Stylový závěr sezóny FOK

  Ještě doznívá rána z Bělohlávkova odchodu a FOK končí sezónu 14. června skladbou, již mnozí staví nejvýše a jež je nesporným klíčovým dílem naší hudební kultury. Beethovenova devátá s Dvořákovou předmluvou.

   Antonín Dvořák (1841-1904) přivezl své Te Deum, kantátu pro sóla, sbor a orchestr, op. 103, do USA a uvedl je zde s ohromným úspěchem na svém prvním zdejším koncertu v roce 1892. Za zády orchestru tehdy zpíval 250 členný sbor. Dvořákova kantáta září na rozdíl od podobných děl, spíše velebně důstojných, nepokrytou radostí, což se mi moc líbí. Sbor Houston Symphony Chorus si může klást ke cti, že dnes v Praze zpívá dvě nádherná díla z vrcholné pokladnice. Jako sólisté dnes vystupují americká sopranistka Lise Lindström, altistka Jana Hrochová, tenorista Jaroslav Březina, barytonista Jiří Brückler a basista Pavel Švingr. Taktovku samozřejmě třímá šéfdirigent Pietari Inkinen.

   Vzpomínám na Te Deum před třemi lety, kdy sopránový part zpívala Marie Fajtová a neposlušná zrzavá šroubovice jí poletovala před očima. A Američan sedící se svou paní vedle mě visel očima na tom našem zásadním příspěvku do pokladnice ženské krásy a hlavu si podpíral zasněně, neb něco takového se ani v Americe nevidí. A jeho hezké paní upadly brýle. Zvedl jsem jí je a dvorně se usmál a dostalo se mi oček hození, až mi po páteři přeběhly ještěrky. Pak jsem si taky hlavu podpíral a užil si to se vším všudy. Dnes převažuje hudební složka a radost a pohoda jako z každého Dvořáka.

    Po přestávce tedy Ludwig van Beethoven (1770-1827), Symfonie č. 9 d moll, op. 125. Vzpomeňte, že ještě nedávno se hrála jako stálý závěr Pražského jara. Já mám s devátou dlouhodobý problém. Stále ještě jsem nedospěl do stadia úplného vzetí této symfonie do té části své hlavy, kde schovávám pocity z nejnádhernějších hudebních děl. Jsem osloven, nikoli však objat a pocelován. Musím na ni ještě několikrát jít. Tady nepomůžou ani ty dvě nahrávky, které mám doma. Musíme se spolu potkat na půli cesty a oba smeknout klobouk, podobně jako v Teplicích na promenádě Goethe s Beethovenem.

   Leč pocit z tohoto díla je velebný a navýsost důstojný. Jen jsem očekával, že i dnešní koncert bude věnován Jiřímu Bělohlávkovi. Vyloženě se to nabízelo. Trochu tomu nerozumím.

   Tím skončila běžná sezóna velkých orchestrů a nyní už jen Letní slavnosti staré hudby a různé lokální akce včetně Prague Concert.