, když ukřižovali Ježíše Nazaretského.

             Bůh, který je láska, který je světlo a není v něm nejmenší tma, působil i zde. Nezřekl se lidí, i když spáchali tento zločin. A navzdory té strašné koncentraci zla, sobectví a malosti ukázal svoji lásku neopakovatelným, nepředstavitelným způsobem.

            A od té doby je všem lidem, kteří jsou ochrnutí strachem, zlem, neodpuštěním a kdoví čím ještě zvěstováno - nebuďte zoufalí, nikdy není pozdě, pokoj vám. Jste milované Boží děti. A tak se obraťte k Bohu a využijte vše, co Vám nabízí.

            Využijte to a využívejte to stále. To světlo, které k nám přišlo ve zvěsti o vzkříšení, je potřeba stále si připomínat. Je snadné opět upadnout do všeho toho, co nás snaží zmocnit. Plaveme proti proudu. A musíme se držet Boha, který nás vede od začátku až do konce, jinak budeme strženi zpět.

            A nenechte si tu zvěst pro sebe. Přinášejte tuto naději i svým blízkým, aby i oni mohli být zachránění ze všeho, co se nás snaží ochromit.

 Amen