Magdalena Veliká, flamenco a nadšení

Jediný koncert Magdaleny Kožené v Praze a já nechybím, leč díky pitomému Ticketportalu zvoravšímu předprodej mám 10. října v Rudolfinu až 7. řadu. Avšak zvuk i vizuální zážitek výtečné.

      Program je pro Magdalenu neobvyklý úkrokem k španělské hudebně taneční specialitě, flamenku. Doprovází ji malý komorní soubor Private Musiche s nástroji španělskou harfou, teorbou, violou da gamba, barokní kytarou a perkusemi. Druhou postavou představení je Antonio El Pipa, hvězda žánru ve flamenkových číslech, jež vložena mezi Magdalenin zpěv dávají jí čas k oddechu.

   Antonia doprovází Compaňía de flamenco, což jsou dva kytaristé a tři pohledné dívenky, jež občas zpívají i tančí. Na pódiu položen jakýsi taneční koberec, aby měl Pipo vhodné podloží pro svůj pohyb a charakteristický důrazný dupot a nenadělal škod na nových prknech Dvořákovy síně.

   V programu jsou také texty, což mám moc rád, neb se lépe vnořím do děje a ocením, jak Magdalena se svou výjimečnou schopností vystihnout text a jeho náladu dokáže tlumočit obsah. Každá z nich je úplně jiná a dohromady dávají nádherně pestrý program korunovaný tím nejkrásnějším ženským hlasem na světě. Antonio po svých ďábelských tanečních kreacích sklízí frenetický aplaus a Magdalena oddanou a vděčnou náklonnost. Všichni jsme rádi, že ji tu zase máme a že nám ji sem Simon půjčil. Na prvou půli si vzala červenočerné šaty a blond vlasy dokládá, že zrzavé období už má za sebou.

Hrají se vesměs barokní skladby. Začíná se No piense Menguila ya José Marína, naváže zamyšlená Ay Leonida Juana Serqueiry de Limy, již předkládám zde: https://www.youtube.com/watch?v=3gCTbbrlL24, po ní jde anonymní energická La Ausencia a znovu něžně oddaný Marín a jeho Aquella sierra nevada, již máte zde: https://www.youtube.com/watch?v=VRxUZbHo5GM. Následuje instrumentální Marionas Santiaga de Murcia a poté ohnivé a rozsáhlé flamenco Juana José Alby a Antonia El Pipa na motivy lidovky Inquietudes. Ke konci se Magdalena nenápadně vplíží a posmutněle začne a rozjásaná naplno uzavře další anonymní A quién me quejaré. Další anonymní autor složil Al ayre a po něm si dáme francouzský bonbónek v podobě Lullyho Sé que muero de amor z Měšťáka šlechticem plné žalu a s výtečným a citlivým doprovodem.

   Po přestávce Magdalena v smaragdově zeleném a vlasy v uzlu a zase Alba a Pipa a taneček na lidovou píseň A Voces a poté jeden z klenotů večera v podobě Marínovy Qué dulcemente suena, kde je Magdalena za slavíčka. Zde ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=G1cRjF6vVHU . Dívenky se předvedou v Esperar, sentir, morir, https://www.youtube.com/watch?v=91cj6DeGlK4 a Antonio zase v Albovi ve vlastní úpravě. Soseiguen, soseiguen Sebastiána Duróna zpívá Magdalena prosebně a skvělou scénku sehraje v Para que son las iras José Martíneze Arceho a večer pestré staré španělské krásy uzavře odhodlaným postojem a hrdinným zpěvem anonymní Tanta copia de hermosura, jež zní trochu anglicky a ztlumí přitom světla a nechají jen červená na pódiu. Antonio přitom tančí kolem té naší královny, jíž není rovno. Přidají dvakrát a podruhé oba tančí. Vypadá to, že holkám z Brna docela flamenco jde.

   Zase se ukázalo, že nad Magdalenu není a cokoli dělá, má švih a kvalitu a přináší nesmírnou radost. Přestože program dnes velmi neobvyklý, potvrdil mi můj dlouhodobý názor, že nejlepším zážitkem je s rozmyslem sestavený písňový program, nikoli recital z operních árií. Mnohé světové hvězdy to potvrzují.