„Dobré víno se dělá ve vinohradě“ – s tímto sloganem, případně nějakou jeho obdobou, jste se již určitě nesčetněkrát setkali při prezentaci různých vinařství.
Když se totiž na ten kousek zaslíbené země podíváme ze širší perspektivy, zjistíme, že hlavních faktorů, které rozhodují o kvalitě vína - proč právě z tohoto vinohradu je tak dobré víno, je pět.
Řadíme sem teplotu, klima, nadmořskou výšku, půdní typ a překvapivě také geopolitické faktory.
Průměrná sezónní teplota
Jak jistě víte, máme některé odrůdy révy vinné, které zrají velice brzy, například Irsai Oliver a pak zase ty, které zrají hodně pozdě, třeba Cabernet Sauvignon. Samozřejmě to souvisí i s průměrnou teplotou, kterou daná odrůda vyžaduje. Naštěstí byli naši předkové velice zkušení a tak vysadili odrůdy přesně do těch regionů, kde mohou dávat hrozny pro vína té nejvyšší kvality.
Obecně se dá říct, že vyšší teplota umožňuje hroznům plně dozrát, vyvinout dostatečný pigment a ve vínech pak sledujeme výraznou ovocnou chuť a vyšší obsah alkoholu. Na druhou stranu nižší teplota především pro bílá vína způsobuje, že jsou jemnější, s výraznější mineralitou, svěží kyselinkou a v chuti strukturovanější.
Klima
Kromě průměrné teploty ovlivňuje klima celkový ráz počasí a také různé meteorologické jevy, které mohou jak pozitivně tak i negativně ovlivnit celkovou úrodu hroznů.
Řadíme sem především celkový úhrn a rozložení srážek, vlhkost vzduchu, sílu větru, krupobití, mrazy a kvalitu slunečního svitu.
Zmiňované faktory mají vliv na mnoho věcí, například na tloušťku slupky hroznů – tedy následný obsah taninů ve víně nebo na to, jak účinné budou postřiky proti houbovým chorobám.
Klima se dá klasifikovat různě, třeba podle vzdálenosti od moře (přímořské, mediteránní, kontinentální) nebo podle měřítka (mikro, mezo, makroklima). Můžeme konstatovat, že nejlepší ročníky vína pochází z klimatu, které je stabilní a umožňuje průběžné zrání hroznů bez silných srážek nebo příliš vysokých teplot.
Pokud chcete okusit vliv klimatu na vlastní jazyk, kupte si Malbec z Francie a Argentiny. Ten argentinský bude velmi ovocný s vysokým obsahem alkoholu, ten francouzský bude více taninový, spíše s chutí borůvek.
Nadmořská výška
S vyšší nadmořskou výškou jsou spojeny dvě věci, ze kterých mohou těžit některá vína:
- nižší teplota v noci
- delší vegetační období
Chladné noci ve vyšší nadmořské výšce znamenají vyšší diurnální teploty, tedy výraznější rozdíly mezi denní a noční teplotou.
To prospívá zejména aromatickým odrůdám k lepšímu vývoji aromatických látek a dostatku kyselin. Taková vína jsou pak odrůdově charakteristická a často předurčena k dlouhé archivaci. Hrozny rostoucí na svazích dostávají také více přímého slunečního svitu, což se projeví v plnější barvě a větším množství taninů.
Půda
Půda poskytuje révě vinné vodu a živiny, má tudíž na výsledné víno významný vliv.
Narozdíl od mnohých kulturních plodin, které vyžadují velice úrodnou půdu, réva vinná dává přednost půdě na nutrienty chudší a spíše sušší. To umožňuje rostlině se více soustředit na vlastní přežití, než na rozmnožování a ve finále znamená méně střapců hroznů, ovšem daleko vyšší kvality.
Geopolitika
Každá země si po svém zajišťuje, aby nedocházelo k podvodům s víny. Proto třeba u nás je celý proces výroby přívlastkových vín pod dohledem SZPI.
Bohužel, celosvětově neexistuje žádný standardizovaný systém kontroly kvality a hodnocení prodávaných vín.
A tak například ve Velké Británii se může jako Rulandské modré označovat víno, které obsahuje minimálně 75 % této odrůdy, v Austrálii je ta hranice 85 % a u nás třeba 95 %.
Navíc kolik je zemí, tolik je také různých klasifikačních systémů. Proto pokud někam jedete na dovolenou a chcete ochutnávat opravdu kvalitní místní vína, není od věci si dopředu nastudovat apelační systém dané země, ať pak nejste nemile překvapeni.
